Ekonomický přehled týdne

Foto: Archiv Radia Praha
0:00
/
0:00

Přebytek státního rozpočtu byl v září rekordních více než 82 miliard korun. Oznámil to ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, podle kterého je hlavním důvodem lepší výběr daní a lepší čerpání evropských peněz:

Česko v září hospodařilo s rekordním přebytkem přes 80 miliard korun

Přebytek státního rozpočtu byl v září rekordních více než 82 miliard korun. Oznámil to ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, podle kterého je hlavním důvodem lepší výběr daní a lepší čerpání evropských peněz:

"V porovnání s minulými léty, je to nejlepší výsledek v historii naší samostatné republiky. Pokud to porovnám s minulým rokem, tehdy jsme měli deficit 2,8 miliardy, tak meziroční navýšení je plus 85 miliard."

Babiš zároveň dodal, že se snížil i státní dluh. Od začátku roku klesl o více než dvacet miliard.

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek si ale myslí, že optimistická čísla jsou dána zadržováním vratek DPH podnikatelům a nízkými výdaji na investice: "Vláda proinvestovala o 37 miliard méně, než v loňském roce."

Daňové přiznání bude mít jen dvě stránky

Zaměstnanci, kteří mají příjmy pouze v ČR, budou moci podat daňové přiznání již za letošní rok na zjednodušeném tiskopise. Změna se týká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání, kteří podle ministerstva financí tvoří téměř polovinu z celkového počtu 2,1 milionu podaných daňových přiznání za loňský rok. Nový dokument ale není určen pro poplatníky s příjmy z podnikání, nájmu a dalších příjmů. Netýká se také lidí, kteří mají příjmy ze zahraničí.

Ministerstvo financí chce rozšířit paušální daň pro podnikatele

Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International
Ministerstvo financí připravuje pro podnikatele rozšíření tzv. paušální daně, tedy stanovení daně dopředu po dohodě s finančním úřadem. Tu si již dnes za omezených podmínek může podnikatel sjednat s finančním úřadem. Využívá ji ovšem jen 50 podnikatelů.

V praxi to funguje tak, že podnikatel musí finančnímu úřadu předložit své příjmy z minulosti i očekávané příjmy na daný rok. O paušální daň lze požádat na finančním úřadě do 31. ledna, a při stanovení její výše se obvykle postupuje tak, jako by žádný minimální daňový základ neexistoval. Minimální částka paušální daně po slevách na dani z příjmů pak činí 600 Kč. Požádat o paušální daň mohou jen podnikatelé, kteří mají příjmy pouze z podnikatelské činnosti a nemají zaměstnance.

V novele zákona chce MF umožnit paušální daň i pro podnikatele, kteří mají zaměstnance nebo mají i příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. Jak uvedl předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček, šlo by v podstatě o minimální daň, jíž by se živnostník vykoupil se všech dalších povinností. "Zásadní na systému je ale to, že by to byl dobrovolný režim, nikoliv povinná paušální minimální daň," dodal.

Šéf svazu: Český průmysl potřebuje tisíce Ukrajinců

Český průmysl potřebuje tisíce pracovníků z Ukrajiny a úřady práce to neřeší. Z těch se postupně staly pouze ústavy pro vyplácení sociálních dávek. Na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně to řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Českému průmyslu podle Hanáka chybí 140.000 zaměstnanců. "Je potřeba něco urychleně dělat, protože řada firem říká, že není schopná plnit své zakázky. A když ty zaměstnance nemůžeme sehnat doma, musíme je sehnat v zahraničí. Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší," uvedl Hanák. Za velmi špatný označil stav infrastruktury v zemi. "Je nedůstojné, aby příprava staveb trvala 12 až 14 let, když v okolních zemích je to polovina," doplnil Hanák.

Minimální mzda v Česku vzroste od ledna na 11 tisíc korun

Foto: Miroslav Zimmer,  ČRo
Minimální mzda stoupne od ledna na jedenáct tisíc korun. Rozhodla o tom vláda. Znamená to zvýšení o jedenáct stovek. Zaměstnavatele to vyjde zhruba na tři a půl miliardy. Kolik peněz si to vyžádá ze státní pokladny, řekla ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD:

"Je to v celé nepodnikatelské sféře navýšení asi o 600 miliónů korun ročně, včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, takže ta částka určitě není nijak závratná."

Nižší minimální mzdu než Česko má ze států Evropské unie podle premiéra jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Předseda vlády Bohuslav Sobotka z ČSSD dodal, že vláda bude usilovat v budoucnu o další růst:

"Naším cílem je motivovat k práci. Dosáhnout toho, aby lidé, kteří pracují, měli vyšší životní úroveň, než lidé, kteří se práci vyhýbají, popřípadě žijí ze sociálních dávek. Takže cílem je posílit motivační roli minimální mzdy. Myslím, že zvýšení na 11.000 korun hrubého, je k tomu velmi výrazný krok."

Vláda schválila kompenzace i pro horníky z dalších dolů

Vláda schválila kompenzace pro další propuštěné horníky. Oproti bývalým zaměstnancům OKD dostanou ale míň - měsíčně 5.300 korun. Peníze jsou například pro havíře, které propustí Severní energetická z dolu ČSA, horníky z uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla. Proti těmto novým kompenzacím je vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. Vysvětluje proč:

"Já už jsem měl problém, když jsme po dlouhé debatě podpořili horníky z OKD. Pokud majitel dolů vydělává miliardy, tak se má postarat o lidi. Spíše mi připadá, že je to nějaká kompenzace za neprolomení limitů. Já s tím principiálně nesouhlasím."

