Ekonomický přehled týdne

Foto: thanunkorn, FreeDigitalPhotos.net
0:00
/
0:00

Deficit státního rozpočtu na příští rok, který měl podle původních plánů činit 70 miliard korun, by se mohl ještě zvýšit. Po jednání s několika ministry o výdajích v příštím roce to poprvé připustil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Až dosud přitom na takovém schodku trval.

Ministr Babiš: tlak na rozpočet je obrovský, deficit by se mohl zvýšit

Andrej Babiš, foto: archiv Vláda ČR
Deficit státního rozpočtu na příští rok, který měl podle původních plánů činit 70 miliard korun, by se mohl ještě zvýšit. Po jednání s několika ministry o výdajích v příštím roce to poprvé připustil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Až dosud přitom na takovém schodku trval.

Babiš novinářům řekl, že rozpočet na příští rok je pod obrovským tlakem. Je proto otázkou, zda se podaří udržet plánovaný deficit. Podle ministra financí se totiž nyní objevily miliardové položky, s nimiž se dosud nepočítalo. Zmínil například výdaje navíc v souvislosti s přísunem uprchlíků, novou bezpečnostní situací v Evropě nebo náborem dalších policistů a vojáků. Případné zvýšení deficitu by mohlo být v řádu miliard.

Tři miliardy korun dostane navíc například do rozpočtu ministerstvo vnitra. Ministr Babiš potvrdil, že nakonec uvolní pro vnitro víc, než původně chtěl:

"Resort vnitra má prioritu, protože čelíme nové situaci kolem uprchlíků. Potřebujeme na příští rok uvolnit 1,1 miliardy, potřebujeme rozšířit centra pro uprchlíky. Dnes máme tři a musíme rozšířit na pět."

O definitivním návrhu státního rozpočtu bude vláda rozhodovat v polovině září.


Analytici: Česká ekonomika roste nejvíce v celé Evropě

Foto: FreeDigitalPhotos
Česká ekonomika nyní roste nejvíce v celé Evropě. Nečekaně vysoký odhad jejího růstu ve druhém čtvrtletí již zcela odráží příznivé trendy v ekonomice. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK, podle kterých tak hrubý domácí produkt za celý letošní rok přesáhne čtyřprocentní hranici. HDP vzrostl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ meziročně o 4,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta.

V celé Evropě není země, která by aktuálně rostla rychleji než česká ekonomika, řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Z dosud známých výsledků překonaly tříprocentní hranici růstu HDP Slovensko a Španělsko, těsně se jí přiblížilo Švédsko. Ostatní evropské země rostly pomaleji. Dvě největší evropské ekonomiky sice mírně zrychlily, stále však rostou relativně pomalých tempem, když HDP Německa meziročně stoupl o 1,4 procenta, Francie o 0,9 procenta.

Česká ekonomika má našlápnuto stát se letos nejúspěšnějším evropským hospodářstvím, souhlasil analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Podle něj se potvrzuje, že růst v prvním čtvrtletí nebyl dán přechodnými a jednorázovými faktory. To ostatně signalizoval velice solidní růst hrubé přidané hodnoty, která nezohledňuje dopad daňových změn, například při změně spotřební daně z tabáku. Právě jimi bylo úspěšné první čtvrtletí do jisté míry vysvětlováno. Všeobecně očekávaný mezičtvrtletní pokles se nekonal, výsledky za druhé čtvrtletí výrazně překonaly maxima tržních odhadů, upozornila hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.


Nezaměstnanost stoupla na 6,3 procenta

Počet lidí bez práce se v červenci mírně zvýšil. Nezaměstnanost stoupla o desetinu procentního bodu na 6,3 procenta. Během července skončilo na pracovním úřadě více než 450 tisíc lidí. Nejčastěji šlo o absolventy škol, lidi ze školství nebo taky rodiče, kteří nemají přes prázdniny hlídání. Na jedno volné místo tak v současnosti připadá zhruba pět uchazečů. Podle analytika Michala Brožky z Raiffeisenbank jde ale o každoročně se opakující sezonní výkyv:

Foto: ČT24
"V červenci se mírně zvýšila míra nezaměstnanosti, což je ovšem dáno sezonními důvody, respektive příchodem nových absolventů na trh práce. Nicméně trend vývoje ekonomiky a trhu práce zůstává stále velmi příznivý, takže počítáme s tím, že míra nezaměstnanosti se bude postupně nadále zmenšovat a příští rok se přiblíží 6 procentům."

Přestože nezaměstnaných přibylo, Česko stále patří mezi nejlepší v Evropě a počet lidí bez práce je rekordně nízký. Méně nezaměstnaných už je jen v Německu. Úřady práce navíc hlásí až 100 tisíc volných pozic - a to je nejvíc od konce roku 2008.

Často však chybí kvalifikovaní pracovníci, zvláště v technických profesích. A poptávka je i po sezonních pracovnících. Některé podniky je ale často nabírají takzvaně načerno. Jen za první pololetí letošního roku odhalili inspektoři přes 1400 nelegálně zaměstnaných.


