Ekonomický přehled týdne

Foto: Miloš Turek
0:00
/
0:00

Realitní magnát Radovan Vítek a jeho firma CPI Property Group chtějí koupit od Českých drah nádraží. Železničnímu dopravci tak zřejmě ztíží rozhodování, protože nádraží měla původně získat Správa železniční dopravní cesty. Vítek ale nabízí vyšší cenu. Správa měla původně zaplatit 3 miliardy a 240 milionů korun. Vítek nabízí o 800 milionů víc.

Realitní magnát Radovan Vítek chce koupit od Českých drah všechna nádraží

Foto: Miloš Turek
Realitní magnát Radovan Vítek a jeho firma CPI Property Group chtějí koupit od Českých drah nádraží. Železničnímu dopravci tak zřejmě ztíží rozhodování, protože nádraží měla původně získat Správa železniční dopravní cesty. Vítek ale nabízí vyšší cenu. Správa měla původně zaplatit 3 miliardy a 240 milionů korun. Vítek nabízí o 800 milionů víc. Částku potvrdil mluvčí společnosti CPI Jan Burian:

"Naše nabídka za balík nemovitostí a objektů, které jsou předmětem převodu, se pohybuje kolem čtyř miliard korun."

Částku nabízí za zhruba 1500 nádražních budov - včetně třeba Hlavního nádraží v Praze. To samo je v posudku, který si dráhy už před časem nechaly vypracovat, oceněno na 200 milionů korun. Nádraží se berou jako strategické stavby významné pro stát.


Nerovnost platů a penzí mezi ženami a muži byla tématem konference v Praze

Ženy, které pracují v domácnosti nebo mají nižší platy než muži, pobírají v důchodu menší penzi. Zároveň se ale dožívají v průměru o čtyři roky vyššího věku než muži. Právě nerovnost pohlaví byla tématem Mezinárodní konference Férové platy, férové penze.

Zúčastnila se jí i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Před nedávnem uvedla, že Česko je "třetí nejhorší zemí EU" v rozdílech výdělků žen a mužů. Ženy v Česku vydělávají v průměru o 22 procent méně než muži. Za ČR skončilo Rakousko a Estonsko. Právě Rakousko začalo situaci řešit. Od roku 2011 tam platí zákon, podle něhož zaměstnavatelé musejí každé dva roky předkládat zprávu o výdělcích žen a mužů. Povinnost se původně týkala velkých firem, postupně se rozšiřuje i na menší podniky.

Podle předsedy Rady seniorů Zdeňka Pernese se pomalu začínají bourat historické stereotypy:

"Je to dáno historicky. V poslední době jsou samozřejmě ženy emancipované, děti mají kolem třiceti let věku, tak jak je to u našich západních sousedů. Budují si určité pracovní pozice, takže se ta situace pomalu mění."


Ministři hledají strop pro odchod do důchodu, ve hře jsou dvě varianty: 65 a 67 let

Foto: Evropská komise
Nejpozději v sedmašedesáti letech by všichni Češi měli mít nárok na důchod. Vláda schválila záměr rezortu práce věk odchodu do penze zastropovat. Ve hře ale zůstávají dvě varianty: 65 a 67 let. Kabinet definitivně rozhodne do konce června.

Teď se věk odchodu do důchodu každý rok zvyšuje u mužů i žen o několik měsíců. Gerontoložka Iva Holmerová varuje před moc vysokým jednotným stropem pro všechny:

"Někteří lidé zůstávají pracovat déle a někteří zase mohou být tak vyčerpáni a špatně placeni ve svých povoláních, že se už na ten důchod těší. Existují čísla, že když se nadměrně posouvá odchod do důchodu nebo nárok na důchod, tak je to kompenzováno tím, že někteří lidé dřív odcházejí do invalidního důchodu."

Ministryně Michaela Marksová z ČSSD bude pro strop na pětašedesáti letech. Strop by platil pro lidi, kteří se narodili po roce 1971. Dříve narození odejdou do důchodu nejpozději v pětašedesáti už podle současných pravidel.

Šéf financí Andrej Babiš z hnutí ANO je pro strop. Říká ale, proč se musí obě možnosti důkladně zvážit:

"Je to třetina rozpočtu a hlavní mandatorní výdaj. Spočítáme varianty 65 a 67 let. Domluvili jsme se, že prověříme, jak je stanoven strop v zemích EU, a že se k této záležitosti vrátíme."

Návrh také počítá s tím, že by se strop každých pět let přehodnocoval podle aktuálních demografických údajů.


Úřady práce začnou od dubna vyplácet dávku na dojíždění za prací

Úřady práce v pěti krajích začnou od dubna poskytovat lidem příspěvky na dojíždění za prací. O podporu mohou požádat ti, kteří jsou bez místa víc než rok a žijí v Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Dostat ji mohou ale i lidé, kteří přišli o zaměstnání při hromadném propouštění. Podle vzdálenosti mohou získat 1000 až 3500 korun měsíčně. ČTK o tom informovala mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.


Ministr Mládek: Česká ekonomika by mohla letos růst až o 3,5 procenta

Foto:  wagg66 / freeimages
Česká ekonomika by mohla letos růst až o 3,5 procenta. Na Strojírenském fóru v Praze to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Ministerstvo financí v lednové makroekonomické prognóze uvedlo, že počítá s růstem tuzemské ekonomiky v roce 2016 o 2,7 procenta. Podobný vývoj očekává také Česká národní banka (ČNB). Loni vzrostlo podle dat Českého statistického úřadu HDP v Česku o 4,3 procenta, což byl nejlepší výsledek za posledních osm let.


Zahraniční dluh Česka loni nebývale stoupl na 3,13 bilionu korun

Dluh Česka vůči zahraničí loni vzrostl o 186 miliard korun na 3,13 bilionu korun. Dluh v cizině tak odpovídal přibližně 70 procentům HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka.

Podle dostupných dat jde o nebývalý meziroční růst, obvykle jde o rozdíl v řádech desítek miliard korun. V posledním čtvrtletí loňského roku se přitom dluh o 62,7 miliardy korun snížil. Naposledy zahraniční dluh takto výrazně stoupl mezi lety 1996 a 1997. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony loni.


Ministr Brabec: Poplatky za odběr podzemní vody vzrostou na trojnásobek

Foto: Štěpánka Budková
Poplatky za odběr podzemní vody vzrostou do roku 2022 na trojnásobek. ČTK to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ministra by se poplatky měly pro čtyřčlennou rodinu každý rok zvýšit v průměru o 70 korun. Navýšení je v novele zákona o vodách, kterou ještě bude muset projednat vláda a Poslanecká sněmovna. Zvýšením poplatků chce stát více chránit podzemní vody.

V Česku se polovina vody bere z podzemních a polovina z povrchových zdrojů. V lokalitách, kde vodárny berou vodu hlavně z podzemních zdrojů, bude podle ministra růst cen vyšší.


Třetina rodin samotných rodičů s dětmi byla pod hranicí chudoby

Více než třetina domácností, v nichž žije samotný rodič s aspoň jedním dítětem, se v Česku propadla pod hranici příjmové chudoby. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ) ve svém měsíčníku Statistika a my. Podle zveřejněných předběžných výsledků hranice chudoby jednotlivce odpovídala loni 10.240 korunám, samotného rodiče s jedním dítětem do 13 let pak částce 13.311 korun.

Příjmovou chudobou trpí ale i samotné ženy. Podobně jsou na tom i lidé nad 65 let, kteří žijí sami. Většinou to bývají opět ženy, a to vdovy, rozvedené či osamělé.