Kromě dronů a psů i speciální senzory. Mendelova univerzita testuje další ochranu zvířat na polích
Pod sekačkami i jinou zemědělskou technikou zahyne na polích každoročně spousta zvířat. Podle hrubého odhadu jde v Česku ročně až 60 tisíc srnčat a další drobné zvěře. Zabránit tomu se snaží myslivci ve spolupráci se zemědělci i dobrovolníci. Mendelova univerzita nyní testuje k odhalení divoké zvěře v polích i speciální senzory.
Senzor odhalující při sečení divokou zvěř v porostech testuje Mendelova univerzita ve svém zemědělském podniku v Žabčicích na Brněnsku. Jde o automatizovaný asistenční systém na žacích lištách.
„Senzorická lišta na žacím stroji odhalí zvíře v porostu a dá zpětnou vazbu řidiči traktoru, že se před ním něco nachází. Senzor stroj přímo zastaví, lištu přizvedne, nebo dá akustický či optický signál řidiči, který může zvíře odnést a jet dál,“ popsal ředitel Školního zemědělského podniku Žabčice Jakub Doležal.
Do loňského roku v Žabčicích vyhledávali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. „Máme ohlašovací povinnost v rámci honitby. Když chceme zahájit seč, je potřeba ji oznámit s dostatečným předstihem, myslivci daný pozemek projdou, zvěř vytlačí a my následně můžeme s traktorem do porostu vjet,“ vysvětlil Doležal.
Ztráty byly loni v řádech jednotek, letos jim chtějí zemědělci předejít v maximální možné míře. Proto kromě nového senzory využívají také drony s termokamerou.
„Bezpilotní letouny každé ráno prolétnou nad pozemkem a pomocí termokamer máme přehled, jestli divoká zvěř v porostu je. Letos jsme zatím zachránili osm srnčat. Pilot označí místo, kde například srnče leží, abychom jej vynesli v rukavicích a v balu trávy mimo sečený porost, kde si ho dospělá srna najde. Obsluha je proškolená, takže ví, jak se zachovat,“ uvedl ředitel podniku.
Pomáhá i pes
Do porostů vojtěšek nebo trav vjíždí zemědělci naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence tyto plochy obydlovat. Proto kromě senzorů a dronu letos nově pomáhá také cvičený pes.
Ten v prostoru zanechá pachovou stopu a zvěř se v něm zdržuje méně. Pokud se tam ale přece jen nachází, pes ji dokáže najít. Pes, který narazí na pach srnčete, zůstane totiž strnulý a nehnutě čeká na další pokyny svého majitele. Ten pak může srnče odnést do bezpečí.
„Jde proti větru a systematicky prohledává celý terén. Když narazí na zvěř, počká až přijdu, aby ji sám nestresoval. Pak postoupíme ke zvěři. Když je to například bažant, většinou se zvedne a vzletí. Pes zatím zůstává klidný, přivážu ho a ověřím, jestli jsou na místě vajíčka nebo mláďata. A obdobně to probíhá i se srnčím,“ popsala agronomka Yvona Hiclová.
Do aktivní ochrany srnčat před sekačkami se kromě myslivců a zemědělců zapojují i dobrovolníci.
Příspěvek na toto téma si můžete poslechnout zde: Mendelova univerzita testuje senzory na ochranu zvířat při senoseči. Na Brněnsku už jich zachránily desítky