S růstem ekonomiky roste i počet poskytnutých úvěrů

Foto: Miroslav Zimmer, ČRo
Lidé si víc půjčují. S růstem ekonomiky roste i počet poskytnutých úvěrů. V červnu se objem hypoték vyšplhal na rekordní částku 29 a půl miliardy korun. Rostly také spotřebitelské půjčky. Podle údajů České bankovní asociace to bylo meziročně o 13 procent.

Ekonomice se daří a lidé se přestávají bát půjček. Berou si víc úvěry na investice i na spotřební zboží. Potvrdila analytička České bankovní asociace Eva Zamrazilová:

"Je vidět, že domácnosti se přestaly bát ztráty zaměstnání, naopak se začaly obávat rostoucí inflace."

Více si půjčovaly také podniky. V prvním pololetí přes 319 miliard korun. To je meziročně o třetinu více.


Českým firmám po otevírá americký trh

Americký trh se otevírá českým firmám. Díky projektu Meohub čeká na pět vybraných podniků kompletní zázemí za statisíce dolarů přímo v New Yorku. Takzvaných podnikatelských inkubátorů, které firmám pomáhají rozjet byznys, navíc každým rokem přibývá. Vedle kompletního zázemí - jako jsou kanceláře, dostanou firmy i právní a účetní služby, marketingového poradce a taky obchodní kontakty. Všechny podniky mají přesně roční podporu a záleží na nich, jak s ní naloží. Většinu nákladů uhradí česko-americká rodina Rausnitzů.

Rehabilitační lůžko firmy Linet, foto: LINET
Všech pět vybraných podniků spojuje hlavně originalita a řemeslná zdatnost. Ve státech se představí české výrobky - jako jsou terapeutické židle, systémy pro inteligentní domy, speciální oblečení pro cestovatele, a nebo firma s mikrovlnnými technologiemi.

Právě americký trh je mezi českými společnostmi stále žádanější, potvrzuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků:

"V současné době roste náš export do USA více jak 15 procenty a je velmi pravděpodobné, že se v letošním roce dotkne hranice 100 miliard korun, čímž se USA dostanou do první desítky exportních destinací našich výrobců. Z pohledu přidané hodnoty jsou dokonce mezi prvními třemi destinacemi."

Podnikatelské inkubátory se objevují stále častěji i v Česku. V současnosti jich jsou desítky. Rozmach zažívají i takzvané startupy - tedy nově vznikající podnikatelské projekty. Vývoji malých inovativních firem ale často brání nedostatek peněz. Finanční injekci by jim proto už od příštího roku mohl dát stát.


E15: Češi získali uranový důl v Mongolsku

Česká firma Uranium Industry začne příští rok dobývat uran v Mongolsku. Získala totiž od mongolské vlády těžební licenci na základě které může začít s těžbou ložiska v hodnotě kolem půl miliardy dolarů. Na informaci upozornil deník E15.

Podle deníku získala společnost licenci po tříletém snažení jako jediná z mezinárodní konkurence. Ta čítala například ruský Rosatom, francouzskou Arevu nebo čínskou CNC. Deník podotýká, že firma navíc v Mongolsku jedná o třech dalších průzkumných licencích. Pokud by získala svolení k těžbě i zde, kontroloval by český kapitál naleziště se zásobami kolem 120 tisíc tun uranu. To je zhruba tolik, jako Česko vytěžilo za celou svoji historii, srovnává deník.


Penta koupila vydavatele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press

Foto: archiv Radia Praha
Investiční skupina Penta koupila 100 procentní podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. ČTK to řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu.

Mediální experti upozornili na to, že na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. "Éru, v níž český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s Mladou frontou Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu," připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust.


Polovina manažerů o dovolené pracuje, pětina z vlastní vůle

Strávit celou dovolenou jen relaxováním a vyvarovat se práce je pro polovinu českých manažerů a vedoucích pracovníků jen velmi těžko splnitelný úkol. Podle průzkumu poradenské sítě BDO přitom pouze pětina z nich o dovolené pracuje z vlastní vůle, ostatní jsou nuceni nadřízenými, klienty či okolnostmi. Vůbec nejčastějším problémem je však nezastupitelnost, která nutí o dovolené pracovat většinu z nich.

Foto: Filip Jandourek, ČRo
Neschopnost odpočinout si od náročného pracovního procesu vede velmi často k pracovnímu vyhoření, obzvlášť v případě manažerských profesí. Průzkum upozornil na výrazný nepoměr v přístupu k odpočinku na dovolené mezi muži a ženami. Podle tohoto měřítka vykazují větší sklony k workoholismu ženy. Alespoň někdy pracuje o dovolené téměř 60 procent z nich, zatímco mužů jen okolo 44 procent. Nikdy nepracuje během dovolené jen 18 procent manažerek.

O dovolené nepracují jen manažeři, ale každý druhý Čech během ní vyřizuje pracovní emaily. Vyplývá to z průzkumu společnosti Intel. Podle psychologů je na jednu stranu důležité si od práce na dovolené odpočinout. Na druhou stranu upozorňují, že někteří lidé můžou být bez kontaktu s e-mailovou schránkou ve stresu. Myslí si to i Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:

"Pokud bude člověka výrazně stresovat, co ho čeká za těch deset, dvanáct nebo čtrnáct dnů, tak to může ve finále napáchat více škody, než když průběžně sníží počet mailů, které ho za ty dva týdny budou čekat."

