Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
Už dvacet let řeší stát odkup vepřína v Letech u Písku. Stojí totiž na místě romského tábora z doby druhé světové války a Česko za to sklízí už léta kritiku. K odstranění vepřína vyzval i Evropský parlament. Od srpna 1942 do května 1943 prošlo táborem více než 1300 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Teď se zdá, že došlo k obratu. Stát by mohl vepřín koupit už v září.
"Návrh byl schválen s podmínkou, že budou navrženy zajímavé finanční i další podmínky toho převodu."
Odbory žádají pro zaměstnance odstupné
Jen pro představu, jedná se o areál, kde je ve 13 halách 13 tisíc prasat. Vepřín stál v Letech už za komunismu, od roku 1972. Firma AGPI ho koupila od okresního úřadu a před pár lety dala do poloviny hal nové technologie.
Odbory žádají pro zaměstnance odstupné ve výši dvouletého platu, pokud by vepřín vykoupil stát. Podle odborového svazu musí být finanční kompenzace součástí smlouvy o prodeji areálu.
Cena je zatím tajná
"V tuto chvíli už nic zásadního nestojí v cestě tomu, aby vláda rozhodla, a někdy na přelomu srpna a září, nejpozději začátkem nového školního roku mohla být podepsaná kupní smlouva,"řekl Herman.
Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí.
Samotné obce Lety by se případné zmizení vepřína přímo nedotklo. "Spíš nám to přijde jako škoda peněz daňových poplatníků, protože to ve finále zaplatíme všichni, to je na tom to negativní,"řekla nezávislá místostarostka Miroslava Kuchtová.
O romském holocaustu se léta nemluvilo
"Pietní místo má být zachováno, aby byla zachována vzpomínka na masové vraždění etnik. Samozřejmě počítáme s tím, že vstoupíme do nějaké širší diskuze ohledně památníku, které by eventuálně na tom místě stál."
Památník, který připomíná, co se v táboře za války odehrávalo, sice stojí, ale o kus dál. V roce 1995 ho otevíral bývalý prezident Václav Havel a už tehdy se hovořilo o tom, že se situace s vepřínem musí vyřešit.
O romském holocaustu se dlouhá leta příliš nemluvilo. Přesné informace neměli sami Romové. Například aktivista Jozef Miker připouští, že i on se například o táboře v Letech u Písku dozvěděl až od rodiny své ženy.
"Tři čtvrtiny jejích předků v Letech u Písku zemřely. Z celé velké rodiny, která čítala několik desítek lidí, přežila matka a čtyři synové. Všichni ostatní tam umřeli."
Je tam památník, ale památku nemůžeme uctít, protože když fouká vítr, tak tam nikdo nevydrží, uvedl již dříve Jozef Miker.
