2011: Turbulence na trzích se Česka dotknou se zpožděním

Minulý rok byl v české ekonomice plný zajímavých událostí. V čele energetického gigantu ČEZ se změnilo vedení, loterijní společnost Sazka se dostala do insolvence a celou druhou polovinu roku poznamenaly události v eurozóně.

Markéta Šichtařová

Pohled na loňský rok v ekonomice nejdřív nabídla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

"Na to můžeme mít dvojí pohled. Jeden pohled je ten, že loňský rok byl úplně katastrofální, protože jen co jsme se dostali v roce 2010 z jedné krize, tak jsme zase začali v roce 2011 do další krize s největší pravděpodobností klesat. Kromě toho se dál zhoršovaly naše veřejné finance. Druhý, optimističtější pohled je přesně opačný- totiž, že u nás stále na tom nejsme tak špatně jako v mnoha zemích eurozóny. Míra nezaměstnanosti je stále velmi obstojná ve srovnání s průměrem eurozóny. Stejně tak i hospodářský růst zatím ještě můžeme označit za růst, a nikoli za recesi, i když země eurozóny se s recesí potýkají. Z mezinárodního pohledu rok nebyl až zas tak špatný."

O vyjádření jsme požádali i prezidenta Liberálního institutu docenta Jiřího Schwarze.

"Hledání rozpočtových úspor. To považuji za nejvýznamnější v situaci dluhové krize. To, co evropskou ekonomiku sužuje a co má velmi negativní dopad na globální ekonomiku, je právě dluhová krize. Ekonomika je otevřená, takže se to projevilo ve snížení poptávky po českém zboží."

Jeho pohled doplňuje Markéta Šichtařová. Podle ní ještě naštěstí jsme nebyli a doposud nejsme ovlivněni dopadem krize v eurozóně natolik, aby docházelo k výraznějšímu propadu naší ekonomiky.

"Máme svým způsobem štěstí, že s naší 80 procentní provázaností s Německem, pokud jde o český vývoz, tady přeci jenom existuje určité zpoždění. Zpoždění mezi tím, než zareaguje česká ekonomika na vývoj v Německu. To znamená, že jakmile Německo ubere plyn a začne výrazněji zpomalovat na svém ekonomickém růstu, tak se to u nás začne sice ihned projevovat, ale spíše jen v objednávkách nebo v papírových věcech. Ekonomika zareaguje reálnějším poklesem až se zpožděním třeba i měsíců."

Rok 2011 zatím asociace exportérů hodnotí jako velmi úspěšný. Obchodní bilance České republiky skončila v rekordním přebytku. Exportéři z tohoto důvodu varovali, aby firmy za každou cenu nehledaly nové trhy, ale spíše držely ty stávající. Svůj pohled na klíčové události minulého roku připojil i ekonomický novinář Miroslav Motejlek, který za důležité považuje něco úplně jiného.

"Pokračování uhelné války mezi Pavlem Tykačem a vedením společnosti ČEZ, kde padl předseda představenstva, který je nejviditelnější obětí uhelné války. Další věcí bylo obvinění takzvaných Koláčkovců ve Švýcarsku. Jsou to divocí privatizátoři Mostecké uhelné společnosti. Třetí věcí je vstup Andreje Babiše na politickou scénu. Čtvrtou velkou věcí je to, že skupiny PPF a KKCG vytlačily současné akcionáře, porazily Pentu a získaly a získaly kontrolu nad loterijní společností Sazka."

Ostře sledovaný pád Sazky začal hned na začátku roku - 17.ledna. Nakonec se ale Sazka vyhnula uzavření loterií. Problémy ale začal mít sport, pro který se teď hledá jiný model financování. Co o něm ale soudí Markéta Šichtařová - byl pád Sazky skutečně jedno z nejdůležitějších událostí roku?

