Ekonomický přehled týdne
Budoucí ministři zřejmě nebudou smět vlastnit média. Rozhodli o tom poslanci, když zpřísnili zákon o střetu zájmů. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, novela však počítá s tím, že společnosti s nejméně čtvrtinovým podílem členů vlády nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Proti normě hlasovali jen poslanci hnutí ANO a dva nezařazení. Politici by také měli dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky.
Poslanci zpřísnili zákon o střetu zájmů
Pro novelu zákona o střetu zájmů byla i opozice. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury není namířená proti podnikatelům:
"Vůbec nebráníme účasti i bohatých podnikatelů ve veřejném životě nebo v politice. Jediné omezení, které tam je, že v takovém případě člen vlády nemá přístup k veřejným financím, a nemůže vlastnit média."
Novelu teď dostanou na stůl senátoři. Změny, které omezují podnikání ministrů, kritizuje od samého začátku hnutí ANO. Pokud norma projde Parlamentem, zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Hnutí tvrdí, že zákon je namířený proti šéfovi ANO Andreji Babišovi. To si myslí i on:
"Určitě bych nečekal od koaličních partnerů takový přístup. Když s námi vyjednávali o koalici, tak věděli, co všechno vlastním. Jasně jsem deklaroval, že nemám důvod to přepisovat na nějaké příbuzné, jako to udělali oni. Proto se mi to zdá být velice pokrytecké."
Devizové intervence potrvají minimálně do léta příštího roku
Umělé oslabování koruny zřejmě skončí v druhé polovině příštího roku. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to vyplývá z nové prognózy vývoje ekonomiky. Rusnok ale v rozhovoru pro Českou televizi nevyloučil, že by centrální banka mohla zrušení intervencí ještě odložit:
"Pokud by se děla nějaká dramatická událost v české ekonomice, kterou teď nikde nevidíme, ale jsme velmi ovlivněni tím, co se děje v zahraničí, tak bychom to museli zvažovat. Ale pravděpodobnost mimořádných událostí je velmi nízká."
Bankovní rada ČNB přitom ještě v srpnu uváděla, že devizové intervence zřejmě skončí už v polovině roku 2017. Cílem intervencí je oslabit českou měnu a udržet tak kurz okolo 27 korun za euro. Banka je zahájila před necelými třemi roky. Za tu dobu utratila za nákup eur víc než půl bilionu korun.
Jak uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal, v posledních dnech se koruna dostala pod tlak spekulantů, kteří pod vlivem rostoucí inflace a některých komentářů členů bankovní rady začali sázet na ukončení režimu devizových intervencí právě v polovině roku 2018.
Na každého obyvatele republiky připadá hypoteticky dluh 160 tisíc korun
Letos v pololetí byl dluh vysoký 1 bilion 691 miliard korun. Během půl roku stoupl o 18 miliard korun. Důvody popsala mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová:
"V prvním pololetí ministerstvo využívalo mimořádně dobré situace na finančních trzích. Kdyby té situace nevyužilo a neprodávalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy, činil by pokles státního dluhu až 32 miliard korun."
Státu se totiž daří některé dluhopisy prodávat s nulovým nebo záporným úrokem. To znamená, že až je bude investorům splácet, dá jim méně peněz, než od nich teď dostal. To mimo jiné naznačuje silnou důvěru investorů v české dluhopisy. A takové se může v Evropě těšit v podstatě jen Německo.
Energetická společnost ČEZ si vzala půjčku za záporný úrok
"Možná to zní paradoxně, ale vydělávají na tom tak, že si s ještě nižší zápornou úrokovou sazbou půjčí od Evropské centrální banky. Tam si mohou půjčit peníze s úrokovou sazbou až minus 0,4. A pak například se sazbou minus 0,1 poskytnou takový úvěr firemnímu klientovi. A ten rozdíl, tři desetiny procentního bodu je ten bankovní zisk."
Na druhou stranu už jsou některé banky, které zase svým klientům nepřipisují úroky, ale nechávají si platit za to, že drží jejich peníze na účtu. Evropská centrální banka - a nejen ona - doufá, že kvůli záporným sazbám rozproudí financování investic a zvedne inflaci.
