Ekonomický přehled týdne
Běžný účet platební bilance loni poprvé v historii země skončil přebytkem, byl 26,1 miliardy korun. První odhad před měsícem ukazoval na poloviční přebytek. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Předloni platební bilance skončila schodkem téměř 57 miliard, což byl nejlepší výsledek od roku 2006.
Platební bilance loni poprvé skončila přebytkem 26 miliard korun
Běžný účet platební bilance loni poprvé v historii země skončil přebytkem, byl 26,1 miliardy korun. První odhad před měsícem ukazoval na poloviční přebytek. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Předloni platební bilance skončila schodkem téměř 57 miliard, což byl nejlepší výsledek od roku 2006. Běžný účet platební bilance zahrnuje veškeré ekonomické transakce domácí ekonomiky se zahraničím.Ministerstvo financí zveřejnilo i údaje o státním dluhu. Ten loni klesl na 1,66 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 158.000 korun.
Průmysl i stavebnictví roste, nezaměstnanost klesá
Průmyslová výroba v lednu zpomalila meziroční růst na 2,9 procenta z prosincových 7,3 procenta. Výsledky zveřejnil Český statistický úřad. K lednovému růstu nejvíce přispěla výroba aut a elektrických zařízení.Roste i stavebnictví. To v lednu meziročně vzrostlo o 5,8 procenta. Stavebníci v prvním měsíci letošního roku dokončili 2005 bytů, což je oproti loňskému lednu nárůst o 13,8 procenta. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše růst způsobily hlavně příznivé podmínky letošní mírné zimy. Upozornil však, že propad stavební výroby oproti roku 2008 je stále významný.
Nezaměstnanost v únoru klesla na 7,5 procenta. Zároveň vzrostl počet volných pracovních míst. Celkem na téměř 69 tisíc. To je příznivá zpráva, protože obvykle v únoru nezaměstnanost spíše roste, protože ještě nezačínají sezonní práce. Míra nezaměstnanosti v České republice patří k nejnižším v Evropě. Například ve Španělsku se pohybuje kolem 24 procent. Proti tomu je českých 7 a půl procenta velmi dobrým výsledkem. Zejména v situaci, kdy například poptávka v Německu, které je naším největším exportním trhem, neoživuje. Naopak v České republice hraje domácí poptávka stále větší roli. K tomu letos přispěla i mírná zima - připomíná hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka:
"Trend zlepšování na trhu práce probíhá už delší dobu. Když se podíváme na meziroční zlepšení o více než jeden procentní bod na trhu práce, tak samozřejmě za tím nejsou jenom sezónní důvody, ale to, že se celkově ekonomika obrací. Řada sektorů jde nahoru a signály do budoucna od stavařů nám ukazují, že vyhlídky na nejbližší kvartály by měly být vzestupné."
V Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí 2014 průměrná mzda na 27.200 Kč, tedy o 2,3 procenta. Pokud bychom však srovnávali tuzemské mzdy v eurech s okolními zeměmi, devalvací z roku 2013 jsme si jednoznačně znovu pohoršili, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Zatímco ještě v roce 2012 dosahovala průměrná mzda v ČR téměř 1000 eur, nyní je na 933 eur.
Novela energetického zákona míří k závěrečnému schvalování
Poslanci po mnohahodinové debatě propustili do závěrečného čtení kontroverzní vládní novelu energetického zákona. V souladu s novými sněmovními pravidly se nad ní ještě jednou sejde hospodářský výbor, aby posoudil všechny pozměňovací návrhy. Sešlo se jich zhruba 350.Energetickému regulačnímu ústavu se nelíbí především jeden z pozměňovacích návrhů, který umožní, aby se solární elektrárny vyhnuly povinnosti platit solární daň. Zůstal by jim ale nárok na podporu. Stát by tak mohl přijít celkem až o 35 miliard korun. Podle regulačního úřadu novela přinese také zdražení plynu a elektřiny. Jeho mluvčí Jiří Chvojka řekl, že energetické firmy zatím nedokáží určit zvýšení nákladů:
"Pokud by tam zůstala problematika věcných břemen, to znamená, že by majitelům, kudy vedou dráty a trubky, museli zaplatit, tak to je 20 procent růst ceny plynu a zhruba třetinový růst ceny energie, nebo možná o trošku víc než třetina."
Jeden z autorů novely energetického zákona, poslanec ČSSD Milan Urban, kritiku zákona odmítá.
Novela mimo jiné stanoví, že poplatek za obnovitelné zdroje se má nově platit podle kapacity jističe, a nikoli jako dosud podle spotřeby. Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že žádný odběratel nově nezaplatí víc než dosud, někteří by údajně naopak mohli ušetřit.
