Téma měsíce: Evropa vyzývá na souboj Ameriku, Češi chtějí být u toho

Foto: ec.europa.eu

Ukradli vám auto? Žádný problém! Policie ihned zjistí jeho přesnou polohu, popřípadě ještě vypne autu motor. Něco takového není snem budoucnosti, ale otázkou nějakých čtyř pěti let. Jde přitom jen o malinký příklad z mnoha možností, které nabídne vybudování evropského navigačního systému Galileo v letech 2008 až 2010. Evropa se tímto snad největším technologickým programem ve své historii pouští do souboje s Američany i Rusy a jejich navigačními technologiemi GPS, respektive Glonass.

Čas od času se ozývají skeptici a tvrdí, že je nesmysl budovat finančně nesmírně náročný projekt, když tady dobře funguje známý americký systém GPS. Vždyť někteří čeští řidiči by už bez přijímače satelitní navigace snad ani netrefili do cíle. GPS hojně využívají i turisté, horolezci, cyklisté nebo jachtaři, o komerční sféře nebo třeba o armádě nemluvě. Problém je v tom, že GPS, stejně jako ruský Glonass, mají vojenský původ a vojáci stále systém plně ovládají. V případě nějaké krize se může stát, a také se to už několikrát stalo, že se systém pro civilní použití během okamžiku rozladí, je méně přesný. Následky mohou být nedozírné. Představme si třeba stovky letadel ve vzduchu závislých na satelitní navigaci. Jak uvádí náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek, evropský systém Galileo by tedy měl tuto závislost na vojácích odstranit.

"Systém GPS tím, že je systémem vojenským, tak má určitý rozsah přesnosti pro navigační službu vymezen pro ozbrojené složky a v případě válečných konfliktů může dojít k vypnutí signálu. Jde tedy o nezávislost, dostupnost a hlavně garanci veřejně dostupné služby."

Evropský systém Galileo je projektován jako civilní, i když bude obsahovat i kódovanou oblast. Základní signál bude samozřejmě k dispozici pro každého zdarma. Přijímače v tomto případě budou dosahovat přesnosti určení horizontální polohy pod čtyři metry a vertikální pod osm metrů. Placené služby budou mít mnohem vyšší až metrovou přesnost a u signálu pro vládou autorizované uživatele, jako jsou armáda, tajné služby a policie, bude poloha určena s přesností na centimetry! Nicméně i pro běžné uživatele přinese Galileo větší přesnost, než jaká je dnes dosahována s GPS. Čím je to dáno, vysvětluje profesor František Vejražka z ČVUT.

"Je to v konstelaci družic, která je výhodnější. Využívají se i družice na geostacionární dráze, které mimo jiné umožňují i šířit korekce, zlepšit přesnost. A tento systém Egnos je už v provozu a bude začleněn do Galilea."

Evropský náskok v přesnosti ale zřejmě nepotrvá dlouho.

"Přesnost Galilea tak, jak je dnes plánována, bude časem dosažena i u GPS, někdy v letech 2017, protože i systém GPS se rozvíjí. Je samozřejmě otázka, jak dál se ještě bude rozvíjet systém Galileo. Dá se říci, že oba systémy z hlediska přesnosti budou v roce 2017 rovnocenné."

Co tedy získá Evropa navíc kromě nezávislosti na USA?

"Vezmeme-li i ruský Glonass, pokud bude, tak tu máme tři nezávislé systémy. Tím se velice posiluje spolehlivost. Navíc přesnost určování polohy - ono se někdy říká navigace, ale dnes už ty systémy nejsou tak úplně navigační, to bychom museli rozvinout, co je to navigace - závisí na tom, kolik máte na obloze družic, kolik jich vidíte, jak je máte rozloženy. A přibližně se dá říci, čím více je družic, tím je větší přesnost. Takže je velice žádoucí, aby ty systémy existovaly."


A Česká republika se nyní usilovně snaží přesvědčit ostatní země Evropské unie, aby právě v ní bylo umístěno sídlo, které bude spravovat systém Galileo. Rozhodnout by se mělo do konce roku. Ondřej Jašek z ministerstva dopravy připomíná, že nejde jen o prestižní záležitost, ve hře jsou i ekonomické zájmy.

