Evropská unie musí zůstat jednotná a nesmí v ní být občané a státy druhé kategorie. To bylo jedno z hlavních poselství předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera v projevu o stavu EU. Bylo určeno hlavně novým členským zemím, které jsou k vývoji v unii hodně kritické.
Jak vnímá jeho poselství Jan Kovář z Ústavu mezinárodní vztahů, který se věnuje mimo jiné evropské integraci či vnitřní bezpečnosti Evropské unie?
Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů, foto: archiv ÚMV
"Co se týče dalšího fungování či podoby EU, tak to vnímám jako hlavní sdělení. Juncker se celkem jasně postavil proti projektu vícerychlostní Evropy, tak jak ho prosazuje francouzský prezident Macron. Spíše chce, aby po brexitu unie směřovala k tomu, že bude jednotnější, než aby se rozdělila na dvě nebo dokonce na více skupin, které by cestovaly svojí rychlostí. Z tohoto pohledu, ohledně podoby unie, bych to vnímal jako hlavní sdělení. Dokonce říkal, že Velká Británie měla nejvíc výjimek, a tak je příležitost dvojrychlostní Evropu zastavit. Na druhé straně to bude záviset na členských státech, a jejich politicích, jakým způsobem oni rozhodnou o budoucím směřování. Komise bude v tom samotném rozhodnutí hrát až druhotnou roli. Možná navrhne, co si představuje, ale na členských státech bude určit linie, kde budou chtít postupovat spolu, a kde, například kvůli ztrátě suverenity, postupovat spolu chtít nebudou."
Na řešení dvojí kvality potravin nemá komise mnoho času
Jean-Claud Juncker, foto: Evropská Komise
Jean-Claud Juncker ve svém projevu odmítl také dvojí kvalitu potravin, na kterou už dlouho poukazují země střední a východní Evropy. Mimo jiné řekl, že nesmí být méně ryb v rybích prstech nebo méně kakaa v čokoládě. Zároveň však členské země vyzval, aby se připojily k eurozóně.
"Juncker o problému ví po jednání se středoevropskými zeměmi a jejich lídry, a chce je ujistit, že se stará i o jejich zájmy, a zájmy jejich občanů, protože občany těchto zemí tento problém zajímá. Je to pokus přiblížit se občanům v těch méně entuziastických zemí, co se týče evropské integrace. Otázka je, kolik toho za ten rok a půl, kdy komise ještě bude aktivní, stihne udělat. Já příliš nevěřím, že dojde k velkému posunu, i když se mohu mýlit."
Politici voleni na národní úrovni, se budou snažit zalíbit svým voličům
Je otázkou, jak Juncker a komise dokáže své návrhy uvést do praxe. Řada věcí je blokována na národní úrovni, mnohé návrhy unii štěpí. V této souvislosti se Jean-Claud Juncker dotkl i migrační krize. Mluvil mimo jiné o tom, že všechny země musí respektovat verdikty Evropského soudního dvora. Jeden z nich se týkal i kvót na přijímání migrantů, s čímž nesouhlasí Česko.
Foto: Kristýna Maková, Radio Prague International
"Pravděpodobně nikde nenajdete, kromě úplně bezproblémových otázek, řešení, které by vyhovovalo všem. Je to o tom, že členské státy musí dělat kompromisy. A komise musí přijít s něčím, co hájí celoevropský zájem, to má i v popisu práce. A ne vždy je to v souladu se zájmem jednotlivých států, například ty kvóty. Itálie o kvótách samozřejmě řekne něco úplně jiného než Česká republika, protože má tu vnější hranici. A pak je otázka, s jakým přijít řešením, aby to neštěpilo například Itálii a Českou republiku. Buď přijdete s návrhem, který je proti Itálii, a nebo nevyhovuje České republice či Slovensku. A tady se dostáváme ke skutečnosti, že politici jsou voleni na národní úrovni, a tím pádem se snaží zalíbit voličům ve své zemi, a ne zas až tak hájit evropský zájem. Takže k těm štěpením už z tohoto mechanismu bude vždycky docházet, kromě úplně bezproblémových věcí."
