Ekonomický přehled týdne
Singer: Nezaměstnanost bude dál klesat, příští rok porostou mzdy. České firmy mají v Maroku šanci v energetice. Přísnější zákony mají omezit podvody se pracovními smlouvami. Propuštění mladého i zkušeného pracovníka vyjde v Česku skoro stejně. Půjčky mají tři miliony Čechů, ale lépe splácejí. Pro stát letos pracujeme o pět dní méně. Travel Servis omezil zdarma občerstvení v letadlech. Z Krtečka se stal byznys, smlouvy řeší soud.
Singer: Nezaměstnanost bude dál klesat, příští rok porostou mzdy
Nezaměstnanost se v příštím roce bude dál snižovat na dosud nejnižší hodnoty nad pěti procenty, řekl v Brně guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Povede to k růstu mezd, které se od krize příliš nezvyšovaly, uvedl při diskusi s průmyslníky.
Česko má podle Singera za sebou nejdelší recesi, která se zdá být u konce. O ukončení krize svědčí řada čísel z české ekonomiky. "Největším překvapením je trochu nižší růst mezd. Je vidět, že krize byla hluboká," dodal Singer. Podle něj se ale na druhé straně vyčerpává volná pracovní síla. Nezaměstnanost se v květnu v ČR snížila na 6,4 procenta. Singer připomněl, že ČNB pro příští rok očekává více než tříprocentní růst českého hrubého domácího produktu.
Spotřebitelské ceny v květnu zrychlily meziroční růst na 0,7 procenta, což bylo nejvíce od loňského října. Údaje o inflaci tak podle analytiků potvrzují, že hrozba deflace byla v české ekonomice nadobro zažehnána. Zároveň to ale neznamená, že by ČNB měla začít uvažovat o dřívějším ukončení devizových intervencí.
České firmy mají v Maroku šanci v energetice
Podle ministra Jana Mládka by klíčová by mohla být především oblast energetiky:
"Marocká vláda připravuje projekty za 35 miliard euro v nejbližších deseti letech, to je zajímavé pro české firmy. Maročané se chtějí elektrickým vedením více propojit s Evropou. Se Španělskem a Portugalskem na severu a na jihu s Mauretanii."
Mezi další zboží, o které je v Maroku zájem, patří taky zdravotnická technika, zemědělské stroje, pečivo, zavařeniny, pivo nebo třeba mražená zelenina.
Přísnější zákony mají omezit podvody se pracovními smlouvami
Restaurace, bary nebo kavárny patří k zaměstnavatelům, kteří pracovníkům dávají peníze načerno. Upozornili na to státní inspektoři. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá zpřísnění zákonů, které by zamezilo podvodům se smlouvami.
Jak upozornily Hospodářské noviny, praxe je taková, že zaměstnavatel často s pracovníky neuzavře klasickou smlouvu ale jen pracovní dohodu s výdělkem do deseti tisíc korun měsíčně a zbytek jim dá takzvaně na ruku. Stát kvůli tomu přichází o peníze a je to problém i pro samotné pracovníky, protože se tím připravují o část peněz v důchodu.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek odmítá, že by problém zaměstnávání na černo byl především v oblasti gastronomie a pohostinství. Podle něj podniky doplácí na to, že jdou třeba oproti stavebnictví lépe kontrolovat. Současný problém vidí především na straně státu.
Propuštění mladého i zkušeného pracovníka vyjde v Česku skoro stejně
Česká republika přitom má třetí největší náklady na propuštění zaměstnanců s krátkou praxí, pokud je důvod organizační. Větší náklady mají u mladých jen v Litvě a v Belgii. Naopak ve srovnání s evropským průměrem je propouštění zkušenějších pracovníků s delší praxí pro české podniky podstatně levnější. Příklady popsal vedoucí týmu pracovního práva Deloitte Jan Procházka:
"Náklady na propuštění zaměstnance, který má 4 roky praxe, se v Česku nebudou příliš lišit od nákladů na propuštění zaměstnance s jedenáctiletou praxí. Budou představovat necelou polovinu jeho průměrného ročního výdělku. V Belgii u zaměstnance se čtyřletou praxí budou představovat zhruba dvě třetiny jeho roční mzdy, zatímco s jedenáctiletou praxí už jeden a půl násobek."
České pracovní právo totiž velice málo rozlišuje mezi zaměstnanci. Takže délka praxe, velikost zaměstnavatele nebo profese hrají z hlediska pracovněprávních nároků jen minimální nebo vůbec žádnou roli. V zahraničí bývá rozdílnost větší.
Půjčky mají tři miliony Čechů, ale lépe splácejí
Už tři miliony lidí mají v Česku nějaký druh půjčky. S jejich splácením se ale Češi polepšili. Nejčastěji si lidé půjčují na nákup nebo rekonstrukci nemovitosti. Celkový dluh domácností je podle registru klientských informací zhruba 1,7 bilionu korun. Zájem o hypotéky díky nízkým úrokům stoupá. Dokazují to i čísla - jen za první tři měsíce letošního roku si novou hypotéku vyřídilo přes dvacet tisíc lidí, a to je skoro o čtvrtinu víc než tomu bylo loni.
