Myslivců ubude, budou se bát pokut, hodnotí novelu myslivci. Je potřeba snížit počet spárkaté zvěře, tvrdí ministerstvo
Myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Počítá s tím zákon o myslivosti, o kterém budou rozhodovat poslanci.
Cílem novely je podle ministerstva zemědělství snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a tím i škody, které působí. Přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun.
Novela proto zavádí plánování lovu podle poškození lesa, a to jednotlivě pro každou honitbu v Česku. Myslivci také budou muset nahrát fotografii ulovené zvěře. Plnění bude stát průběžně vyhodnocovat, v případě nesplnění zavádí až desetitisícové pokuty.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na síti X oznámila, že navrhne ukončení norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory. "Tak nehumánní metoda lovu nemá ve 21. století místo," napsala.
Myslivci: Zákon zapůsobí zcela opačně
Myslivci, zemědělci i majitelé pozemků se postavili proti novele. Tvrdí, že zákon zapůsobí zcela opačně. Myslivců ubude, protože se budou bát pokut. A kdo pak bude zvěř střílet? Jak píše Mladá fronta Dnes, dopis podepsali i šlechtici pečující o tisíce hektarů lesa, například Jan Nepomuk Schwarzenberg nebo Lelio Coloredo-Mannsfeld. Majitelům lesa vadí, že by o lovu zvěře na jejich pozemku měl rozhodovat stát.
Českomoravská myslivecká jednota poslala dopis ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL), ve kterém tvrdí, že zákon bude mít dopad na počet aktivních myslivců. Ministerstvo zemědělství reagovalo, že si uvědomuje důležitost myslivců a jejich práce, dosavadní způsob mysliveckého hospodaření je ale podle úřadu neudržitelný.
Mladé odrazují vysoké náklady
Podle předsedy myslivecké jednoty Jiřího Janoty za poklesem počtu myslivců stojí finanční i časová náročnost práce. "Nájmy honiteb jsou dnes ve statisícových částkách. K tomu je potřeba přičíst náklady na provozování myslivosti a případné hrazení škod působených zvěří. Dostáváme se do částek mezi jedním až dvěma miliony. Proti tomu stojí příjem za prodanou zvěřinu a poplatkové lovy. Tento příjem v žádném případě nepokrývá vložené náklady," řekl Janota. Jak řekl, pro zlepšení situace musí ministerstvo zvýšit prezentaci a podporu myslivosti.
Janota tvrdí, že myslivecká jednota každoročně proškolí 1200 až 1400 nových adeptů, mladé ale podle něj často odrazují vysoké náklady na předepsané zkoušky a vybavení, které stojí až desítky tisíc korun. Myslivost je navíc časově náročná aktivita.
Myslivci si přejí způsob stanovení výše odlovu zvěře v honitbách přepracovat a požaduje také umožnit vlastníkům obor svobodně se rozhodnout o zpřístupnění obory pro veřejnost nebo zachovat minimální výměry honitby. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 více než dvacetkrát novelizován.
