Dům inspirace: Rodný dům Antonína Dvořáka ožívá pro další generace
Dům, ve kterém se před lety do řeznické rodiny narodil Antonín Dvořák v Nelahozevsi se po letech příprav otevírá veřejnosti v moderní, interaktivní podobě. Nejde o muzeum, kde se chodí po špičkách kolem vitrín, ale o místo, kde se hudba prolíná s běžným životem na vesnici a kde vás unikátní audioprůvodce zavede přímo do Dvořákova dětství. Expozice vás nechá sáhnout na repliky nástrojů, zaposlouchat se do příběhů a nahlédnout do kořenů Dvořákovy tvorby.
Od zchátralé usedlosti k Domu inspirace
Budova rodného domu byla ještě před pár lety spíše ruinou, kterou navštívili jen ti největší hudební nadšenci. Nyní je všechno jinak. Po letech plánování a několikaleté rekonstrukci se místo proměnilo v moderní kulturní centrum.
„Nebylo to jednoduché,“ přiznal William E. Lobkowicz, jehož rodina stojí za rekonstrukcí domu. „Pandemie nám projekt téměř zastavila, z dvouleté akce se stal projekt na šest let. Ale věděli jsme, že nesmíme ustoupit. Tento dům si zaslouží nový život.“ Samotná stavba pak vyšla na několik desítek milionů korun, získaných kombinací soukromých a veřejných zdrojů.
Součástí obnovy je i návštěvnické centrum s kavárnou, obchodem a edukačními prostory. Celý areál je navíc bezbariérový. „Chtěli jsme, aby sem mohl přijít opravdu každý. Dvořák patří všem,“ dodal Lobkowicz.
Expozice, která hraje, mluví a nechá vás sáhnout
Největším trumfem muzea je jeho interaktivní expozice. Návštěvník tu není pasivním posluchačem, ale součástí příběhu. Audioprůvodce, připravený v několika jazycích, vás provede především dětstvím malého Toníka. Hlasu samotného Dvořáka se v české verzi zhostil Vasil Fridrich, nechybí ale ani slova Viktora Dvořáka nebo Marka Ebena.
„Nechtěli jsme udělat jen průvodce, kde monotónní hlas čte text. Každá verze je originál, dramatizovaný příběh. V češtině jsme pracovali s desítkami herců, kteří propůjčili hlasy vesničanům, muzikantům i samotnému Dvořákovi,“ vysvětlila kurátorka projektu Eleanore Kinsky.
V expozici je ukryto více než sto zvukových spouštěčů: jeden dotek pomocí přehrávacího zařízení a ozve se úryvek houslí, cimbál, zpěv, nebo hlasy připomínající všední ruch 19. století. Návštěvník tak slyší, co slyšel i Antonín.
Ale nejde jen o uši. Expozice zapojuje i další smysly včetně hmatu. Repliky hudebních nástrojů a předmětů čekají, až je někdo vezme do ruky. Děti si mohou zahrát jednoduché hry, které znali jejich vrstevníci před 150 lety. „Hudba není jen k poslechu. Je to tělesný zážitek. Proto jsme chtěli, aby si lidé mohli věci vyzkoušet,“ zaznělo při otevření.
Kromě stálé expozice vzniklo i edukační centrum. Během zkušebního provozu jím prošlo více než tisíc školáků. Samotná prohlídka vám sice běžně zabere jen něco okolo hodiny, pokud si ale budete chtít vychutnat opravdu všechny audionahrávky a exponátu můžete uvnitř vydržet i mnohem déle. „Měli jsme tu pár, který v expozici zůstal přes pět a půl hodiny,“ říká s úsměvem Kinsky.
Muzeum pro dnešek i zítřek
Rodný dům Antonína Dvořáka dnes není jen památkou, ale také místem setkávání. Pravidelně tu budou probíhat komorní koncerty a plánují se i tematické festivaly. „Cílem je, aby to tady žilo každý den, nejen při výročních akcích,“ říká Lobkowicz.
Expozice i doprovodný program jsou koncipované tak, aby oslovily všechny věkové kategorie. Rodiny ocení hravé prvky, školy připravené programy, hudební nadšenci autentickou atmosféru a zahraniční turisté profesionálně zpracované materiály v několika jazycích. „Chceme lákat i zahraniční turisty, chceme aby byla Nelahozeves jedním z těch míst, která navštívíte při dovolené do Prahy, není to daleko,“ říká Lobkowicz.
Spojení s okolím dává navíc smysl i turisticky. V těsné blízkosti stojí zámek Nelahozeves, který také patří Lobkowiczům. Společně s novým muzeem tvoří atraktivní kombinaci: historická architektura, šlechtická tradice a hudební dědictví.
Chlapec z Nelahozevsi, který dobyl svět
Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi do rodiny hospodského a řezníka. Už od mala byl fascinován hudbou a společně s místním učitelem se učil hrát na housle. Měl navíc talent poslouchat věci kolem sebe. „Poslouchal projíždějící vlaky, zpívající ptáky, mluvící lidi, to pak promítal i do své hudby,“ sdělil mi v rozhovoru Lobkowicz.
Později se vydal do Prahy na varhanickou školu, kde se ukázalo, že má nejen techniku, ale i dar melodie. Brzy hrál v orchestru, skládal a postupně si získával pozornost i v zahraničí. Vrcholem jeho kariéry byla pozvánka do Spojených států, kde vznikla slavná „Novosvětská symfonie“. Dnes je jednou z nejhranějších skladeb světa — a přitom její kořeny vedou zpátky k vesnici u Vltavy.
„Příběh Dvořáka je fascinující v tom, že začínal jako obyčejný chlapec z malého města a stal se globální hvězdou. To je poselství, které chceme návštěvníkům předat,“ zdůrazňuje William E. Lobkowicz.
- Adresa: Kralupská 12, 277 51 Nelahozeves (hned pod zámkem Nelahozeves).
- Otevírací doba: úterý–neděle 9:00–17:00, pondělí zavřeno.
- Maximální kapacita: 56 osob, doporučuje se rezervace dopředu
- Přístupnost: bezbariérový vstup, výtah, toalety.
- Zázemí: edukační centrum, kavárna, obchod se suvenýry.
Související
-
Česká fortissima ušima Lukáše Hurníka
Rok 2024 je rokem české hudby. Lukáš Hurník při této příležitosti přiblíží nejzajímavější skladatele a jejich díla.