Počet klientů, kteří nebyli schopni splatit svoji půjčku, klesl - a to jak u hypoték, tak i u krátkodobých úvěrů, potvrzuje ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
"Je to pravděpodobně způsobeno tím, že lidé si více uvědomují rozložení dluhu. Krátkodobé úvěry většinou slouží jako nějaký doplněk k hypotečním úvěrům. V poslední době se využívají zejména na nákup automobilů."
Za snižováním počtu lidí s problematickým dluhem je lepšící se hospodářská situace České republiky a taky přístup bank. Ty totiž pečlivěji prověřují finanční situaci žadatelů o úvěr. Česká národní banka už delší dobu uvažuje, že hypotéky ve stoprocentní výši zruší. Lidé, kteří žádají o půjčku na byt nebo dům, by proto museli mít určitou část jeho ceny našetřenou.
Pro stát letos pracujeme o pět dní méně
5. červen byl pro letošní rok Dnem daňové svobody. Ve srovnání s předchozímí roky jsme se posunuli k lepšímu. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Ve druhém vyděláváme sami pro sebe. Tento den je vyhlašován Liberálním institutem pravidelně od roku 2000 a upozorňuje na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu. Ačkoli výdaje veřejných institucí rostou, hrubý domácí produkt roste ještě rychleji.
Jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi? Více Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz:
"Česká republika má před sebou stále mnoho zemí, na které bychom se měli soustředit. Tím tradičně nejsvobodnějším daňovým státem je již dlouhé roky Jižní Korea. Ta letos i navzdory dramatickému zhoršení oslavila Den daňové svobody již 1. května. Následuje Švýcarsko, které oslavilo tento den 2. května. Irsko se umístilo na čtvrtém místě a Estonsko na šestém. Česká republika je v lepším průměru. Je to horší než průměr zemí OECD, ale naopak lepší než průměr zemí eurozóny."
Na opačné straně žebříčku se nachází státy jako Finsko, Francie, Dánsko nebo Švédsko. V minulých letech nás trápila celosvětová ekonomická krize. Objevila se to ve výsledcích průzkumu?
"V roce 2010, kdy ekonomická krize přišla, tak se nám tento den posunul až na 18. června. Což je skoro o dva týdny později než letos." dodal Aleš Rod.
Travel Servis omezil zdarma občerstvení v letadlech
Pro představu - třetinka piva v plechovce vyjde cestující na 70 korun, sto gramů chipsů na stovku a půl litrová lahev vody na 50 korun. Kdo poletí třeba do Tel Avivu, do Moskvy, na Mallorku nebo Rhodos, dostane místo teplého jídla zdarma bagetu a nealkoholický nápoj. Na cestě do nejvzdálenějších destinací jako jsou Kanárské ostrovy, Malaga nebo Dubaj pak bude mít teplé jídlo v ceně letenky.
Změny platí od 1. června. Travel Service tím reaguje na obecný trend, podle kterého je teplé jídlo na letech po Evropě luxus. Asociace cestovních kanceláří si myslí, že změna není úplně šťastná. Například mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Osúch potvrdil, že si už stěžovali někteří její klienti:
"Zaznamenali jsme okamžitě nespokojenost. Několik klientů nám volalo, že služby nejsou na úrovni, na kterou byli zvyklí v minulých letech. V této chvíli jednáme se společností Travel Service, jak konkrétně by měl catering vypadat během hlavní letní sezóny."
Proti změně palubních služeb se ostře ohradila společnost Blue Style, která to řeší s právníky, protože ji údajně jednání aerolinky velmi poškozuje.
Z Krtečka se stal byznys, smlouvy řeší soud
Z postavičky se stal výnosný byznys, hračky, povlečení nebo hry v chytrých telefonech se prodávají po celém světě. Podle odhadů expertů výtvarníkovi Zdeňku Milerovi postavička vydělala kolem 200 milionů korun. Po jeho smrti v roce 2011 ale nastaly komplikace. S licencemi obchoduje jeho vnučka Karolína, která pod značkou Little Mole propaguje Krtečka hlavně v zahraničí.
"Ta smlouva má obrovskou hodnotu, když s ní člověk aktivně pracuje. Hodnota se pohybuje od desítek miliónů po stovky miliónů korun. Může se vyšplhat i výš, pokud se to stane nějakým celosvětovým fenoménem," uvedla před časem internetové televizi DVTV.
Práva na krtka prodává Karolína Milerová už do 20 zemí po celém světě. Proslavil se například v Německu, ve Skandinávii, nebo třeba v Japonsku. Loni uzavřela stamilionový kontrakt na seriál s čínskou televizí.
Podle lektora komerčních komunikací Vysoké školy ekonomické v Praze Jiřího Mikeše je to ale jen dočasný boom:
"Ty marketingové postavičky se globalizují. Tohle nemůže trvat věčně. Každý produkt má svoji životnost, svoji dobu slávy a pak pozvolného odcházení."
Vedle Krtečka, který se mimo jiné proslavil i jako maskot atletického mistrovství Evropy, získaly svoji popularitu i dvojice králíků z klobouku. Suvenýry s motivem Boba a Bobka byly během mistrovství světa v hokeji vyprodané během pár dní šampionátu.