Na dovolenou odjíždí s počítačem dvě třetiny lidí.


Úroda obilí bude i přes velké sucho nadprůměrná

Foto: Evropská komise
Letošní úroda obilovin bude podle statistiků i přes velké sucho nadprůměrná. Vyplývá to z odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle posledních údajů ministerstva zemědělství je posečeno 83 procent polí. Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu řekl, že odhadovaná úroda základních obilovin je letos pouze o čtyři celé tři desetiny (4,3) procenta nižší než loňská rekordní sklizeň:

"Průběh letošních žní byl ideální a velmi rychlý. Nepršelo, půda nebyla promáčená, kombajny tak neměly problém pohybovat se po poli a sklízet. Zemědělci si pochvalují i kvalitu sklizeného zrna."

Podle předsedkyně statistického úřadu Ivy Ritschelové očekávaná úroda i přes stávající sucho převyšuje průměr za posledních deset let. Naproti tomu by úroda řepky měla klesnout asi o 21 procent, máku pak bude zhruba o 2 procenta víc než loni.


Na Zemi živitelce se letos představí přes 440 vystavovatelů

Foto: archiv Radia Praha
Na letošním 42. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka se představí 441 vystavovatelů a spoluvystavovatelů a 104 obchodníků z 19 zemí. Tradiční akce se uskuteční od čtvrtka 27. srpna do úterý 1. září na českobudějovickém výstavišti. Slavnostního zahájení by se měli zúčastnit prezident Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Akce je rozdělená do oborových dnů. Například čtvrtek bude ve znamení českých pekařů a cukrářů, ministr Jurečka by měl předávat ocenění například mladým vědeckým pracovníkům. V pátek se bude konat Den českého venkova, kdy budou odborníci diskutovat o podpoře rozvoje venkova a o připravovaných legislativních změnách v oblasti nakládání s majetkem. Země živitelka dává prostor na předvedení všech odvětví zemědělství, jde o největší tuzemský agrosalon.


Kofola chystá v Česku expanzi na trhu s rychlým občerstvením

Foto: archiv společnosti Kofola
Nápojářská skupina Kofola otevřela v úterý v Praze svou první restauraci rychlého občerstvení s názvem NaGrilu. Jde o pilotní koncept, restaurace je umístěna v pražské Jindřišské ulici. Kofola chce s tímto konceptem restaurací v následujících pěti letech expandovat v ČR i na Slovensku především formou franšíz. V dlouhodobějším horizontu má jít o desítky restaurací.

Kofola má osm výrobních závodů, působí v Polsku, České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a v Rusku. Zaměstnává 2300 lidí, z toho zhruba 700 v Česku.


Česko zažívá pivní revoluci, každý týden přibude jeden minipivovar

Ilustrační foto: Alexis Rosenzweig
Česká republika zažívá pivní revoluci. Téměř každý týden přibyde na trhu jeden minipivovar. Už jich je přes 330. Malé pivovary jsou ty, které mají výstav piva menší než 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Ty jsou daňově zvýhodněné. Oproti velkým pivovarům totiž platí jen poloviční spotřební daň. Většinou jde o pivovary, které své pivo rovnou prodávají ve vlastní restauraci.

Jejich podíl na celkové výrobě je ale malý, pohybuje se kolem jednoho procenta. Nejčastěji vyrábí kolem tisícovky hektolitrů ročně. Boom malých pivovarů může zabrzdit nedostatek surovin. Například chmelaři tento týden oznámili, že kvůli suchu bude letos o čtvrtinu menší sklizeň než loni.


Úmorná vedra přejí prodejcům klimatizací a bazénů

Foto: Zanetta Hardy / FreeImages
Úmorná vedra stále trápí Česko. Prodejcům klimatizací, větráků, bazénů nebo hraček do vody tak letí tržby vzhůru. Tropické teploty si ale pochvalují i výrobci nealkoholických limonád a restauratéři. Ti se v letních měsících předhánějí v nabídce různobarevných limonád s vlastní recepturou. Právě o takové osvěžení totiž v posledních týdnech zákazníci stojí nejčastěji.

Horko přináší peníze i do kasy prodejcům chladících zařízení. Třeba o klimatizace je zájem desetkrát vyšší než v chladnějších dnech. Poptávka roste i o větráky, bazény, nebo slunečníky, říká mluvčí největšího internetového prodejce, Michaela Gregorová:

"Tím, jak vedra trvají dlouho, tak jsou investice větší, může to být třeba i nad deset tisíc korun, v případě že zákazníci pořizují klimatizaci nebo bazén."

Z vysokých teplot těží i provozovatelé bazénů, koupališť, restaurací ze zahrádkou, nebo i kempů. Daří se hlavně těm u vody. Třeba kemp na Vranovské pláži jen v červenci navštívilo 70 tisíc lidí.