"Systém Galileo je mimochodem projektem, který má ukázat a prověřit konkurenceschopnost evropského hospodářského prostoru. Když je taková instituce v nějaké zemi umístěna, většina aktivit a dění se koncentruje kolem ní v okolí. Mohu se pochlubit, že na jaře se nám podařilo společně s Českou kosmickou kanceláří a se společností Unisys uspořádat v Praze velkou konferenci na téma možnosti a příležitosti veřejného a soukromého sektoru v projektu Galileo. Koneckonců už dnes působí v České republice řada špičkových firem v oblasti výroby zařízení pro družice."

Nemusí přitom jít jen o přímé kosmické technologie, ale i zprostředkované, může se to týkat fyzických zařízení, stejně jako vývoje aplikačního softwaru. Pokud jde o projekt Galileo, na vývoji a vylepšování systému se podílí například pražská firma Iguassu Software Systems.

"Přímo spolupracujeme na vývoji záchranného pátracího systému, což je systém, který je schopný pomocí malého přenosného zařízení lokalizovat třeba loď nebo nějakou osobu, která má problémy, poslat signál centrálnímu středisku, které pak může zahájit záchrannou akci."

Říká ředitel firmy Petr Bareš. Můžeme si to představit tak, že trosečník na moři nebo třeba horolezec vyšlou nouzový signál, který zachytí družice. Ta ho okamžitě předá středisku pro záchranné operace. Volající zároveň dostane do přístroje zprávu, že už se o něm ví. Iguassu Software Systems se projektu zúčastní v rámci mezinárodního konsorcia prestižních společností pod vedením španělské firmy Indra. A jaký má česká firma konkrétní úkol?

"Je to vývoj softwaru pro kontrolní středisko, které bude zpracovávat a vyhodnocovat došlé zprávy."

Proč zakázku získala právě česká firma Iguassu Software Systems?

"Protože už máme poměrně velké zkušenosti ve vývoji softwaru pro kontrolní systémy jak v rámci ESA (Evropská kosmická agentura), tak v dalších vesmírných projektech. Už rok a půl pracujeme na vývoji systému Egnos, který je takovým prvním krokem ke Galileu. Proto jsme měli určité zázemí ve vývoji navigačních systémů."

O systému Egnos se už zmínil i profesor Vejražka z ČVUT. Co to tedy je? V podstatě jde o síť pozemních stanic na území Evropy, které vyhodnocují údaje z amerického systému GPS. Kontrolují se přitom výkyvy v činnosti atomových hodin na družicích, odchylky v jejich dráze, a tím i změny v šíření signálu, které mají vliv na určení přesnosti polohy. Získané údaje z pozemních stanic se předávají ze střediska Evropské kosmické agentury zpátky do vesmíru na jiné družice, které pak vysílají k Zemi už opravený signál.

Petr Bareš, foto: Autor
Příjemce tohoto signálu v Evropě proto může určit svou polohu mnohem přesněji, než jen na základě údajů ze systému GPS. Právě v pražské firmě Iguassu Software Systems je umístěna první středoevropská pozemní stanice sítě Egnos.

"Signály zpracováváme 24 hodin denně a po celou tu dobu jsme připojeni na databázi v ESA, takže jsou přístupné všem účastníkům systému."

Podle Petra Bareše by se na ´kosmických´ zakázkách pro Evropskou komisi a Evropskou kosmickou agenturu mohlo podílet ještě více českých firem než je tomu dosud. Cosi jim prý ale stále chybí.

"České firmy a čeští inženýři jsou výteční v informatice. To, co nám ale tady chybí, jsou zkušenosti z marketingu. Ještě to u nás není tak vyvinuté. Hodně firem má velice dobré schopnosti a technické možnosti něco cizině nabídnout. Velice málo se ale profilují. Třeba se někde jednou za rok objeví, nechají tam prospekty a tím to končí. To ale nestačí."