Ekonomický přehled týdne

Foto: Matěj Skalický
0:00
/
0:00

Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny se zvýšila. Po jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle analytiků je cílem tohoto prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 Kč/EUR. Bankovní rada také potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Koruna po Singerových slovech oslabila k euru i dolaru.

Guvernér Singer: Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny se zvýšila

Foto: Matěj Skalický
Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny se zvýšila. Po jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle analytiků je cílem tohoto prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 Kč/EUR. Bankovní rada také potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Koruna po Singerových slovech oslabila k euru i dolaru.

Podle analytika Akcenty Miroslava Nováka je centrální banka výhledově připravená korunu dál oslabovat:

"V případě, že bychom se dostali k hodnotám, které byly k vidění řekněme někdy před týdnem 27,20 Kč/EUR, tak si myslím, že by centrální bankéři opět mohli v následujících týdnech slovně intervenovat, aby kurs vyhnali o těch vymezených 27,50 nebo 28."


Stovky horníků by mohly odejít do důchodu o pět let dřív

Foto: Daniel Burda
Stovky horníků v Česku by mohly odejít do penze o pět let dřív. Návrh ministerstva práce schválila vláda. Změna se týká všech havířů, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn.

Předseda Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že čeští horníci jsou v Evropě raritou a chodí do důchodu pozdě:

"Kdyby to bylo v Polsku, tak by chodili dokonce ve 43 letech po odpracování 25 let. Podobně je to v Rumunsku. Na Slovensku v 55, v Německu v 50 a podobně. My jsme raritou v Evropě."

Dřívejší odchod horníků do důchodu má podle zástupců koalice pomoc, jak se vypořádat s chystaným uzavíráním dolů. Ministr financí Andrej Babiš z hnutí Ano ale chce nejdřív spočítat dopady na státní rozpočet:

"Musíme si porovnat čísla, protože dopady do rozpočtu mohou být v čase až v desítkách miliard. Budeme o tom diskutovat. Já musím samozřejmě bránit rozpočet. Té situaci rozumím, ale zatím je to v jednání."


Prezident Zeman je pro využití zásob uranu i stavbu jaderných elektráren

Foto: Daniel Burda
Prezident Miloš Zeman je pro využívání zásob uranu, stejně jako je pro další rozvoj jaderných elektráren. Řekl to na setkání s obyvateli ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku, která byla právě s těžbou uranu léta spjata. Těžba ale podle něj nesmí ohrozit zásoby kvalitní pitné vody.

Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Situace je o to komplikovanější, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod pro severní a střední Čechy. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na 50 miliard korun.


Hodnota investic se loni zvýšila téměř dvojnásobně

Foto: Nexen
Počet investičních projektů v Česku roste. Loni jich agentura CzechInvest zprostředkovala téměř 150. Roste i celková hodnota investic. Loni se meziročně zvýšila téměř dvojnásobně. Firmy na zdejším trhu firmy investovaly celkem 87 miliard korun. Největší část investic podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD mířila do automobilového průmyslu. Investice by měly vytvořit víc než 16 tisíc nových pracovních míst, nejvíc v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

První místo z hlediska velikosti investic patří jihokorejskému výrobci pneumatik Nexen. To byla loni vůbec největší a nejdiskutovanější investice za víc než 22 miliard korun. V průmyslové zóně na Žatecku postaví novou výrobní halu. A následují další společnosti z automobilového průmyslu - Hyundai a Continental.


Češi chtějí prodávat své potravinářské výrobky i v zámoří

Foto: Ambro / FreeDigitalPhotos.net
Čeští zpracovatelé masa chtějí dodávat své výrobky více i na trh v zámoří. Rádi by tak oživili tradici z minulosti - za dob Československa se do Spojených států dovážela třeba šunka.

Jaký by o ni byl zájem teď, zjišťovala v USA potravinářská delegace v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. Výkonný ředitel Svazu zpracovatelů masa Jan Katina to považuje za dobrý pokus:

"Je to otázka, která určitě stojí k zamyšlení. Už v minulosti se z tehdejšího Československa do Spojených států určité vybrané masné výrobky vyvážely. Byly to například šunky v plechu. I v tuto chvíli bychom měli co nabídnout. Určitě to nebude nějaký plošný výrobní program. Byly by to vybrané typy výrobků."

Na týdenní pracovní cestě hledalo nové odbytiště pro své výrobky celkem jedenáct firem. Ve Spojených státech se představili zástupci likérky, mlékárny nebo výrobci piva. Zaujmout mohou podle odborníků především výrobci různých specialit. Jen loni české firmy do Spojených států vyvezly potravinářské zboží za 806 milionů korun.


