Euro nebo česká koruna? To je zatím jen akademická debata?
Česká republika se s největší pravděpodobností stane součástí Evropské unie už v roce 2004. Ale kdy budeme tady v Čechách platit evropskou měnou Eurem? To zatím nikdo neví. Transformace české koruny na evropský měnový systém je teprve v plenkách. O tom, co všechno ještě českou ekonomiku čeká než přijme Euro, se diskutuje více v akademických kruzích než v parlamentě.
"Slovenští exportéři, importéři čelili stejnému kurzu jako čeští podnikatelé bez toho, že by se o to slovenská i česká ekonomika zasloužila. Bylo to způsobeno většími investicemi spíše do České republiky, takže Slovensko ve společném státě se společnou měnou prodělávalo. Výrobky slovenských dovozců byly na světovém trhu zbytečně drahé, stejně tak investice do na Slovensko mohly být reálně vyšší. To se ukázalo na hodnotě měny po rozdělení na českou a slovenskou korunu."
Jaké jsou výhody a nevýhody Eura? Stojí nám za to, abychom se snažili o rychlou měnovou transformaci? Opět Petr Mach.
"Podstatné je, že Česká republika je ve stádiu, kterému se lidově říká dohánění. Už 12 let s občasnými výkyvy u nás ekonomika roste rychleji než v západní Evropě. Tím doháníme v životní úrovni Evropu. Přichází sem investoři, posiluje česká koruna. Jestliže přijmeme evropskou měnu, toto posilování koruny přestane. Příliv kapitálu by se spíše projevil v inflaci. To znamená - je to vždy něco za něco."
Viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek na jednom ekonomickém semináři, přádaném Centrem pro ekonomiku, prohlásil, že:
"Zakotvení české ekonomiky v eurozóně přinese českým subjektům zcela reálné výhody. Podnikatelům eliminaci kursového rizika, stabilně nižší úrokové sazby z bankovních úvěrů a úsporu transakčních nákladů. Spotřebitelům vyšší cenovou transparentnost a vládě nižší úroky placené z vládního dluhu."
Dodal však, že v ekonomii málokdy bývá něco jako oběd zadarmo. V daném případě je vstupenkou k jednotné měně plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podmínky Evropské unie nejsou zrovna nejjednodušší, ale musí se přiznat, že jsou zcela logické. Jaké to jsou? Odpovídá Petr Mach.
"Tyto kritéria lze zestručnit - dodržovat rozpočtovou disciplínu, nepřekračovat deficit vůči HDP ve výši tří procent. Udržet inflaci a úrokové míry na úrovni eurozóny. Udržovat limit co se týče státního zadlužení. Ale úplně jiná jsou neformální ekonomická kritéria. Právě hodnota měny je velmi důležitým měřítkem. Máme tu vlastností měny platící na velikém územním celku. Měnu najednou ovlivňují různé, daleko od sebe vzdálené, kouty eurozóny. A to nemusí být pro nás zrovna přínosné."
Na závěr přehled nejzajímavějších ekonomických událostí uplynulého týdne:
Tuzemské pojišťovny vyplatily svým klientům postiženým srpnovými ničivými povodněmi 7,7 miliardy Kč pojistných plnění, a to včetně záloh. Tato částka představuje více než čtvrtinu z celkového odhadovaného objemu škod. Údaje k 14. říjnu 2002, tedy dva měsíce po katastrofě, poskytla to Česká asociace pojišťoven.
Obchodní deficit se v září zvýšil na 12 a půl miliardy korun. To znamená, že naše firmy více dovážely než vyvážely. Výsledek zahraničního obchodu je podle analytika Iva Nejdla z Raiffeisen bank horší, než se čekalo. Můžou za to srpnové povodně, které ovlivnily zvýšené dovozy do naší republiky.
"V září totiž ČR dovážela zboží, které souvisí s odstraňování následků povodní. Zároveň se dováželo zboží, které zásobují nově otevřená nákupní centra. S tím nikdo nepočítal, proto je import výrazně vyšší než export."
Ceny pohonných hmot za poslední týden klesly o dalších téměř deset haléřů a prohloubily předchozí mírný pokles, který provází cenovou hladinu již několik týdnů. Za měsíc tak natural i nafta již zlevnily o necelých 25 haléřů. Vyplynulo to z informací společnosti RR-Auto. Nejlevněji je stále na severu Moravy, motoristé tam mohou litr naturalu pořídit za průměrně 24,46 koruny a litr nafty za 21,55 koruny. Nejdražší pohonné hmoty zůstávají v Praze, kde natural stojí asi 25,48 koruny a nafta kolem 22,52 koruny.