Český vývoz do Ruska letos dál klesá, roste závislost na EU
Mezi důvody poklesu patří mimo jiné sankce zavedené Evropskou unií v roce 2014 na Rusko kvůli anexi Krymu. Pokles obchodní výměny s Ruskem je však podle Hospodářské komory ČR způsoben několika faktory, zejména narůstáním podílu Německa na celkovém českém exportu. K tomu přispívá aktuální kurz koruny k euru. Nemalou měrou na obchodní výměnu působí i ne úplně dobrý stav ruské ekonomiky.
Státní zaměstnanci a lékaři dostanou přidáno
Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Příslušné nařízení schválila vláda. Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že rozhodnutí vlády se týká těch zaměstnanců, kteří spadají pod zákoník práce. Zvýšení platů přijde státní rozpočet ještě letos na 157 milionu korun a příští rok na 946 milionů korun. V sumě není přitom zahrnuto zářijové zvýšení platů učitelů o šest procent a nepedagogickým pracovníků o čtyři procenta, které si vyžádá na 2,5 miliardy korun.
Praktičtí lékaři příští týden ordinace nezavřou, s ministerstvem se dohodli na kompromisu
"Ano, šesti procent jsme nedosáhli. To byl náš maximální požadavek. Jsme schopni akceptovat rozložení tohoto navýšení do dvou let. Pro tento rok jsme dosáhli uspokojivého kompromisu. Kdybychom takového navýšení dosáhli v jednání s pojišťovnami, tak bychom byli spokojeni."
Praktici by nově měli mít víc pravomocí pro předoperační vyšetření. Pacienti tak kvůli nim nebudou muset do nemocnice. Ministerstvo také slíbilo, že spolu s pojišťovnami přezkoumá omezení lékařů na předepisování léků.
Do dvou týdnů přijdou do ČR první Ukrajinci v rámci nové koncepce
Během jednoho až dvou týdnů by měli přijít do Česka první Ukrajinci v rámci nové vládní koncepce, která má urychlit zaměstnávání tamních středně kvalifikovaných pracovníků. Novinářům to řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Koncepce platí od letošního srpna, ročně může do ČR přijít až 5000 Ukrajinců.
Za srpen bylo schváleno přijetí 170 zaměstnanců z Ukrajiny, za září je stejná kvóta naplněna již nyní. To podle Wiesnera značí, že postupně se jejich počet bude zvyšovat. Koncepce reagovala na stížnosti firem, podle nichž trvá vyřizování zaměstnaneckých karet pro Ukrajince příliš dlouho, a mnohé podniky musí odmítat zakázky. Tiskaře, svářeče, zámečníky, kuchaře, obráběče kovů, lisaře umělých hmot, řidiče, ale i opraváře praček, švadleny nebo šičky firmy poptávají na Ukrajině prostřednictvím Hospodářské komory.
Pěstitelé chmele letos čekají dobrou úrodu
Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub. Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob málo. Podle Hejdy se v současnosti používá přibližně osm kilogramů mědi na hektar, pěstitelé by tak fungicidy museli omezit na polovinu. Jiné způsoby ochrany nejsou efektivní.
Výroba vína letos klesne, bude ale kvalitní
Letošní výroba vína kvůli jarním mrazům klesne oproti desetiletému průměru o deset procent. Vinaři podle prvních odhadů Svazu vinařů vyrobí asi půl milionu hektolitrů vína. Ve srovnání s rokem 2015 to znamená pokles asi o 200.000 hektolitrů. Svaz vinařů to uvedl v tiskové zprávě. Vína bude sice méně, počasí ale zatím slibuje tam kde hrozny nevymrzly, jejich nadprůměrnou kvalitu.
Sklizeň je teprve na začátku, hlavní část začala 7. září. Začínají se sklízet rané odrůdy, jako je například Solaris a pak hlavně Irsai Oliver a Muškát moravský.
Více než polovina lidí si nechává doma větší částku hotovosti
