Ekonomický přehled týdne
Zavedení elektronické evidence tržeb se zřejmě zpozdí. Řetězce píšou Sobotkovi: Novela o tržní síle ohrozí naše podnikání. Armáda chce nové 3D mobilní radary za 6 miliard korun. Ministr Babiš: Přijetí eura není aktuálním tématem. Česká pošta dostane dotaci od státu. Jaderné elektrárny by měly vyrobit až polovinu elektřiny.
Zavedení elektronické evidence tržeb se zřejmě zpozdí
Případné zavedení elektronických tržeb se asi zpozdí. Místo od ledna příštího roku by mohly být nejdříve od února. Připustil to ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO při setkání s živnostníky o užitečnosti navrhovaného systému.Na konferenci byli převážně ti, kdo se snaží na nová pravidla připravit. Nicméně i oni přišli na některá skalí. Především nevědí, kolik je to bude stát. A zda to zvýší ceny. Na to se ptá například David Bohuslav z čelákovické restaurace, který jinak s myšlenkou elektronické evidence souhlasí:
"Eliminují se restaurace, které neodvádí vůbec žádné daně, což si myslím, že je hlavní problém, že hruba asi dvě třetiny restaurací neodvádí vůbec DPH. Na druhou stranu, restaurace, které odvádějí DPH, tak tam stejně nějaké navýšení cen bude muset být. Myslím si, že to bude mít negativní vliv jak na zákazníky, tak na zaměstnanost, že už lidé nebudou chodit do restaurací tak, jak jsou zvyklí, pivo si budou kupovat v nějakých supermarketech."
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) na kongresu na podporu profesionálů v pohostinství uvedl, že pokud se nepodaří prosadit elektronickou evidenci tržeb (EET) a další opatření ministerstva financí proti daňovým únikům, nezbude nic jiného než zvyšovat daně. Zároveň dodal, že pokud se podaří minimalizovat daňové úniky, je naopak prostor pro snižování daní.
Návrh na elektronickou evidenci tržeb by měla vláda projednat příští středu. Lidovci chtějí dodatečné informace o dopadech, sociální demokracie proti návrhu žádné námitky nemá. Proti jsou opoziční TOP 09 a ODS nebo Strana soukromníků.
Řetězce píšou Sobotkovi: Novela o tržní síle ohrozí naše podnikání
Zástupci osmi velkých obchodních řetězců v Česku vyzvali dopisem premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k jednání o smysluplnosti zákona o významné tržní síle. Podle obchodníků norma může ohrozit jejich podnikání v Česku, zdražit potraviny a narušit tržní prostředí. Z jednostranné regulace prý navíc budou těžit výlučně dodavatelé.
Antimonopolní úřad tvrzení obchodníků minulý týden odmítl. Podle něj nebude mít novela negativní dopad na ceny ani české dodavatele. Novela prý reaguje zejména na to, že obchodní řetězce nacházejí stále nové formy chování vůči dodavatelům, které nelze nazvat jako férové. Vzorem pro novelu byla právní úprava ve Francii.
Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Za pět let účinnosti zákona o významné tržní síle byly pokutovány dva řetězce. Sněmovna nakonec jednání o předloze opět přerušila.
Armáda chce nové 3D mobilní radary za 6 miliard korun
Česká armáda chce pořídit nové 3D mobilní radary z Izraele skoro za 6 miliard korun. Namísto plánovaného výběrového řízení, ale nakoupí techniku vládním kontraktem. Informuje o tom deník E15. Mobilní 3D radary slouží hlavně ke sledování vzdušného prostoru. Dosavadní radary sovětské výroby jsou už za prahem životnosti a neodpovídají dnešním nárokům. Ministerstvo vnitra se proto rozhodlo pořídit deset nových přístrojů. První radary chce armáda získat do konce roku 2017. Dodavatel by měl k radarům poskytovat i logistickou podporu až do roku 2040.Původně ministerstvo zvažovalo společný nákup se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Státy se ale nedohodly. Česko se proto rozhodlo pro samostatný nákup. Vedení rezortu navíc chce, aby je dodala izraelská firma Elta Systems, která ve spolupráci s pardubickou společností Retia takové zařízení nabízí. Podle zbrojního analytika Jaroslava Štefce je ale nákup radarů cenově přemrštěný:
"Tento nákup není nejšťastnější, je výrazně předražený proti tomu, co by mohla nabídnout konkurence. Neumožňuje, tak jak je postaven, srovnat konkurenční nabídky a neumožňuje srovnat to, co to přinese ČR. Domnívám se, že to je hlavně výsledek lobbingu, který tady dlouhodobě probíhal."
Ministr Babiš: Přijetí eura není aktuálním tématem
Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Ministr to uvedl na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory.
Kvůli urychlení příprav na přijetí eura svolal na neděli schůzku prezident Miloš Zeman, který přijetí eura dlouhodobě podporuje. Současná vláda nemá zavedení společné evropské měny v programu. Pro rychlé přijetá eura není ani centrální banka.
