E. Finkei chce zažalovat Novu kvůli reportáži o krajanském veletrhu v New Yorku
Po týdnu je tu opět krajanská rubrika. A co v ní najdete tentokrát? Krajanská komise Senátu se vrátila k Týdnu zahraničních Čechů. Vídeňská Vlastenecká omladina slavila úspěchy s představením Slaměný klobouk. Eugen Finkei vysvětloval, proč česko - slovenský krajanský veletrh v New Yorku skončil neúspěchem.
"A nyní, ty zrádče dívčích srdcí, si musíš s námi zatančit kankán. - Ne, ne, už jste mne utahaly dneska až moc a já se dnes odpoledne žením. Já se vykupuji. Zde je moje poslední bankovka. - Sem s ní, ale kankánu dříve nebo později stejně neunikneš! - Holky, volám sbohem. Bylo to s vámi krásné."
Tak tolik alespoň krátká ukázka z jednoho z nejnovějších představení Vlastenecké omladiny, z Labicheova Slaměného klobouku. Tento ochotnický spolek má za sebou opravdu dlouhou historii - vznikl už v polovině 19. století. Více o jeho minulosti i současnosti poví režisér Zdeněk Homolka:
"To byly spolky, které vznikaly z české menšiny. Ta ale představovala sto tisíc lidí. Byli to většinou cihlářští dělníci, když se stavěla Vídeň. A ti se potřebovali nějakým způsobem sdružovat. Takže vznikaly spolky a mezi jiným také divadlo."
A jaká je současnost Vlastenecké omladiny? Kolik vás v ní je, jaký máte repertoár, jak často hrajete?
"My hrajeme pouze dvakrát za rok, vždycky na jaře a na podzim, a v posledních letech vybíráme hry, které už nejsou z toho klasického českého repertoáru národních her anebo operet, protože diváci, kteří to měli rádi, vymírají. A ti noví na tento druh divadla nechodí."
Takže co konkrétně hrajete?
"Hráli jsme francouzskou komesii Monsignore Amedé, pak jsme hráli detektivku Osm žen, od Voskovce a Wericha Divotvorný hrnec, Slaměný klobouk, Nebe na zemi."
Jaký měly ty hry úspěch mezi vídeňskou krajanskou menšinou?
"Myslím si, že měly dost velký úspěch, protože některé byly vyprodány a ohlas byl vždycky velice příznivý."
Kolik lidí je v současné době ve Vlastenecké omladině?
"V Omladině je zapsaných asi sedmdesát členů, aktivních je kolem třiceti."
Roste ten počet, nebo naopak klesá? Ubývá členů?
"Bohudíky roste, protože přichází mnoho mladých lidí, kteří zde třeba studují nebo pracují a mají o tento druh činnosti velký zájem. Jinak Vlastenecká omladina pomalu vymírala."
Takže teď nabrala druhý den, jsou v ní i mladí lidé, jaká tedy bude její budoucnost?
"S tou budoucností v nové Evropě je to složité. Tomu spolkaření ve staré podobě trošku zvoní hrana. Otevření hranic totiž znamená, že když lidé chtějí vidět české divadlo, tak si zajedou do Brna, do Zlína anebo do Prahy. Myslím si, že zde se to bude muset organizovat na trochu jiném základě než dříve, kdy se česká menšina zde cítila jako za zdí."
Za zdí se dnes čeští ochotníci z Vídně už jistě necítí. Se svými představeními vyrážejí i do Čech, už pátý rok jezdí pravidelně na pozvání tamního Sokola do Kroměříže a právě Slaměný klobouk dokázal zcela vyprodat kroměřížské hlediště.
"Můj dojem byl velice přiměřený, protože jsem na výstavy jezdil a vím, jak vypadá veletrh a jak vypadá výstava kdekoli na světě, myslím hlavně v Evropě a částečně ve Spojených státech. Tak jsem to jako česko - slovenskou výstavu viděl naprosto průměrně a docela se mi to líbilo."
uvedl například Pavel Kosař z s.r.o. Mánes, který na místě pomáhal s organizací veletrhu. Roman Kindl, který na Festu vystavoval léčivé byliny, odmítl mluvit na záznam, prohlásil však, že i když i on skončil ve ztrátě, nesouhlasí se štvavou kampaní proti panu Finkeiovi. První akce tohoto druhu je podle něj vždy riziková. Naproti například Albatros, který dovezl kolekci dětských knih, byl veletrhem velmi zklamán a Tomáš Harmáček z pražského Hotelu Lev se chce s panem Finkeiem soudit. Eugen Finkei chce ale v pořádání veletrhů pokračovat:
"I když si uvědomuji, že to bude nesmírně těžké, protože ta reakce byla do té míry negativní, že bude velice, velice těžké přesvědčovat firmy, aby se vydaly tou cestou a aby tam šly znovu."
