Emoce mezi důchodci

Minulý měsíc zaregistrovalo ministerstvo vnitra nové občanské sdružení Česko-německá vzájemnost. V pondělí se sdružení představilo na své první tiskové konferenci. Podle Zdeňka Vališe se ale místo standardní tiskovky konala bouřlivá emotivní diskuse.

Bývalý poslanec československého parlamentu, publicista Emanuel Mandler ve svém úvodním slově zdůraznil, že česko-německá deklarace o vzájemných vztazích, kterou uzavřely obě vlády, nemůže zajistit očištění českých dějin od nespravedlivé a kruté křivdy, kterou československý stát spáchal na sudetských Němcích tím, že je vyhnal z vlasti. Nové sdružení chce získat české obyvatelstvo pro skutečné smíření, a proto se necítí ve svém uvažování a jednání vázáno touto deklarací. Podle Mandlera existuje v české politice cosi, co by bylo možné obrazně nazvat česko-českou deklarací o tlusté čáře za minulostí. Takovou deklaraci de facto uzavřely všechny české politické strany odleva doprava a velmi poctivě ji dodržují. Sdružení ale tlustou čáru rozhodně odmítá. Cesta k budoucnosti vede jen přes poctivou reflexi minulosti. Slova Emanuela Mandlera vyvolala mezi novináři převážně odmítavou reakci. Vehementně se dožadovali objasnění, jaké zločinné dokumenty má Mandler na mysli, následovala hádka o termín odsun nebo vyhnání, zazněla obvinění, že členové sdružení chtějí měnit historii, že jsou proněmečtější než německá vláda. Přítomní tři členové sdružení vzrušenou debatu příliš nezvládali a na lavinovité výpady reagovali poněkud chaoticky. Hned na začátku působili nejistě při nepřesných citacích dokumentů, které označovali za zločinné. Bývalý poslanec federálního parlamentu Ján Mlynárik, který si bral nejčastěji slovo, odbíhal do emotivně laděných historických exkurzí, které neměly s tématem tiskové konference mnoho společného. Některá tvrzení mohla působit až komicky, třeba když si chtěl Mlynárik vzít na pomoc současného amerického prezidenta. Diskutující novináři se na druhé straně nepředstavovali, takže nebylo jasné, jaká média zastupují, popřípadě zda vůbec nějaká zastupují. Výjimkou byl redaktor deníku Právo, který několikrát Jána Mlynárika očividně rozčílil. V rozhovoru pro Radio Praha Ján Mlynárik mimo jiné uvedl, že sdružení Česko-německá vzájemnost má zatím pobočky v Chebu a v podkrkonošské Úpici. Členů je málo, jde spíše o reprezentativní osobnosti, ale budování členské základny není cílem. Drtivá většina přítomných na tiskové konferenci, jak členů sdružení, tak novinářů, byli lidé důchodového věku.