Česko - kosmické centrum Evropy. Od roku 2021 bude Praha sídlem nové vesmírné agentury

Z Prahy by se do budoucna mělo stát kosmické centrum Evropské unie. Od roku 2021 se totiž Česko stane sídlem nové evropské agentury pro kosmický program. Ta vznikne rozšířením stávající organizace GSA, která už nyní z Prahy řídí evropský globální navigační satelitní systém Galileo. Česku to kromě miliardových příjmů do státního rozpočtu přinese příležitost pro vědu a výzkum i prestiž.

Sídlo GSA v Praze, foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Agentura pro evropský navigační satelitní systém (GSA) v Praze působí už sedm let. Kromě toho, že zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo - v současnosti nejpřesnějšího navigačního systému na světě - patří pod její správu také Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací EGNOS.

Tento regionální evropský systém má za úkol vylepšit fungování globálních navigačních satelitních systémů. Jeho účelem je zajistit bezpečnost životně důležitých navigačních služeb v letecké, námořní i pozemní dopravě ve většině Evropy. K navádění při přistání EGNOS využívá více než 350 evropských letišť.

V současnosti GSA zaměstnává kolem 200 lidí a od roku 2012 odvedla do českého rozpočtu přes tři miliardy korun. Po rozšíření by měla zaměstnat až sedm set lidí. Z Česka se kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, bude řídit program pro monitoring země z vesmíru nazvaný Copernicus, který má na starosti pomocí satelitů sbírat data o půdě, vzduchu i vodě nad zeměkoulí.

Satelitní navigace Galileo, foto: ESA-Anneke Le Floc'h, archiv Evropské kosmické agentury, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 IGO

Podle odborníků pomáhá zachraňovat životy na moři, zlepšuje reakci na přírodní katastrofy jako zemětřesení, hurikány, lesní požáry nebo povodně, ale umožňuje také třeba zemědělcům lépe obdělávat plodiny.

Investice do kosmického průmyslu

Vláda nedávno schválila na návrh ministerstva dopravy investice do kosmických aktivit přes miliardu a dvě stě milionů korun. To je o 275 milionů korun víc než letos. Chce tak přispět k tomu, aby se Česko i díky kosmickým aktivitám zbavilo nálepky nízkonákladové ekonomiky a montovny.

Dosud se zde vyráběly například součásti lehkých raket Vega i větších Ariane, čeští výrobci však podle ministerstva dopravy mají potenciál i v oblasti mechanických součástí družic.

Družice Iridium, foto: Cliff, Flickr, CC BY 2.0

„Dobrým příkladem současných schopností je dodávka mechanismů k rozvinutí solárních panelů nové generace družic Iridium. Dalšími oblastmi jsou polohovací mechanismy antén, trysek a různých konstrukčních prvků,“ uvedlo v návrhu ministerstvo dopravy.

Celkem se v České republice účastní kosmického programu kolem padesáti firem.

"Díky těmto investicím se již nyní české firmy úspěšně zapojují do dodavatelských řetězců velkých firem, podílí se i na výrobě nosných raket či připravují pozemně řídící infrastrukturu,“říká mluvčí resortu František Jemelka.

České firmy vyvíjí také třeba optické systémy nebo nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost investic do ekonomiky více než osminásobná.