Počet franšíz na českém trhu roste
Počet franšíz na českém trhu se loni zvýšil o 12 procent na 246. Přitom posilovaly hlavně zahraniční značky. Zájemce o franšízu se dohodne se silnou značkou a pronajme si její koncept. Majitel značky mu pomůže s hledáním prostor, jejich vybavením, výhodou je i reklama mateřské firmy. Nevýhodou omezení v rozhodování a placení poplatků.V porovnání s jinými evropskými zeměmi je u nás menší počet domácích franšíz. Na druhou stranu je zajímavé, že v zahraničí loni působilo 43 franšízových systémů z České republiky. Nejvíc se tímto způsobem podniká ve službách a gastronomii. Zbytek jsou obchody. Podle Barbory Štanglové z poradenské společnosti PROFIT systém je důležitý hlavně originální nápad:
"Jsou to třeba samoobslužné prádelny nebo různá fitness centra založená na nových technologiích nebo i originální gastronomické koncepty. Už jsme za masivní expanzí fast foodových konceptů. Ta doba už dávno minula."
Franšízy stojí od stovek tisíc po několik milionů. Například koncept restaurace Švejk byl loni k mání za 100 tisíc korun, McDonalds přes jeden milion.
Podle ministerstva se má na dálnicích pracovat i v noci
Osvětlené uzavírky a v nich třeba i ve dvě v noci pracující dělníci. Tak takový obrázek by při opravách našich dálnic už neměl být výjimkou. Ministr dopravy Dan Ťok za hnutí ANO chce, aby firmy daleko více pracovaly v noci, a dopravní omezení bylo co nejkratší.Ředitelství silnic a dálnic nemůže svým dodavatelům práci v noci přikázat. Spíše je k tomu bude tlačit konečný termín dokončení opravy. Ministr dopravy Dan Ťok chce opravy zkrátit na minimum a noční práce by podle něj měly být součástí smluv:
"Rád bych, aby se většina oprav dělala v noci nebo o víkendech, kdy řidiči nejezdí. Tak prostě silničáři bodou pracovat."
Dosavadní modernizace dálnice D1 ukázala, že stavbaři jsou toho schopni. Otázka je, o kolik by se noční prací oprava prodražila.
Ministerstvo chce zpřísnit podmínky pro poskytovatele nebankovních půjček
Trik, používaný podvodníky už léta, stále funguje. Poplatek za sjednání nebankovní půjčky, kterou nemá žadatel šanci dostat, se firmám daří od lidí v nouzi stále vybírat. Ministerstvo financí chce proto zpřísnit podmínky pro poskytovatele nebankovních půjček. Těch je v Česku současné době 50 tisíc. Jejich počet by měl klesnout o pětinu, a to třeba díky sjednocení dozoru nad nimi.Náměstek ministra financí Martin Pros z ČSSD v pořadu České televize řekl, že v poskytování nebankovních půjček jsou desítky miliard korun:
"Vzhledem k tomu, že se jedná o šedou ekonomiku, tak je těžké jakékoliv odhady dávat, ale podle našich interních odhadů by se mělo jednat asi o 77 miliard korun, což je obrovská částka, která je tady sice regulována, ale může být regulována daleko lépe."
Ministerstvo financí chce zákon, který by reguloval počet poskytovatelů nebankovních půjček, předložit vládě k projednání v červnu.
Zmocněnec: Hrozí přemístění Vítkovice Steel do Ruska
Ostravskému ocelářskému podniku Vítkovice Steel hrozí přemístění do Ruska a propuštění téměř všech zaměstnanců. Ve zprávě za rok 2014, kterou v pondělí projedná vláda, to tvrdí vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. Firma to odmítá, její mluvčí informaci označil za nesmyslnou.Podnik Vítkovice Steel již v polovině února oznámil, že k letošnímu 30. září definitivně zavře svoji ocelárnu, což bude znamenat propouštění zhruba 200 až 250 lidí. Předseda představenstva společnosti Dmitrij Ščuka tehdy uvedl, že ocelárna je však jen jedním z provozů podniku a že ostatní provozy se budou dále rozvíjet.
Cienciala ve zprávě připomíná i další sociální hrozby obou krajů. Upozorňuje na pravděpodobné pokračování propouštění v černouhelné OKD. Ta má v současnosti zhruba 11.000 vlastních zaměstnanců, dalších 3000 lidí zaměstnávají dodavatelské firmy. Řada z nich má ale letos skončit. OKD v únoru uvedla, že půjde zhruba o 1600 lidí.
Škoda Electric dodá do italského Cagliari trolejbusy s bateriemi
Plzeňská Škoda Electric a polská firma Solaris dodají ještě letos do italského Cagliari na Sardinii dva trolejbusy s pomocným bateriovým pohonem. Jde o součást evropského projektu ZeEUS, který má řešit elektromobilitu městské hromadné dopravy v evropských městech. Vozidla budou jezdit na lince, která spojuje město s pobřežím, řekl ČTK obchodní manažer Škody Electric Pavel Kuch.Na projektu ZeEUS se podílí 40 partnerů - provozovatelé MHD, univerzity, výzkumníci i dodavatelé. Jeho rozpočet je 22,5 milionu eur (téměř 620 milionů Kč) a EU na něj dá 13,5 milionu eur. Cílem je otestovat v reálném provozu různá řešení a typy elektrických vozů v různých klimatických a geografických podmínkách.