Česká pošta dostane dotaci od státu
Česká pošta nebude muset rušit pobočky v odlehlejších místech ani propouštět větší množství lidí. Dostane totiž dotaci od státu. Vláda na návrh ministerstva vnitra schválila novelu zákona o poštovních službách. Uzavřela tak spor rezortů vnitra a financí o to, kdo a jak by měl platit ztrátové pobočky v regionech.
Pošta dostane za letošek kompenzaci až 700 milionů korun. V dalších letech maximální částka postupně klesne na půl miliardy ročně - informuje ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD:
"Není to bianco šek, je to dohoda, která se rodila od listopadu. Jsem rád, že je dneska jasno a Česká pošta může plánovat svůj rozvoj. Na druhou stranu pošta ví, že to není o tom, že bude stát s čepicí, ale musí se zmodernizovat, zlepšovat své služby, komunikovat s občany, se starosty. Není to o tom, že stát bude dávat peníze České poště a nebude po ní chtít, aby se měnila. Budeme to chtít."
Nárok pošty bude v jednotlivých letech prověřovat Český telekomunikační úřad. Ředitel Martin Elkán nevylučuje ani zvýšení platů. Během deseti let chce pošta většinu poboček převést na partnery. Mohly by je provozovat třeba soukromníci nebo radnice.
Jaderné elektrárny by měly vyrobit až polovinu elektřiny
České jaderné elektrárny by v budoucnu měly vyrobit až polovinu tuzemské elektřiny. Počítá s tím Státní energetická koncepce. Kvůli tomu se rozšíří stávající jaderné elektrárny. Stavět by se podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD mělo začít v Dukovanech:"V roce 2037, pokud se brzy nezačne stavět nový blok, přestanou být Dukovany jadernou elektrárnou. To by byla škoda, protože je tam vybudovaná infrastruktura, jsou tam zavedeny dráty vysokého napětí, je tam přečerpávací elektrárna Dalešice. Je daleko jednodušší postavit tam další blok. Zároveň předpokládáme, že se bude stavět i další blok v Temelíně, možná s menším zpožděním."
Rakousko nevylučuje, že na Českou republiku podá žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Rakouští politici dávají opakovaně najevo, že státní dotace do jaderné energetiky by považovali za nepřijatelné.
Obce mají nejnižší dluh za posledních pět let
Českým obcím klesá dluh a je tak nejnižší za posledních pět let. Loni celkový dluh tvořil 89 miliard korun, což je zhruba o 3 miliardy méně než rok předtím. Podle společnosti Czech Credit Bureau ho nejvíc snížila Ostrava, obecně pak pomohlo celkové oživení české ekonomiky. Podle analytiků tvoří daně až 60 procent příjmů obcí.
Evropské dotace nemusí obcím vždy jen pomáhat. Pokud je radnice čerpá a nesplní jasné podmínky, musí peníze vracet. A to je problém hlavně u menších obcí. Krach finančně náročného projektu je může zadlužit na roky dopředu. Podle předsedy Svazu měst a obcí Dana Jiránka se už někdy vyplatí půjčit si radši u bank:
"Z jednoho města mi říkali, že mají na pět let úrok 0,56 procenta, což je podstatně menší než inflace. Někdy je jednodušší si vzít takový úvěr, než například čerpat prostředky z EU nebo si půjčovat od Evropské banky pro investice a rozvoj, protože ty podmínky u komerčních bank jsou zpravidla administrativně mnohem méně náročné."
Nejzadluženější obcí v Česku zůstávají Prameny na Chebsku. Kvůli zkrachovalému projektu stáčírny obec ještě před dvěma lety dlužily přes 100 milionů korun a přišly téměř o všechen majetek. Aby stát do budoucna podobným případům zabránil, chystá nová pravidla v podobě finanční ústavy. Ta nastaví kritéria, která budou muset obce dodržovat.
Vedení Českých aerolinií odmítlo kompromisní návrh kolektivní smlouvy předložený zprostředkovatelem
Vedení Českých aerolinií odmítlo kompromisní návrh kolektivní smlouvy předložený zprostředkovatelem. Ten byl jmenovaný ministerstvem práce a sociálních věcí."Je v rozporu s restrukturalizačním plánem ČSA, dále návrh nezohledňuje podmínky na trhu letecké dopravy ČR. A za třetí, jeho přijetí by ve srovnání se současným stavem představovalo pro ČSA neúnosné zatížení,"řekl mluvčí společnosti Daniel Šabík.
Návrh zprostředkovatele Petra Hůrky měl pilotům i letuškám plat zvýšit o několik tisíc korun prostřednictvím zvýšení sazby za odlétané hodiny. Protinávrh vedení naopak znamená zvýšení jen o stokoruny. Následně letušky a stevardi vyhlásili stávkovou pohotovost. Na podporu přijetí návrhu zprostředkovatele se k nim připojili i piloti.