"Ne, nikoli. Kdyby tomu tak bylo, tak by se to hned projevilo na finančním trhu třeba tím, že by prudce zareagoval kurz koruny a pražská burza, změnily se výnosy z českých státních dluhopisů. takové chování investorů, které se propíše do cen na kapitálovém trhu, je první známkou, že ti investoři mají dojem, že něco je ekonomicky významné. Jestliže finanční trh jako celek nereaguje, tak to vlastně znamená, že se investoři domnívají, že se nic významného neděje a tím pádem se skutečně nic neděje."

První polovina roku byla na události v ekonomice bohatá. Na jaře rozhodl Ústavní soud o zamítnutí změn ve stavebním spoření, což byl a stále je oblíbený spořící nástroj Čechů. V květnu zemřel dlouholetý tvůrce státních rozpočtů a později ministr financí Eduard Janota. Druhá polovina roku přinesla především zavedení malé penzijní reformy a s tím spojené zásluhovosti penzí, a také vydání českých státních dluhopisů, které velmi rychle skoupili občané i společnosti. Jak říká Markéta Šichtařová, druhá polovina roku ale byla pro českou ekonomiku horší, zvlášť s ohledem na krizi v eurozóně.

"Na počátku roku 2011 ještě větší část Evropy i světa stále věřila, že si Evropa dokáže poradit s tou evropskou dluhovou krizí. Během léta se postupně začalo ukazovat, že to jsou plané naděje a vycházelo na povrch to, co ekonomové - alespoň někteří - tušili už delší dobu. Totiž, že evropská dluhová krize není u svého konce ale naopak je na začátku, v dalších letech dost možná bude ještě eskalovat. Jakmile toto prohlédli drobní střadatelé, kteří mají jednu akcii ČEZu nebo jiného podniku a hrají si s nimi jen tak pro legraci na burze, najednou došlo o obrovským výprodejům, nejen v českém měřítku, ale v podstatě v celoevropském měřítku. Na konci minulého roku to byl pořádný sešup. Bohužel nás ani nic moc pěkného na kapitálovém trhu nečeká ani v roce 2012."

Koláž: Kristýna Maková

Od kapitálového trhu se teď přesuneme obecně k situaci českých podniků. Ta je podle Markéty Šichtařové stále ještě poměrně dobrá.

"Těch bankrotů nebylo tolik, jako třeba v západní Evropě. Velmi dobře si na tom stojí zejména finanční sektor. České banky patří - možná pro někoho překvapivě - mezi nejstabilnější v Evropě. I z tohoto korporátního pohledu si zatím nemáme na co stěžovat. Teoreticky by se nám mohlo zdát, že pokud jsou na tom firmy obstojně, tak by se to mělo projevit i v jejich akciích na pražské burze. V tomto případě skutek utek. Burza velmi prudce oslabila, hlavně v závěru loňského roku. Nicméně to není ani tak odraz toho, že by se českým firmám až zas tolik nedařilo. Je to odraz toho, že my už reagujeme na dění ve světě. Jsme přeci jenom příliš malý trh a český kapitálový trh už předjímá, co nás pravděpodobně čeká v roce 2012. Závěr tohoto roku byl ve znamení celkem výrazného poklesu."

Situaci pocítily ovšem nejen podniky, ale i obyčejné české domácnosti. Více už ekonomický novinář Miroslav Motejlek.

"Z mého pohledu situace české domácnosti se v posledních letech výrazně zhoršuje, protože příjmy nerostou, ani není důvod. Životní náklady ale rostou. Dneska 80 procent lidí není schopno dát dohromady, když řeknete "přineste zítra třeba 25 nebo 30 tisíc." 80 procent lidí je prostě nedonese, muselo by si půjčit. Čtyři pětiny lidí skutečně jsou ve velmi tíživé ekonomické situaci."

Podle Markéty Šichtařové nejvíce domácnostem zamotal hlavu první leden letošního roku. To se totiž zvedla sazba daně z přidané hodnoty na 14 procent a zdražila tak většina výrobků.