Doping na Tour de France - seriál na pokračování
Doping je metlou vrcholového sportu, která zametá se zdravím a mnohdy i životy sportovních idolů současnosti. Na druhé straně je také transparentní ukázkou obrovského pokrytectví funkcionářů, lékařů i sponzorů, kteří se sportovním byznysem živí. Vlak mířící za stále většími finančními zisky na straně jedné a zároveň za stále větším utrpením a rozkladem na straně druhé, nabírá nebezpečně na rychlosti a je otázkou, zda ho lze ještě vůbec zastavit.
"Cyklisté, o kterých se teď nejvíce mluví, jsou obětováni. Do této chvíle vyhovovali, byli kryti, spolupracovali s lékaři i biochemiky. Teď došlo k obratu v tom smyslu, že společnost ztrácí zájem o výkony a výsledky dosažené pomocí dopingu, chce jakýsi "ekologický sport" a sportovci jsou tím zaskočeni. I náš cyklistický svaz a jiné sportovní federace donedávna pozitivně testované sportovce kryli, protože dobře vědí, že výdělky se týkají i sportovních funkcionářů, doktorů a biochemiků. bez vrcholového sportovce by se celá mašinérie zadrhla."
Pravidelné dopingové aféry na Tour de France Hnízdila vůbec nepřekvapují.
"Já se jenom divím, že se tomu ještě může někdo divit. Ten vývoj byl očekávatelný, naopak si myslím, že ta "dopingová senzace", která je spojována s letošní Tour de France jenom dokládá nesmyslný boj proti dopingu, který nemohl skončit jinak, než skončil."
"Doping je nedílnou součástí vrcholového sportu. Od cyklistů i dalších vrcholových sportovců se očekávají neustále špičkové výkony a rekordy. Ukazuje se, že bez podpory v podobě dopingu to dál není možné, nicméně ta společenská poptávka a tlak na sportovce je takový, že oni musí po nějaké berličce sáhnout, aby poptávce vyhověli."
V současném vrcholovém sportu ani nemůže být doping záležitostí jednotlivých reprezentantů. Jedná se totiž o velmi sofistikovanou proceduru, a tak se na ní systematicky podílejí celé specializované vědecké týmy.
"Já si skutečně myslím, že limitů lidských možností ve většině sportovních disciplín bylo dosaženo. Cyklistika je extrémně náročná, takže pokud mají cyklisté podávat výkony, bez podpory se neobejdou. Co však považuji za zásadní - neustále se mluví o Vinokurovovi a dalších, jak použili cizí krev, EPO apod. To je pochopitelně nesmysl. Ti sportovci jsou dopováni, ať už jde o krevní doping, autotransfúze - to je záležitost tak nesmírně nákladná, technicky složitá, že sportovec se neobejde bez obrovské podpory biochemiků, lékařů, manažerů, lidí kteří to zaplatí a zorganizují. Většinou s tím souhlasí, ale byl jsem svědkem i situací, kdy ten sportovec o tom ani nevěděl."
Hnízdilovi lékařští kolegové, i když tady je na místě otázka, zda vůbec mluvit o kolezích, neboť většina sportovních lékařů pohybujících se ve vrcholovém sportu provádí své poslání naruby. Místo aby své klienty uzdravovali, tak jim spíše zdraví ničí. Lékařská etika pláče čím dál víc.
"Vrcholový sport není sportem pro zdraví, ale sportem pro byznys. Medicína ve službách vrcholového sportu není medicína, která má za úkol chránit zdraví sportovce, ale medicína, která mu má pomoci k úžasnému výkonu a to pochopitelně už nemá s ochranou zdraví vůbec nic společného. Já bych ani nemluvil o etice, to už je daleko za hranicemi etiky, ale možná už i na hraně určité trestné činnosti."
Když se ještě vrátím k cyklistice, potažmo k Tour de France. Máte pocit, že cyklistická unie je mnohem více důsledná a proto prosakují dopingové skandály na veřejnost a nebo je na tom cyklistika z hlediska dopingu tak špatně?
"Cyklistika je jedním z nejvíce exponovaných sportů, ale nemyslím si, že by byla zase až tak výjimečným sportem. To co se děje v cyklistice, můžeme vidět v atletice, běžeckém lyžování. Jistě extrémní nároky, které jsou s cyklistikou spojeny dopingu hodně nahrávají."
Zajímavému a stále žhavému tématu dopingu se s doktorem Janem Hnízdilem budeme věnovat i v následující sportovní rubrice opět za týden. Podrobněji se mj. podíváme na možnost dopingové legalizace či nejnovější fenomén ve sportovní medicínské oblasti - genový doping.
