Nelahozeves

Zámek v Nelahozevsi, foto: Derbrauni, CC BY-SA 4.0 International

Závěr týdne patří cestování - dnes navštívíme Nelahozeves. Je známá především jako rodiště skladatele Antonína Dvořáka a zdejší zámek v majetku Lobkowiczů patří ke skvostům české renesanční architektury. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Zámek v Nelahozevsi je s rodem Lobkowiczů spojen několik staletí. Po bitvě na Bílé hoře ho koupila paní Polyxena z Lobkowicz. A s ní je spojeno známé Pražské jezulátko. Do Čech ho přivezla její matka a Polyxena ho později věnovala řádu Karmelitánů.

"Říká se, že syn, který se Polyxeně a jejímu druhému manželovi narodil, se narodil pouze díky zázraku, který způsobilo Jezulátko. Tento první a také jediný potomek Polyxeny se narodil, když bylo matce už 43 let. V 17. století to byl veliký zázrak a Polyxena to Jezulátko věnovala řádu právě proto, aby se matky, které toužily po dítěti mohly jít k Jezulátku modlit, aby jim Jezulátko pomohlo."

Mirka Burešová
Jak uvedla naše průvodkyně Mirka Burešová, roudnické větvi Lobkowiczů dnes patří zámek znovu. V 1992 byl navrácen v restituci Martinovi Lobkowiczovi, synovi posledního majitele, který žije ve Spojených státech. Ale protože už je to starší pán, stará se o zámek jeho nejmladší syn William.

"Žije se svou rodinou v Praze. Tady na zámku má své kanceláře, takže sem každý den jezdí a stará se nejenom o to, aby se hosté dobře cítili, ale přímo o to, aby ten zámek byl dobře udržovaný, aby se dobře zacházelo se sbírkou a podobně."

Provází někdy při zvláštních příležitostech sám hosty?

"Provází sám hosty. Občas tady míváme velice slavné osobnosti. Není to tak dávno, co nás například navštívila Laura Bushová, manželka amerického prezidenta a je samozřejmé, že tuto dámu provázel sám pan Lobkowicz."

Sám zámek je poměrně malý. Jak říká jeho majitel, má sto místností, ale do tohoto počtu se musí započítat všechno, toalety, kuchyně i sklepení. Stěny zámku zdobí sgrafita, jejichž autorem je neznámý italský mistr. Známí jsou naopak autoři zdejších obrazů - lobkowiczká sbírka totiž patří k největším soukromým sbírkám umění v Evropě vůbec.

Obrazy z Nelahozevse: Senoseč od Petra Breuguela st.
"Součástí té sbírky jsou obrazy od velice slavných mistrů. Máme tady například Hygii krmící posvátného hada od Petra Pavla Rubense, nebo Senoseč od Petra Breuguela st.. Máme dva krásné pohledy na město Londýn od Antonia Canaletta a nebo například jednu z malých infantek, která je připisována samotnému Diegu Velázquezi. Součástí sbírky je také velká část tzv. španělských portrétů z konce 16. a počátku 17. století. To je sbírka portrétů šlechtických rodů či přímo královského rodu Habsburků od většinou holandských či německých mistrů. Ti ovšem všichni studovali ve Španělsku a proto je nazýváme španělskou školou. Další rozsáhlá sbírka tohoto typu už je pouze v Pradu ve Španělsku a nebo v Kunsthistorickém muzeu ve Vídni."

A když už hovoříme o slavných obrazech, na jednom z nich je znázorněná historická událost - 2. pražská defenestrace. Umělec tu zobrazil už vzpomínanou paní Polyxenu a dav protestantů. Roku 1618 byli z oken Hradu vyhozeni i pánové Martinic a Slavata, kteří jsou na obraze schováni vzadu v rohu.