Od 1. dubna zákazníci poznají, z jakého chovu je maso

Foto: Filip Jandourek
Jestli je maso z českého chovu poznají zákazníci už od 1. dubna. Podniky totiž nově musejí uvádět zemi původu u vepřového, drůběžího, skopového a kozího masa.

Nařízení Evropské unie se dotkne zhruba sedmi tisíc českých podniků. Pro ně to ale znamená i další investice do tisku etiket. Co si dávají do nákupního košíku, zajímá české zákazníky čím dál víc. Složení a původ potravin zjišťují hlavně u zeleniny, ovoce a masa.

"Zákazník přijde do obchodu, a tam dostane informaci, z jakého chovu a z jaké země maso čerstvé nebo zmražené pochází. Jestli je to maso z EU, z ČR nebo jestli je to maso ze třetích zemí," potvrzuje náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla.

Připravit se na nová označení musí zhruba sedm tisíc českých provozoven. Pro velké firmy to znamená změnu etiket a tedy i vyšší náklady. Třeba firma z Trhového Štěpánova ročně vyprodukuje 15 milionů kuřat.


Firmy z takzvaných daňových rájů stále častěji investují do českých podniků

Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International
Firmy se sídlem v daňových rájích ovládají jen malé procento českých podniků. Pro představu je to jen kolem tří procent. Přes tyto podniky ale teče obrovské množství peněz, říká analytik společnosti Bisnode Michal Řičař:

"A díky tomu mají poměrně značný vliv, jak na podnikatelské prostředí, tak na celkový ekonomický vývoj. Předpokládáme, že investoři, kteří stojí za těmito firmami, jsou lidé, kteří velmi váží své kroky, jsou to projekty s profitem. Z dlouhodobého hlediska poskytují poměrně nižší riziko, relativně vyšší výnos, což není běžné na trhu. Je to dostupné těm, kteří mají větší možnosti."

Jen loni odešlo do daňových rájů kolem 140 firem. Svoje sídlo tam má v současnosti až třináct tisíc českých podniků. Jejich cílem jsou Seychely, Kypr nebo třeba Marshallovy ostrovy. Zařídit si adresu v daňovém ráji přitom není složité - takovou službu nabízí už desítky firem.

Na účtech firem z daňových rájů končí i peníze získané z veřejných zakázek. Jen v průběhu pěti let zvítězilo ve veřejných zakázkách za 150 miliard korun přes 200 společností s matkou v daňovém ráji.

"To vede k tomu, že zadavatelé veřejných zakázek často neví, kdo je na druhé straně, kdo se o ty zakázky uchází a pak pochopitelně nějaká prevence střetu zájmu a podjatosti je úplná iluze. Potřebujeme, aby tady byl tlak na daňové ráje," uvedl David Ondráčka z Transparency International.

Podle odhadů touto cestou unikají miliardy korun. Na kontrolu rizikových podniků se proto zaměřila Finanční správa. V některých případech požádala i o mezinárodní výměnu informací. Odchody českých firem do daňových rájů jsou podle některých ekonomů jen důsledkem nadměrné regulace a vysokého zdanění.


Stát i kraj podpoří rozšíření průmyslové zóny Kvasiny

Foto: Karelj / Public Domain
Rozšíření průmyslové zóny Kvasiny - Solnice na Rychnovsku podpoří stát i Královéhradecký kraj. S automobilkou Škoda Auto podepsali memorandum o spolupráci. Závod chce navyšovat výrobu aut. Veřejná podpora by měla jít do rozvoje zóny a na dopravní infrastrukturu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD vzniknou i nová pracovní místa:

"Předpokládáme, že přímo v závodě Škody Auto v Kvasinách by vzniklo 1300 nových pracovních míst a zhruba dalších 400 míst by mohlo vzniknout u subdodavatelů. Celkem se tedy jedná o možnost vytvoření zhruba 1700 pracovních míst."

Od státu, kraje a dalších institucí by do průmyslové zóny mohla jít přibližně miliarda korun. Škoda Auto pak investuje 7,2 miliardy.


Metroprojekt: Metro D vyjde na 45 mld., stavba začne za dva roky

Foto: Štěpánka Budková
Výstavba metra D ze stanice Náměstí Míru do Písnice vyjde na 45 miliard korun bez DPH, kratší varianta z Pankráce by včetně výkupu pozemků a parkovišť P+R stála 33 miliard korun bez DPH. Na jednání zastupitelského výboru pro dopravu to řekl generální ředitel firmy Metroprojekt David Krása.

Práce by měly začít v roce 2017 a potrvají pět až šest let. Metro D spojí centrum s jižní částí města. Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) uvedl, že Praha bude žádat o podporu vládu a využít chce také prostředky z EU. Pražský dopravní podnik na začátku dubna otevře nový úsek metra A do Motola, který vyjde na zhruba 20 miliard korun.