Dopravní expert: Malé investice zpozdí stavbu klíčových projektů

Česko stále nemá dostatečnou dopravní infrastrukturu. Schází páteřní síť dálnic, kvalita těch stávajících se stále zhoršuje a podobně jsou na tom i železnice. Vypadá to, že situace se v nejbližší době nezlepší. Za nové dopravní stavby totiž plánuje ministerstvo v letošním roce utratit přes 46 miliard korun. To o dvě miliardy méně než loni. Scházejí také finance na údržbu infrastruktury. Pozvání do studia Radia Praha přijal v dnešní ekonomické rubrice dopravní expert z Českého vysokého učení technického Ladislav Bína.

Jak si vede česká infrastruktura ve srovnání se stejně velkými zeměmi?

"Obvykle děláme srovnání se sousedním Rakouskem nebo se Švýcarskem, případně s Belgií a zeměmi na severu Evropy. Tyto země mají výhodu v tom, že jejich infrastruktura je dokončena a naše nikoli. Máme plánovanou dálniční síť asi v délce 2100 kilometrů, v současné době je postaveno 1100 až 1200 kilometrů. Dluh v silniční infrastruktuře je tedy dost značný a u železniční infrastruktury je to podobné."

Kde je tedy největší dluh - jsou to dálnice, železniční koridory nebo je to lodní doprava?

"Je to ve všech dopravních modech. Jediné, co máme relativně na úrovni, je letecká doprava - Letiště Praha. To je opravdu ne z hlediska kapacity, ale z hlediska vybavenosti velice pěkné letiště. V současné době bohužel až na 36. místě v rámci Evropy, nicméně vybavení je dobré. Z hlediska silniční sítě si myslím, že velká nepříjemnost je to, že mezi prioritní osy se nedostalo železniční a dálniční spojení mezi Prahou, Českými Budějovicemi a dále do Rakouska na Linec. Toto spojení chybí a i vzhledem ke známému propojení sever-jih Evropy. Do Lince se s moderní dopravní infrastrukturou v současné době nemůžeme dostat."

Do infrastruktury půjde podle rozhodnutí ministerstva půjde letos o třetinu méně peněz, než činil odhad. Jaké to bude mít důsledky?

"V okamžiku, kdy si představíme, že by se mělo stavět zhruba 50 až 100 kilometrů dálnic, abychom v dohledné době tu základní síť dobudovali, tak peněz na takovýto projekt prostě není dost. To si nemusíme příliš vysvětlovat. To, že kvůli nedostatku peněz se kompletace sítě posouvá někam za rok 2020 až 2025, nikoho netěší. Můj osobní názor je, že ta síť by se měla dobudovat co nejrychleji včetně využití nestandardních prostředků. Mám na mysli účast privátního kapitálu."

Dálnice D1

Hodně diskutovaná je v současné době oprava dálnice D1. Budou se opravovat jednotlivé úseky. V jakém stavu je tato páteřní dálnice dnes a potřebuje skutečně opravu?

"Životnost dálnice - a to nejen povrchu, ale i podloží pod asfaltem - je vyčerpána, čili dálnice generální opravu potřebuje. Je otázka, zda opravovat stávající dva pruhy na každé straně či se rovnou pustit do třípruhové komunikace. Náš názor je, že by se mosty, které budou rekonstruovány a modernizovány, měly stavět na tři pruhy. Rekonstrukce by měla být zahájena co nejdříve."

Nebylo by lepší místo nákladné a časově velmi dlouhé opravy dálnice D1 se pustit do výstavby rychlostní silnice, tedy severní varianty - R35?

"To je dlouhodobě diskutovaná záležitost, prochází komplikovaným územím Českého ráje. Určitě výstavba dálnice R35 uvolní stresovou situaci na dálnici D1, protože tato dálniční komunikace je v podstatě paralelní a je to bývalá stará císařská silnice Liberec-Brno-Rakousko. Čili ano, měla by se začít stavět rychlostní komunikace R35."

Propojení Česka s ostatními státy může být i přes vysokorychlostní železnici. Byly zde návrhy na spojení Mnichov-Praha vysokorychlostním koridorem. Bylo by podle vás toto prioritou před výstavbou dalších dálničních spojení s Německem, Rakouskem nebo Polskem?

"To bych se neodvážil jednoznačně tvrdit. Osobně si myslím, že při prognózovaném růstu jak nákladní, tak osobní dopravy nemůžeme do budoucnosti spoléhat na dálniční nebo silniční dopravu, to zcela jednoznačně. Novým trendem v Evropě je jednak síť vysokorychlostních tratí pro osobní přepravu a připravuje se i síť nákladních tratí. Z hlediska směrování, když se podíváme na mapu Evropské unie a prognózy, spojovací body jsou jednoznačně Drážďany na severu, Regensburg, směr na Mnichov a Linec v Rakousku. K těmto bodům bychom se měli přibližovat a jak sleduji snahu o propojení Praha-Mnichov, tak i němečtí sousedí v případě Mnichova s touto variantou počítají a velmi intenzivně na ní pracují. Podobně je to s tratí na Drážďany nebo severní varianta vysokorychlostní trati. Nevím, zda je to obecně známo, ale saské ministerstvo hospodářství a dopravní infrastruktury i variantu prokopání tunelu pro Krušnými horami v dílce asi 50 kilometrů, protože stávající koridor podél Labe není v žádném případě vhodný pro vysokorychlostní tratě."

Jak vidíte perspektivu dopravy na Labi s přihlédnutím k hojně diskutované kauze jezů na Labi?

"Osobně to vidím kladně. Myslím si, že labská vodní cesta až do Pardubic bude realizována, Z druhé strany je podstatná zejména pro cestovní ruch a mobilitu obyvatel menších sídel vltavská vodní cesta. Ta od Českých Budějovic je v docela dobré fázi rozestavění. Jsou připravovány diskutované lodní výtahy na přehradě Orlík a Slapy. Vodní díla nejsou jenom záležitost ekonomická, ale je to i záležitost cestovního ruchu. Takovým cílem pro cestovní ruch, protože každé vodní dílo je alespoň po zkušenostech ze západní Evropy velmi navštěvované a přináší to další využití volnočasových aktivit."