Alonso Sánchez Coello, 'Marie Manrique de Lara y Mendoza z Pernštejna s malou Polyxenou'
"Oni byli vyhozeni z jednoho z oken Pražského hradu, ale protože spadli do odpadků, tak byli sice trošku pošramoceni, ale nezemřeli. A protože Lobkowiczký palác, který je součástí Pražského hradu, je nedaleko, tak doběhli k paní Polyxeně a ta je schovala. Dokonce jedna z legend říká, že Martinic se schoval pod její sukně, ale to tady vidět není. A když potom protestanté vtrhli do Lobkowiczkého paláce, tak paní Polyxena je velice ráznými slovy vyhodila a tím vlastně zachránila Martinicovi i Slavatovi život."

Její manžel, nadřízený obou pánů, měl velké štěstí, že v době pražské defenestrace nebyl v Praze, ale ve Vídni, jinak by ho stihl patrně stejný osud.

Kromě vzácných obrazů se může zámek v Nelahozevsi pochlubit i druhým největším hudebním archivem. Větší už má jenom stát. Je tu například kopie Händelova Mesiáše, kterou opravil Mozart, což stvrdil svou rukou. Dále originální partitura od Glucka, což byl v 18. století slavný skladatel a peníze na studium dostal od Lobkowiczů. Jsou tu také díla od Ludvíka van Beethovena.

Zámek v Nelahozevsi, foto: Derbrauni, CC BY-SA 4.0 International
"Máme tady také například 4. a 5. symfonii od Beethovena či symfonii Eroicu, část tištěná, část kopie s vlastnoručními notami a korekturami Beethovenem dodělaných po stranách a Beethovenova díla tady máme hlavně proto, protože Lobkowiczové, především 7. kníže Lobkowicz, byli jeho velkými patrony. On velkou část své tvorby přímo Lobkowiczům dedikoval. Asi nejslavnější osud je osud třetí symfonie s názvem Eroica. Ta byla komponována, aby oslavovala hrdinství Napoleona. Potom ovšem Napoleon zrušil všechny demokratické myšlenky, které hlásal, tím, že sám sebe korunoval císařem Francie. Beethoven se rozlítil a dedikaci zrušil. Říká se, že tu kopii, kterou měl v ruce, roztrhal na kousky a nakonec symfonii přepsal přímo na 7. knížete z Lobkowicz."

Nelahozeves je také rodištěm slavného Antonína Dvořáka. Domeček, ve kterém se narodil, dnes patří Lobkowiczům a ti ho za symbolickou jednu korunu pronajímají Muzeu české hudby. Najdete zde například přebaly veškeré Dvořákovy hudby, která kdy vyšla. Jak uvedla Mirka Burešová, každoročně se zde pořádá cyklus Dvořákova hudební Nelahozeves.

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, foto: Jan Polák, CC BY-SA 3.0 Unported
"Tady u nás se konají koncerty v Rytířském sále. Jeden z prvních koncertů, který se konal, byl například navštívený slavnou operní pěvkyní Renée Fleming, přítelkyní pana Lobkowicze. Zajímavé je, že Rytířský sál, kde se ty koncerty konají, se jmenoval dříve Ráj, ale až později, kdy bylo módou mít Rytířský sál, tak byl přejmenován. Takže když sem lidé vstupují, tak opravdu můžeme říct, vítejte v ráji."

A jako v ráji se mohou cítit i snoubenci, neboť Rytířský sál nabízí zámek pro svatební obřady. Vstupné totiž na provoz nestačí a tak se zde konají konference, slavnostní večeře a podobně. Turisté mohou v zámecké restauraci ochutnat lobkowiczké pivo či víno. Rodový pivovar byl založen roku 1466 a patří vůbec k nejstarším. Vinařství založila roku 1603 naše známá paní Polyxena. Kromě piva a vína najdou turisté v zámecké prodejně i CD s díly Antonína Dvořáka, které byly na zámku natočeny, ale i kopie historického skla či kolekci šperků šlechty, která na ně shlíží z portrétů.

10
50.261726000000
14.300898000000
default
50.261726000000
14.300898000000