Drony v zemědělství mohou v suchých letech zdvojnásobit výnos brambor
Drony pronikají do nejrůznějších odvětví. O závlahu a hnojení se například dron postaral na pokusném poli ve Valečově na Havlíčkobrosku. Obletí pole, nasnímkuje, určí suchá místa a zemědělci ví, kam nasměrovat závlahu.
Vysočina je bramborářský kraj a dron tak může pomoci k vyšším výnosům. Do pokusu se proto zapojili i vědci z Výzkumného ústavu bramborářského, kteří mají ve Valečově pokusnou farmu.
"Zemědělci mohou dron využívat pro vyhledávání ohnisek chorob, škůdců, ohnisek plevelů. Ten dron má termokameru, která velmi dobře dokáže najít suchá místa, rostliny, které špatně vegetují, a tak dále," vysvětlil Petr Doležal z Výzkumného ústavu bramborářského.
Ve Valečově testovali právě závlahu. A tady dron dokázal pomocí speciálního softwaru analyzovat teplá a studenější místa, přibližuje David Hájek z Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
"Závlahový systém je navržen tak, aby minimalizoval množství závlahové vody, a zároveň dávkoval co nejlépe závlahu pro tu danou rostlinu. S dronem to spolupracuje tím způsobem, že to používáme pro kontrolní účely, abychom si ověřili, že náš systém funguje, jak má," přibližuje Hájek.
Podle vědců může takový způsob zavlažování zvýšit v suchých letech výnosy až na dvojnásobek.
Možná budeme jíst i jakon, batáty nebo melok
Výzkumný ústav bramborářský zkouší pěstovat i jiné plodiny. Například topinambury, které jsou vysoké kolem tří metrů. Jejich hlízy se dokonce mohou jíst i syrové. A nadzemní část slouží jako krmivo. Výzkumný ústav prověřuje i možnosti využití nadzemních částí topinambur v bioplynových stanicích či po slisování na topení.
Rozšířit jídelníček by mohly i rostliny jako jakon, batáty, melok nebo jam čínský. Všechno jsou to hlíznaté plodiny, podobně jako brambory. Například jakon je typickou rostlinou jihoamerických andských vrchů. Když přidáte mouku z jakonu, pečivo už nemusíte sladit cukrem. Ústav teď zahájil patentové řízení.
Výzkumný ústav bramborářský funguje už od 20. let minulého století. Kromě výzkumu a šlechtění rovněž pečuje o národní genobanku brambor.
