Ekonomika
Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie. Důvod je zřejmý: ochrana životního prostředí, bezpečnost při zásobování energií, snižování závislosti na dovozu paliv a rovněž vytváření nových pracovních míst... Do roku 2010 by měl v Evropské unii podíl obnovitelných zdrojů na všech energetických zdrojích činit 12 procent a na celkové spotřebě elektřiny by se obnovitelné zdroje měly podílet více než 20 procenty. V Česku jsme a zřejmě asi ještě dlouho budeme v tomto ohledu pod evropským průměrem.
"Dnes už jsou realizovány významné projekty, třeba vytápění měst biomasou, kdy je to zabezpečováno ve spolupráci s místními lesníky a zemědělci. Je to také příležitost pro využití zemědělské půdy a pro řešení zaměstnanosti v podhorských a horských oblastech."
Biomasa je v Česku zastoupena rychle rostoucími dřevinami a energetickými bylinami. Nejde samozřejmě o mateřídoušku, mátu, jitrocel, fenykl apod., jak by označení bylina napovídalo. Ale i když použijeme příhodnější název energetická plodina, většina lidí bude stále na rozpacích. Také já se přiznám, že když jsem na letošním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích objevil v pavilonu Ministerstva pro místní rozvoj panel, pojednávající o šťovíku uteuša, coby energetické rostlině, zatvářil jsem se hodně kysele. Ale jen do té doby, než mě Vlasta Petříková z Českého sdružení pro biomasu vysvětlila, že tento šťovík se nežvýká.
"Toho se každý lekne, když slyší jméno šťovík. Ale jde skutečně o kulturní plodinu. Pozor, to není plevel! Musí se piplat jako každá jiná, neuteče z pole, nezaplevelí okolí. Je to rostlina vytrvalá, jednou ji zasejete a minimálně osm deset let jenom sklízíte. Čili to je naprosto nová informace, kterou lidi neznají. Oni na to koukají, říkají si, co to je. Šťovík, každý se usměje a jde pryč. Teprve, když se s nimi dám do řeči, tak je to zaujme."
Tato dvoumetrová rostlina se dá nalisovat do briket nebo pelet a potom spalovat v kotlích. Výhřevnost je stejná jako u dřeva. Na rozdíl třeba od slámy má ale šťovík vysokou teplotu tavitelnost popelů, takže nesklovatí a nepůsobí problémy s rošty. Vlasta Petříková říká, že šťovík uteuša je plodinou budoucnosti.
"Dneska bohužel jsou na tom zemědělci tak bídně, že nevědí, co na těch polích pěstovat. A tady se jim nabízí obrovská šance a skoro nikdo o ní neví! To nás strašně mrzí. My se snažíme o propagaci všeho druhu. Dokonce jsme zpracovali i desetidílný televizní seriál. Byl odvysílán, ale o půl páté odpoledne, kdy to téměř nikdo neviděl. A když jsem se televize ptala, proč to neuvedou v nějakou rozumnou dobu, tak mě bylo řečeno, že to zajímá jenom úzký okruh lidí. A já jsem se zeptala: jenom úzký okruh lidí musí topit?"
Ředitel odboru strukturální politiky a rozvoje venkova Ministerstva zemědělství Martin Fantyš lehce poopravuje názor, že zemědělci o šťovíku uteuša nic nevědí. Nicméně jinak v Vlastou Petříkovou vcelku souhlasí.
"U nás je ve fázi zavádění a ověřování s tím, že ty první výsledky říkají, že je to poměrně perspektivní plodina. Je schopna dávat v průměru deset a více tun po hektaru v těch klimaticky kladných letech. Letošek má samozřejmě své problémy kvůli suchu. Já se domnívám, že z hlediska budoucnosti je to obecné řešení. Šťovík může být perspektivou například pro obecní kotelny nebo individuální kotelny na biomasu."
Martin Fantyš zároveň připomíná, že vhodných ploch, které nejsou potřebné pro produkci potravin, je relativně dost.
"Hovoří se o 500 tisících až miliónu hektarů, které by byly potenciálně uvolňovány právě pro využití k nepotravinářským účelům. Teď mám ale na mysli nejen energetické byliny jako šťovík nebo rychle rostoucí dřeviny. Šlo by také o technické plodiny, například řepku nebo obiloviny pro výrobu biolihu. Ten program se v současné době zavádí, a samozřejmě se počítá se s jeho perspektivním rozvojem."
Energetické rostliny se dají využít nejen pro spalování, ale také na výrobu bioplynu. Třeba Rakušané dělají bioplyn jenom ze zelené hmoty. Vlasta Petříková přitom připomíná, že biostanice mají často nedostatek surovin z komunálního odpadu.
"Teď jsem se úplně náhodou dozvěděla, že Týn nad Vltavou chce údajně bourat kompletně zařízenou bioplynovou stanici jen proto, že nemá dostatek komunálního odpadu z čistírny odpadních vod. Přitom lze na polích zasít energetické byliny a všechny je dávat do oné bioplynové stanice. Vyráběla by se elektřina, která dnes, pro kterou už je dnes velmi výhodná prodejní cena. Kdyby to ty obce věděly, tak si nebudou bourat taková nádherná zařízení, mohou pak prodávat elektřinu do sítě a jsou za vodou."
Suma sumarum, pěstování energie na polích přináší řadu výhod. Jednak pro životní prostředí - jako obnovitelný a čistý zdroj energie, jednak pro zemědělce, kterým by mohl zajišťovat dlouhodobý, stabilní odbyt. Potíž je v tom, že nejsou k dispozici zcela přesné údaje o celkové efektivnosti získávání energie z energetických bylin a biomasy vůbec. Není třeba žádným tajemstvím, že elektřina získaná z větrných elektráren je z hlediska celospolečenských nákladů mnohem dražší než ta, kterou vyrobily klasické tepelné elektrárny na uhlí nebo jaderné elektrárny.
