Ekonomika je v recesi, pomáhá jí ale export

Česká ekonomika prohloubila recesi, ve které se nacházela od poloviny loňského roku. Nelichotivá čísla zveřejnil statistický úřad jako předběžný údaj. Podle něj hrubý domácí produkt - tedy jeden z hlavních ukazatelů prosperity - klesl meziročně o jedno procento. Ekonomové ale očekávali mírný růst. Ti se také shodují na tom, že zotavování ekonomiky bude velmi obtížné.

Meziroční i mezičtvrtletní pokles české ekonomiky analytiky překvapil, říká Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

"Samozřejmě vzhledem k tomu, že se očekával lehký růst kolem jedné desetiny procenta, tak to překvapení je poměrně velké asi pro všechny a ten rozdíl mezi očekávaným a zveřejněným výsledkem je poměrně velký. Je to o to překvapivější, že vlastně hodinu předtím byla zveřejněná čísla německé ekonomiky, která naopak rostla vyšším tempem, než se čekalo."

V meziročním srovnání jde v případě Česka o sedmý nejhorší výsledek mezi 20 státy. Kromě Řecka byl větší pokles zaznamenán v Itálii, v Nizozemsku nebo v Portugalsku. Z nečlenských zemí eurozóny nejvíce kleslo Maďarsko. Naopak Slovensku se daří lépe a také ve velmi dobré situaci je Německo, kam míří většina českého vývozu. K tomu řekl více ekonom David Marek z Patria finance.

"Pro Českou republiku je to jistě dobrá zpráva. Pro českou ekonomiku je Německo hlavním obchodním partnerem. Stejně tak dobrou zprávou je to, že se daří dalším hlavním obchodním partnerům, nicméně tento pozitivní vliv zahraničí je více než kompenzován poklesem domácí poptávky a česká ekonomika je v recesi, která se navíc začátkem letošního roku ještě prohloubila."

Podle Českého statistického úřadu způsobilo zpomalení české ekonomiky několik faktorů. Jedním z nich bylo odvětví stavebnictví, které zaznamenává propad už tradičně. Velmi ho ovlivnila ekonomická krize. Další důvod propadu ekonomiky zmiňuje Jan Heller z Českého statistického úřadu.

"Především, a to je podstatné, se do hrubého domácího produktu a jeho meziročního a mezičtvrtletního tempa promítl vývoj spotřební daně z tabákových výrobků. Ta k 1. lednu vzrostla tak, že krabička cigaret se zdražuje zhruba o tři koruny, přes deset haléřů na kus. Tento jen vyvolal předzásobení ve 4. čtvrtletí, které zvýšilo výběr spotřební daně zhruba o 3,5 miliardy ve 4. čtvrtletí a v prvním letošním čtvrtletí pochopitelně o totéž méně. To znamená, že ten rozdíl mezi čtvrtletími je sedm miliard a to má dost velký vliv na vývoj HDP. Je třeba si uvědomit, že jeden procentní bod dělá u hrubého domácího produktu ve čtvrtletí asi deset miliard."

Jiným důvodem byly ztráty v sektorech, které donedávna platily za silné. V peněžnictví a pojišťovnictví poklesla tvorba přidané hodnoty v penzijních fondech a také u pojišťoven. Zklamal ale i průmysl.

"Ten průmysl, který byl v posledních letech tahounem ekonomiky, v podstatě na tom tempu ztratil. Zejména ve srovnání s posledním čtvrtletím narazil na velmi vysoký základ. Už nedokázal nějakým způsobem ekonomiku táhnout. Pokud vezmeme v úvahu, že velmi výrazně dále klesalo stavebnictví, kde hlavně inženýrské stavitelství naráží pravděpodobně na nedostatek zakázek za velké celky. K tomu se přidružilo výjimečně i odvětví pojišťovnictví. Toto "suma sumárum" potom znamenalo ten pokles o jedno procento."

Jiří Šimek

Ekonomové očekávali, že Česko zaznamená výrazně lepší výsledek i vzhledem ke své pozici ve střední Evropě. Export totiž podle zástupců Hospodářské komory ČR na rozdíl od ostatních makroekonomických čísel posiloval. Jiří Šimek říká, že další budoucnost české ekonomiky není příliš optimistická.

"Co se týče dalších nadějí, tak ve spotřebitelské poptávce bych je moc nehledal. Růst mezd bude i nadále pozvolný, firmy budou i nadále šetřit. Žádný velký mzdový nárůst se nedá očekávat. To se nedá očekávat ani v případě poptávky ze strany státu. Ten bude i nadále šetřit. Musíme si vybrat, jestli chceme nízké zadlužení nebo nižší růst, který by skrze státní výdaje šel takto jednoduše vyrobit."

Jeho slova potvrzuje i ekonom Petr Dufek z ČSOB.

"Firmy jsou opatrné z hlediska náboru nových zaměstnanců a bohužel jsou opatrné i z hlediska nových investic, spíše odkládají svoje investiční záměry - vzhledem k tomu, že se obávají, co se bude odehrávat v evropské ekonomice v dalších měsících."

Svoji prognózu pro Česko nedávno zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle ní Česká ekonomika letos klesne o půl procenta. Ještě loni v listopadu přitom OECD předpovídala růst o 1,6 procenta. Pro příští rok snížila odhad růstu na 1,7 procenta z dosavadních tří procent. Důvody zmiňuje stejné jako čeští ekonomové - propad soukromé spotřeby a zvyšování daní. Růst by se měl ale podle OECD obnovit formou dalších investic a především vývozu. Organizace také vyzvala českou vládu, aby ve snižování zadlužení postupovala „rozumně". Stálý představitel České republiky při OECD Karel Dyba Českému rozhlasu potvrdil, že Česko příliš neporoste.

"Na druhou stranu my netrpíme tak vysokou nezaměstnaností, jakou má rostoucí Slovensko. Je otázka, co je dobré. Slovensko roste, ale neroste zaměstnanost, její míra je dvakrát vyšší, než u nás. V Polsku, které je mnohem větší ekonomikou než je naše - 40 milionů obyvatel proti deseti - má lepší vnitřní poptávku a dosahuje lepšího růstu. V oblasti nezaměstnanosti je na tom Polsko dlouhodobě hůř, než u nás."

O něco radostnější prognózu pro Česko zveřejnil Mezinárodní měnový fond. Ten odhadl pro letošní rok nepatrný růst hrubého domácího produktu - o jednu desetinu procenta. Evropská komise zase na jaře předpověděla stagnaci, tedy nulový růst. Jiří Šimek ale upozorňuje, že odhady těchto institucí nemusí být vypovídající.

"Vzpomeňme si na to, jaké byly odhady před finanční krizí, kdy nakonec realita byla úplně jiná. Co se týče vývoje celého letošního roku, tak já i nadále předpokládám, že se budeme držet někde kolem nuly. Jestli to bude nula kladná nebo záporná, to už je nakonec spíš detail."

Jako otevřené ekonomice může Česku exportní závislost na sousedech nejen pomoci, ale i uškodit. Pokud klesne výrazně poptávka v Německu, určitě se to dotkne se zpožděním i České republiky. Co ale také na jaře zneklidnilo ekonomy, je míra inflace. Česká republika má podle dat evropských statistiků třetí nejvyšší inflaci ze 27 států. Podobně je na tom Polsko. V dubnu v obou zemích činila čtyři procenta. Více to bylo už jen v Maďarsku a Estonsku, kde se vyšplhala na 4,3 procenta.