Podle zemědělců je situace na trhu s mlékem hrozivá
Situace na trhu s mlékem je hrozivá. Zemědělci upozorňují, že se může do několika měsíců vyhrotit a žádají po státu i Evropské unii rychlé kroky ke zmírnění krize. Výkupní ceny mléka se v posledních měsících prudce snižují. Zatímco teď se pohybují kolem 8 korun a 13 haléřů za litr, loni to bylo 9 korun a 8 haléřů. Jde o téměř 15procentní propad. Celosvětově totiž klesá poptávka. Navíc na evropském trhu je velký převis nabídky - i kvůli rozhodnutí Ruska, které zakázalo dovoz evropských mléčných výrobků.Zemědělci kritizují, že Evropská komise se k řešení situace s propadem mléčného trhu staví liknavě. Předseda sněmovního zemědělského výboru za hnutí ANO Jaroslav Faltýnek si dokonce myslí, že západním zemím potíže mladších členských států vyhovují. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL potvrdil, že téma se česká strana pokouší v Unii otevřít:
"Bohužel, já nedokážu přesvědčit například německého ministra, aby pro toto zvedl ruku. Nicméně na úrovni visegrádské čtyřky to řešíme a některé věci otevíráme velice aktivně. Situace je vážná. Moc dobře si to uvědomujeme a kroky děláme. Nestojím o tom, aby zemědělci stáli před ministerstvem a vylévali nám konve mléka na schody. Toho se nechci dožít a udělám pro to maximum, aby ta situace nenastala."
Ministerstvo zemědělství připravuje podporu pro výrobce mléka a pro zpracovatele pro překonání rizika poklesu cen. Návrh dotačního titulu na národní úrovni by měl být připraven do dvou až 3 měsíců.
Skupině Škoda Transportation vzrostl zisk o 30 pct na 2,27 mld Kč
Strojírenské skupině Škoda Transportation vzrostl v roce 2014 čistý zisk meziročně o 30 procent na 2,27 miliardy Kč. Největší výrobce vlaků, lokomotiv, tramvají, trolejbusů a vozů metra ve střední a východní Evropě vyrobil 103 nízkopodlažních tramvají, z nichž většinu vyvezl do zahraničí, především do tureckého města Konya a do Miskolce v Maďarsku. Škoda Transportation také prodala rekordních 300 trolejbusů.
Celkový podíl exportu skupiny dosáhl 67 procent. Mezi klíčové zahraniční zakázky uzavřené v loňském roce patří například trakční výzbroj pro 40 jednotek metra pro město Su-čou v Číně za 1,1 miliardy korun. Za necelých pět měsíců letošního roku už Škoda Transportation uzavřela kontrakty za více než pět miliard korun v tuzemsku i zahraničí.
Český vývoz do Ruska letos v prvním čtvrtletí dramaticky klesl
Český vývoz do Ruska letos v prvním čtvrtletí klesl o 35,8 procenta. České společnosti do země vyvezly zboží za necelých 18 miliard korun. Důvodem jsou nejen sankce související s krizí na Ukrajině, ale také dokončení některých významných zakázek koncem loňského roku.
Za celý letošní rok nebude podle ředitele odboru podpory řízení exportní strategie a služeb ministerstva průmyslu a obchodu Martina Šperla pokles tak dramatický. Bude ale větší než loni, kdy klesl jen o 2,7 procenta, uvedl Martin Šperl na konferenci k exportu v Kuřimi na Brněnsku. Podle Ivana Jukla z ministerstva zahraničních věcí česká diplomacie hledá pro firmy i nová odbytiště. Posílí svoje zastoupení v Nairobi, Astaně nebo Kuvajtu.
ČSÚ: Zhruba třetina domácností s dětmi vychází obtížně s příjmy
Zhruba třetina domácností s dětmi v Česku vychází obtížně se svými příjmy. Mezi rodinami se třemi a více potomky je to zhruba 45 procent a u neúplných rodin dokonce 55 procent. Chudoba kvůli nízkému příjmu hrozí více než pětině rodin se třemi a více dětmi a téměř třetině členů neúplných rodin. Vyplývá to z výsledků šetření, které představil Český statistický úřad.Podle Šárky Šustové z ČSÚ si zvláště mnohé neúplné rodiny nemohou z finančních důvodů dovolit zaplatit dětem třeba kroužky, sportovní vybavení či nové oblečení. Takzvané sociální vyloučení, u něhož hraje roli příjem, materiální zajištění a práce, hrozilo 14,8 procenta lidí v Česku. Je to tak kolem 1,5 milionu osob. Celkem asi 200.000 lidí nemá ani dostatečnou částku, ani vybavení a ani zaměstnání. Podle statistik Česko patří v Evropě dlouhodobě k zemím s nejnižším podílem ohrožených.