Ekonomický přehled týdne

Smlouva CETA má umožnit volný obchod mezi Evropskou unií a Kanadou

Česká vláda schválila dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou. Tak zvanou smlouvu CETA by mohla Evropská unie podepsat na svém summitu na konci října. Podle prezidenta Česko-kanadské obchodní komory Jiřího Krejčy se tak firmám otevírá možnost proniknout na severoamerický trh:

"Ta smlouva usnadní přístup na kanadský trh a Kanaďanům do Evropy v tom smyslu, že se odbourávají celní bariéry asi u 90 procent položek. Bude mnohem jednodušší pohyb pracovních sil. Budou se uznávat navzájem patenty, licence, certifikáty."

Smlouva CETA má ale řadu kritiků. Podle nich uzavření smlouvy posílí nadnárodní společnosti a to zhorší potravinářské, ekologické nebo pracovní normy.

Rychlejší vyřízení víz pro středně kvalifikované lidi z Ukrajiny přivedlo do Česka prvních 13 pracovníků

Do Česka dorazili první, středně kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, kteří můžou od srpna rychleji získat vízum. Jde o skupinu 13 lidí, hlavně šiček. Vyžádala si je firma Sněžka Náchod. Další stovky řidičů, zámečníků nebo třeba kuchařek budou postupně přijíždět. Podle zástupců zaměstnavatelů to ale stačit nebude, a chtějí proto zvýšit roční limit pro Ukrajinu. Ten je teď zhruba 5000 lidí. Firmy jen v září sháněly 141 tisíc lidí.

Podle odborů Češi o tuto práci nemají zájem hlavně kvůli nízkým mzdám. Šičky dostanou plat kolem dvaceti tisíc korun nebo i vyšší, podle výkonu. Firma nemohla najít dost pracovníků v tuzemsku a nepomohly ani rekvalifikace. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů běží program přednostního vyřizování víz nad očekávání dobře a zároveň se už naplnila kvóta pro zájemce na říjen, říká její tajemník Jan Zikeš:

"Zájem zaměstnavatelů je obrovský a zatím to převyšuje kapacity, které jsou na Generálním konzulátu ve Lvově. My budeme žádat po státní správě navýšení kapacit a tím i navýšení rozpočtových položek."

V současnosti plán počítá se zhruba pěti tisícovkami lidí z Ukrajiny ročně. Měsíční kvóta pro pracovní víza je 320. K programu mají výhrady odbory. Obávají se hlavně toho, že někteří zaměstnavatelé se budou snažit ušetřit a dají cizincům nižší mzdu než Čechům.

Českým řidičům hrozí v Německu a ve Francii pokuty za malou mzdu

Foto: Archiv Radia Praha

Pracujete a berete málo peněz. Za to můžete dostat pokutu. Tedy spíš váš zaměstnavatel. Postihy se týkají firem, které vysílají své zaměstnance do zahraničí. Při práci v Německu nebo Francii, musí totiž brát minimální mzdu podle francouzských nebo německých předpisů. Kromě řemeslníků na stavbách a dalších se to týká i řidičů kamionů. A s tím může být problém. Dopravce musí řidiči, za hodiny, které tráví jízdou po Německu nebo Francii platit mzdu podle německých nebo francouzských požadavků na minimální mzdu. Ve Francii skoro 10 eur na hodinu, v Německu 8,50. To znamená, že ve Francii musí řidič dostat přes 260 korun, v Německu 230. V Německu není potřeba si platit svého zástupce, takže ty náklady jsou trochu nižší, ale je potřeba evidovat výplatní pásky a mít potvrzení, že zaměstnanec tu mzdu opravdu dostal.

Země Visegrádské čtyřky se proti tomuto opatření už ohradily. Celkem se k dopisu připojilo 11 zemí, říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold:

"Celá skupina těchto zemí konstatovala, že jde o ochranářská opatření, která jdou proti duchu evropského vnitřního trhu v dopravě, a že bychom měli ta pravidla nastavovat jednotně, jako celá EU, nikoliv jednotlivými zákony v různých zemích."

