Čeští vědci připravují unikátní projekt, který má přispět k těžbě surovin z vesmíru

Cílem je ověřit technologie, které dokáží mapovat nerostné bohatství ve vesmíru. Projekt se jmenuje mise Slavia a získal podporu v tendru, který vypsala Evropská kosmická agentura. 

Podílí se na něm výhradně české firmy i instituce, které povede brněnská společnost SAB Aerospace.

"Těžba na asteroidech je v poslední době velké téma. Stane se to možná za deset nebo patnáct let, protože na to ještě nemáme dovyvinuté technologie. Řekli jsme si, že než se vrhneme do takových velkých misí, tak by bylo dobré najít způsob, jak si ověřit, že se vyplatí na ten asteroid letět a těžit," uvedl ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.

Složení asteroidů budou zjišťovat spektrální kamery

Petr Kapoun|Foto: SAB Aerospace

Jak dodal, asteroidy mohou ukrývat jak prvky, které na Zemi známe, třeba cenné kovy, ale mohou se tam objevit i chemicky mnohem pokročilejší materiály.

"Ve vesmíru je pás asteroidů a z něho se občas ulomí maličké kousky. Ty, když přilétají k Zemi, tak shoří v atmosféře. Při tom hoření se odpařuje materiál a složení toho asteroidu. Spektrální kamera je schopná rozlišit, které prvky v atmosféře hoří, a tím pádem z čeho je ten asteroid složen. Naší ambicí je provozovat na orbitě, na oběžné dráze kolem Země dvě družice, které budou měřit všechny úlomky, které hoří v atmosféře. Dokážeme také spočítat, ze kterého místa úlomek přiletěl. Chtěli bychom do pár let vytvořit mapu zdrojů ve vesmíru. Až jednou budeme těžit, tak nebudeme překvapeni. Budeme schopni říct, pokud chcete tento materiál nebo nerostnou surovinu, leťte tímhle směrem, pokud chcete něco jiného, leťte támhle. V tom je to unikátní, protože to ostatní mise zjednoduší a zlevní. Nemůže se nám pak stát, že někde přistaneme a zjistíme, že tam nic není."

Jak by to mohlo být řešeno z hlediska práva? Co když si bude nárokovat jeden asteroid víc zemí, které tam budou chtít těžit?

"Existuje mezinárodní dohoda a ono to funguje stejně jako Měsíc. Možná si ho někdo nárokuje víc, někdo míň, ale každá země má právo letět k Měsíci a tam přistát. Legislativa není nastavená tak, že kdo tam je první, tak tomu to patří. Vesmírné bohatství je zatím sdílené. Je to spíš o tom, která země se tam vydá a bude tam těžit. Ale až se z toho stane velká věc, což nebude dřív jak za deset patnáct let, tak i ta legislativa bude hrát roli, ale v tuhle chvíli se jí zatím nemusíme zabývat."

Satelit Slavia bude napěchovaný high-tech zařízením

Jak dodal Petr Kapoun, na projektu se podílí výhradně české firmy a instituce. Má tak potenciál stát se první ryze českou národní misí Evropské kosmické agentury.

"Český kosmický průmysl většinou dodával zařízení, části raket nebo části družic do nějaké zahraniční mise. Ale toto je vůbec poprvé, kdy tvoříme vlastní misi. To znamená, že to není jen o výrobě toho zařízení, my tu družici musíme poslat do vesmíru a potom ji i provozovat, stahovat data a podobně. Je to tedy od nápadu až po provoz ve vesmíru, což je ten unikát. Je to vlastně studie, která ověří, zda vše, co se domníváme, bude fungovat. Víme, že ano, ale musíme uzpůsobit vědecká zařízení k použití ve vesmíru. Mise bude trvat dvanáct měsíců, a pokud vše půjde podle plánu, tak během dalších 2,5 roku bychom měli být schopni družice dovyvinout a poslat na oběžnou dráhu."

V popředí zájmu vědců jsou hlavě asteroidy, kterých je objevených přes půl milionu, avšak o jejich složení a původu existuje jen omezené množství informací. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal.