Evropský navigační systém Galileo čeká na spuštění, sídlo bude mít v Praze

Evropská vesmírná agentura vypustí první dvě družice nového evropského navigačního systému Galileo. Ty budou základem pro systém s řadou služeb jak pro armádu, tak především pro civilní účely. Galileo by měl zejména přesností konkurovat jednomu z nejznámějších navigačních systémů - americkému GPS. Evropská unie už před časem rozhodla, že centrum Galilea bude sídlit v Praze.

Evropská unie spustí navigační systém, který by měl podle svých zakladatelů zlepšit konkurenceschopnost celé Evropy. Start Galilea ale znamená i velkou příležitost pro české odborníky i firmy. V Praze by se měl začít usidlovat od příštího léta a první služby začne poskytovat v roce 2014. Do tohoto roku by mělo být na orbitě a v provozu 18 družic. Nabídne celkem pět druhů signálů - například veřejný k navigaci pro řidiče nebo kódovaný pro komerční účely jako na zaměřování pozemků nebo mýtné systémy. Galileo bude moci řídit i navigaci letadel nebo pomáhat při pátracích a záchranných akcích. Vládní zmocněnec pro dohled nad navigačními družicovými systémy Karel Dobeš Českému rozhlasu řekl, že zařízení nebude využívat hned zpočátku všechny svoje možnosti.

„V okamžiku, že budou tyto satelity - těchto 18 satelitů - tak bude funkcionalita na základních službách garantována na celém světě. To znamená, že by pokrytí mělo na to stačit. Budou pracovat i určité služby jako Save Of Life a podobně, ale nebudou ještě fungovat všechny ty služby, které nám zaručují ten hospodářský návrat. To znamená třeba ty veřejně regulované služby a podobně."

Karel Dbeš

Za tři roky bude možné využívat signál z prvních osmnácti družic Galileo k navigaci v autech. Současné přístroje pro americkou aplikaci GPS jsou totiž kompatibilní s evropským systémem. Pokračuje vládní zmocněnec Karel Dobeš.

"Na té základní se tyhle satelity doplňují, to znamená ani jsou na té zásadní službě jsou portabilní. To znamená, že vy můžete využívat přijímače, které umí všechny. A to je i výhoda pro občana. Když si vezmete velká města nebo určitá území, tak potřebujete, abyste měl přesnou pozici a dosah na čtyři satelity. Tím pádem, čím více satelitů v orbitu, tím větší je pravděpodobnost, že tu informací máte."

Evropská kosmická agentura ESA, která stojí za velkými projekty jako je například Meteosat, má zájem dokončit v rámci Galilea celkem 30 družic. Do vesmíru by se měly dostat v roce 2020. Zatímco technická stránka celého projektu je víceméně jistá, celé Galileo se potýkalo s problémy s financováním. Mělo by stát o více než 40 procent víc než činil původní odhad. Nyní jsou náklady vyčísleny na 5,5 až 6 miliard eur. Unie původně kalkulovala s částkou o dvě miliardy eur nižší. Jak zdůrazňuje Karel Dobeš, v České republice bude náklady pokrývat Evropská unie a česká strana pouze poskytne budovu a zázemí.

Raketa Sojuz VS01, foto: ČTK

"My máme dneska tu výhodu, že ten management a tu výrobu a všechny ostatní věci převzala Evropská kosmická agentura. To znamená, agentura která má skutečně zkušenosti s takovými velkými projekty jako třeba Meteosat a také ostatní. Teď mluvíme o konkrétních číslech, my máme těch 18 satelitů a tato věc je financována a běží. Problémy jsou samozřejmě s tím, jak se to bude financovat ročně, to znamená jaké na to budou náklady, a jak dostavíme těch 12 zbylých satelitů. To je otevřená věc, ale já myslím, že právě teď, když to začne všechno fungovat, se na tom Evropa také dohodne. Protože čím dřív to bude hotové, tím víc budeme na tom vydělávat peníze. To je hospodářská otázka, kterou teď diskutovat je velmi teoretická záležitost."

Start Galilea byl plánován na čtvrteční poledne středoevropského času. Příčinou odkladu plánovaného startu bylo podle agentur automatické přerušení čerpání paliva pro raketu Sojuz. Ta měla Galileo vynést do kosmu.