Těsné rozhodnutí vlády padlo v okamžiku, kdy Babiš opustil jednací sál. Novinářům řekl, že nevěděl, že se bude v tu chvíli o návrhu jednat, a že počítal, že přijde na řadu až jako poslední bod schůze vlády. Odboráři i Ústecký kraj rozhodnutí o nových kompenzacích přivítali.

Řidičům linkových autobusů v regionech se od ledna zvýší mzdy

Foto: ČT
Řidiči regionálních linkových autobusů si vydělají víc peněz. Vláda jim schválila zvýšení mzdy od ledna na 98 korun za hodinu. Stoupne také příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami. Tento čas často tráví řidiči v nepohodlných podmínkách - například na konečné zastávce linky. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD zvýšení jejich platů zdůvodnil:

"Rostou tlaky na to, aby se soutěžilo zejména na cenu. To bylo velmi často i na úkor mezd řidičů. Jsem velice rád, že vláda našla řešení, které vyplývá i z dohody, kterou jsme uzavřeli na bázi tripartity."

Na navýšení mezd pro řidiče autobusů se totiž s odbory domluvilo v září ministerstvo práce a sociálních věcí jako na kompromisu. Odboráři původně požadovali 130 korun za hodinu.

Autobusoví dopravci zvýšení mezd řidičům linkových autobusů na 98 korun na hodinu jízdy vítají. Podmínkou je ale navýšení plateb od krajů, které si autobusovou dopravu objednávají.

Veřejné zakázky se nemusí soutěžit jen podle nejnižší ceny

Mění se pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Od října totiž platí nový zákon. Zadavatelé se nově nemusí řídit jen nejnižší nabídnutou cenou. V zákoně jdou i další novinky, říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z hnutí ANO:

"Do zákona jsme dali jako jedno z protikorupčních opatření rozkrývání vlastnické struktury uchazečů, kteří zvítězí u dané veřejné zakázky."

Zvyšují se i limity pro takzvané vícepráce. Firma tak může změnit cenu jednotlivých položek až o polovinu. To se ale nelíbí Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Podle něj toho můžou firmy zneužívat - třeba úmyslnými chybami v projektu. Zákon kritizuje třeba i občanské sdružení Oživení, například poplatek deset tisíc korun při podání námitek proti vítězi soutěže.

ZUNO banka v Česku i na Slovensku končí

Foto: Kristýna Maková
ZUNO banka končí v Česku i na Slovensku. S rozhodnutím přichází mateřská Raiffeisen Bank International Group. Změnou chce zjednodušit strukturu skupiny. V posledních letech se bance nedařilo. Jen loni vykázala česká pobočka ztrátu 151 milionů korun. Účty zákazníků volně přejdou na českou Raiffeisenbank. U slovenských klientů pak na Tatra banku. Na účtech lidé mají uložených přes 20 miliard korun. Otázkou ale je, jestli klientům zůstanou stejné benefity jako měli doteď. ZUNO ale není jediná banka, která z trhu mizí. Zhruba před pěti lety se v Česku objevilo hned několik menších bank. Podle ekonomky Markéty Šichtařové se ale vize bankovních domů lišila od chování zákazníků. Ti totiž stále tíhnou k velkým a tedy už zavedeným bankám:

"Banky předpokládaly, že klienti si budou svoje hlavní úspory ukládat do těchto malých bank. Klienti však mají založené dva účty. A ten malý účet používají vyloženě na nějaké základní transakce. Využívají toho, že za ně nemusí platit pobočce žádné poplatky."

I to je jeden z důvodů, proč ZUNO z trhu odchází. Bankovní služby přestala před třemi lety poskytovat klientům i společnost AXA Bank. Ta se dnes se zaměřuje hlavně na pojištění. S osobním bankovnictvím skončila nedávno taky CITY Bank.

Správa železnic chce ukončit spolupráci s Grandi Stazioni

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ukončí spolupráci se společností Grandi Stazioni, která má v nájmu pražské hlavní nádraží. Správce železnic už společnost vyzval, aby mu prostory hlavního nádraží předala. Podle Grandi Stazioni ale jednání o prodloužení smlouvy pokračují. Prodloužení nájmu by podle správy železnic bylo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Grandi Stazioni měla památkově chráněnou budovu zrekonstruovat, což ve stanoveném termínu neučinila. Smlouva o nájmu vyprší k 16. říjnu.

Nejbohatším Čechem zůstává podle časopisu Forbes Petr Kellner

Petr Kellner,  foto: PPF
Nejbohatším Čechem zůstává podle časopisu Forbes vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner s 255 miliardami korun, druhý je majitel Agrofertu a ministr financí za hnutí ANO Andrej Babiš se 70 miliardami. O třetí příčku se dělí vlastník realitní a investiční skupiny CPI Radovan Vítek s ropným magnátem Karlem Komárkem, který vlastní skupinu KKCG. Jejich jmění se odhaduje na 49 miliard korun.

Většině těch, kdo jsou na prvních 50ti příčkách žebříčku, majetek meziročně vzrostl. Souhrnně o 14 procent. Dokázali využít růstu ekonomiky. Popsal například Filip Fyrbach, analytik MONETA Money Bank:

"Peníze dělají peníze. A není divu, že když se daří ekonomice a probíhá stabilizace na některých trzích, jako například na ruském trhu, tak se nejbohatším Čechům daří. Některé jejich investice mají svůj původ v ČR, ale především jde o zahraniční trhy, to znamená například Rusko nebo Asie, kde Čína hraje zásadní roli."