Mise za poklady nebes. Čeští vědci vyvinuli přístroje pro hledání surovin ve vesmíru
Akademie věd České republiky oznámila, že její vědci úspěšně dokončili přípravnou fázi kosmické mise SLAVIA, která chce hledat suroviny ve vesmíru. Nazvali ji Mise za poklady nebes a odstartovat by měla v roce 2027 pod záštitou Evropské kosmické agentury. Čeští vědci věří, že už po roce 2030 by jejich technologie mohly být dostupné pro průzkum Měsíce a objektů v blízkosti oběžné dráhy Země.
„Blíží se doba, kdy budou lidé létat pravidelně na Měsíc a později i na Mars a ne všechny potraviny a materiály lze přepravovat na takové vzdálenosti. Takové ambiciózní plány musí počítat s využitím zdrojů vody či obecných kovů přímo na Měsíci, Marsu či asteroidech blízkých oběžné dráze Země. Tato tělesa by navíc ve vzdálenější budoucnosti mohla poskytnout další suroviny důležité pro elektroniku, energetiku a pokročilé strojírenství,“ píše v úvodu tiskové zprávy akademie věd.
Vesmír podle vědců skrývá dosud nevyužitý potenciál v těžbě a zpracování surovin, je ho ale potřeba prozkoumat a zmapovat zdroje surovin, podobně jako je tomu na planetě Země. Hledání nerostů v kosmu však vyžaduje odlišný přístup než jejich vyhledávání v pozemských podmínkách.
Řešením se podle vědců mohou stát levné a lehké mikrosatelity či malá vozítka, která automaticky udělají práci za kosmonauty a prohledají mnohem větší oblast než velké a drahé družice – navíc bez ohromných nákladů.
„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být tím prvním krokem,” říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni,“ dodává.
První na světě
Misi SLAVIA budou tvořit dva mikrosatelity o rozměrech 20 × 20 × 40 centimetrů a umístěny budou na oběžné dráze Země. Družice budou vybaveny třemi přístroji, z nichž nejdůležitější bude miniaturní hmotnostní spektrometr, který dostal název HANKA. Podle vědců jde o naprosto převratný přístroj, který dokáže detailně zkoumat chemickou a mineralogickou skladbu meziplanetárního prachu a mikrometeoroidů.
Podle Jána Žabky z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd, vedoucího týmu, který hmotnostní spektrometr HANKA vyvíjí, je výhodou jeho obrovské rozlišení.
„Protože hmotnostní přístroje, které dosud letěly do vesmíru, měly číslo největšího rozlišení asi 3 tisíce, kdežto tento přístroj má rozlišení 50 tisíc. Idea použít tento hmotnostní spektrometr je stará asi 10 let. Vícero laboratoří ve světě se snaží postavit přístroj na tomto principu. Zatím se to ale nikomu nepodařilo. Pokud by byl náš spektrometr HANKA v projektu, budeme první na světě,“ vysvětlil.
Na palubě obou satelitů bude také širokospektrální kamera pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů.
„Česká republika může získat vedoucí pozici ve vývoji a využití těchto nových všestranných zařízení kvalifikovaných pro kosmické podmínky. Všechny tři přístroje se dají použít nejen na malých satelitech podobných misi SLAVIA, ale také pro lunární a marsovská vozítka či přistávací sondy,“ upozornil Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.
Česko má ve výzkumu vesmíru a průzkumu Sluneční soustavy tradici už z dob programu Interkosmos, kosmického programu socialistických států z let 1967 až 1990. Po jeho skončení v 90. letech minulého století však nastal útlum. Nové příležitosti dostali čeští výzkumníci a průmysl až v roce 2008, kdy Česko vstoupilo do Evropské kosmické agentury ESA. Důležité se pro ně stalo ale i členství Česka v programu PRODEX, který se zaměřuje na financování vývoje a výroby vědeckých přístrojů a experimentů.