Do konce roku bude vyplácení minimální mzdy podle svých předpisů požadovat ještě Itálie, příští rok se mají přidat, Belgie, Nizozemsko, Rakousko a Dánsko.

Nezaměstnanost klesla na 5,2 procenta

Lidí bez práce v září opět ubylo. Nezaměstnanost klesla na 5,2 procenta. Celkem bylo bez práce téměř 380 tisíc lidí, nejméně od prosince 2008. Větší nabídku volných pracovních míst nabízeli i zaměstnavatelé. Celkem 141 tisíc. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Za oživením pracovního trhu stojí podle analytiků například konec dovolených, kdy firmy opět naplno rozjely výrobu. Pokračují ale i sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna. Loni v září byla míra nezaměstnanost šest procent a bez práce bylo o téměř 64.000 lidí víc.

Společnosti shánějí brigádníky na vánoční prodeje

Foto: Archiv Radia Praha

Až devět tisíc brigádníků najmou firmy na výpomoc během vánočních prodejů. Nejvíc míst nabízejí potravinářské podniky, tiskárny nebo třeba společnosti s rychloobrátkovým spotřebním zbožím. Podle personalistů brigády opět táhnou hlavně mladé lidi a studenty. Pro ně jsou krátkodobé přivýdělky i cestou, jak získat pracovní zkušenosti. Vánoční brigády ale vyhledávají třeba i dlouhodobě nezaměstnaní. Podle Tomáše Surky, ředitele personální společnosti McRoy si brigádníci v hlavním městě můžou letos vydělat i dvojnásobek:

"Můžeme se bavit třeba i o platech 150 korun za hodinu, pokud se bavíme o hlavním městě, ale i v ostatních regionech budou platy vyšší než v loňském roce."

Podle Surky se letos prodlouží sezóna, kdy si lidé můžou přes vánoční svátky přivydělat. Oblíbené jsou totiž vánoční dárky v podobě poukazů na odběr zboží nebo peníze, které obdarovaní utratí v obchodech až po vánocích. Firmy proto musí řešit reklamace a výměny zboží delší dobu. Sezona brigád se tak často protahuje až do února.

Při osobním bankrotu by měli dlužníci přijít o majetek - plánuje to ministerstvo spravedlnosti

Dlužníci by při osobním bankrotu měli vždy přijít o svůj majetek. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti a teď ji posuzují ostatní resorty. Ministerstvo představilo i změny v exekucích. Nově by se o dlužníka s více exekucemi měl starat jen jeden exekutor. Od ledna by se taky měly snížit o třetinu poplatky za vymáhání dluhů. K tomu má výhrady Exekutorská komora.

100 tisíc nebo třeba milion korun. V budoucnu by mohlo být jedno, kolik je dlužník schopný během osobního bankrotu věřitelům vrátit. Současnou podmínku splacení alespoň 30-ti procent závazků, chce ministerstvo spravedlnosti odstranit. Zároveň, by ale lidé vždy ztratili majetek, říká šéf resortu Robert Pelikán z hnutí ANO:

"Dnes to funguje tak, že soud rozhodne, zda mu prodá majetek, nebo mu povolí splátkový kalendář. My se domníváme, že na tom není nic spravedlivého, protože ten člověk si to koupil za peníze věřitelů. Tomu dlužníkovi soud kromě běžného vybavení a přiměřeného obydlí majetek prodá."

Pak bude následovat tří až sedmileté období, kdy bude muset dlužník dokázat, že se opravdu snaží splácet. Dohlížet na to bude insolvenční správce. Cílem změn je podle Pelikána zbavit co nejvíc lidí dluhů.

ČNB: ERB bank není schopna dostát svým závazkům

ERB bank není schopna dostát svým závazkům, oznámila Česká národní banka. Banka s ruským kapitálem se zaměřuje hlavně na financování českého exportu do Ruska, ale poskytuje i běžné bankovní služby. V ČR má pobočky v Praze a v Karlových Varech. Peníze krachující banky ERB vlastněné ruským podnikatelem Romanem Popovem, zablokoval finančně analytický útvar ministerstva financí. Ten má na starosti mimo jiné boj proti praní špinavých peněz.

Popov řekl, že s postupem útvaru nesouhlasí ani nezná důvody. Zároveň odmítá i postup České národní banky. Vklady občanů i firem jsou ze zákona pojištěny u Garančního systému finančního trhu do 2,7 milionu korun na klienta. Náhrady se poskytují do 100 procent jejich výše.

Ministr financí odmítá uzákonění takzvaných sick days

Ilustrační foto: Egahen / freeimages

Ministr financí trvá na tom, aby placené zdravotní volno - takzvané sick days - bylo dál dobrovolným benefitem. Proti uzákonění sick days jsou i zástupci zaměstnavatelů. Jak řekl před časem prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, sick days považuje za vysoce benefiční program, který by měl zůstat v pravomoci firem. Důvody, proč zástupci zaměstnanců uzákonění takzvaných sick days požadují, shrnuje předseda největší české odborové centrály Josef Středula:

"Už to drtivá většina zaměstnanců má a myslíme si, že pro tu menšinu by to žádný problém neměl být. Také jsme poznamenali, že sick days mají i na ministerstvu financí právě kvůli rozhodnutí vlády. Věřím, že i hnutí ANO v této věci může učinit změnu, ale neočekávali jsme, že by k tomu došlo tady na jednání."

Zdravotní volno obvykle firmy nabízejí v rozsahu tří až pěti dnů ročně. Odbory dlouhodobě prosazují taky zrušení třídenní karenční doby, po kterou nemocný zaměstnanec nedostává od firmy peníze. Podle ministra financí by se na tom nejdřív musela shodnout tripartita. To se ale zatím nestalo, protože takovou změnu odmítají zástupci zaměstnavatelů.

Česká pošta nedostane peníze z kompenzačního fondu

Česká pošta nedostane peníze z kompenzačního fondu na své ztrátové pobočky na vesnicích v letech 2013 a 2014. Evropská komise se totiž postavila proti takzvanému kompenzačnímu fondu za ztrátové služby. Z něj měla pošta získat přes 350 milionů korun. Od roku 2015 platí nový poštovní zákon, podle kterého jsou ztráty hrazené přímo ze státního rozpočtu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD Evropská komise chce situaci z let 2013 a 2014 řešit. Ministři vnitra, průmyslu a obchodu a financí proto mají předložit jiný způsob řešení úhrady ztrát do 28. února 2017. Podle mluvčího Matyáše Vitíka má Česká pošta na peníze nárok.

Velcí odběratelé prodlužují dobu splatnosti faktur zejména malým firmám a živnostníkům

Foto: Filip Jandourek, ČRo

I když ekonomika posiluje, firmy mají stále problémy s tím, že jejich odběratelé platí pozdě. Potýkají se s tím hlavně nejmenší podniky a živnostníci. Pro mnoho z nich jsou pozdě placené faktury až likvidační. Vyplývá to ze společného výzkumu společnosti Intrum Justitia a Komory certifikovaných účetních mezi více než stovkou finančních profesionálů a účetních. Více než 62 procent firem letos zkrachovalo kvůli nesplacené pohledávce. To znamená meziroční růst o 27 procentních bodů, popsal průzkum Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justicia:

"93 procent oslovených respondentů přiznalo, že mělo během posledních 12 měsíců problém s úhradou faktur. Na základě specializovaného evropského průzkumu společnosti Intrum Justicia dokonce vyplývá, že 72 procent z dotázaných připustili, že jim tato opožděná faktura způsobila komplikace, a 55 procent z nich tvrdí, že šlo o záměrné posouvání plateb ze strany odběratelů."

Většinou šlo o malé firmy nebo živnostníky. Každá čtvrtá firma připustila, že pokud by jí odběratelé platili včas, mohla by zaměstnat více lidí, než dosud.