Sídlo Galilea by mělo do Prahy nalákat vědce, příležitost mají i české firmy

Foto: ČTK

Praha se stala centrem satelitní navigace v Evropě. Minulý týden se slavnostně v pražských Holešovicích otevřelo ústředí evropské kosmické agentury pro program Galileo. Česko tak agenturu získalo jako první úřad evropského významu. Samotný systém Galileo si ale klade vysoké ambice. Chce se pomocí družic na oběžné dráze stát světovým poskytovatelem navigačních služeb. Ty naleznou uplatnění v celé řadě oborů.

Karel Dobeš
Šestileté úsilí Česka o přesun centra navigačního systému z Bruselu, agentury se zkráceným názvem GSA, se vyplatilo. V Praze pásku přestřihli Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise pro průmysl a podnikání nebo ředitel agentury Carlo des Dorides. O přesunu se definitivně rozhodlo v prosinci roku 2010, v září se spustil ostrý provoz. Z Prahy se ale nebudou přímo řídit družice, které jsou na oběžné dráze. Půjde spíše o administrativní centrum. Česká republika pro něj poskytla sídlo v budově bývalé konsolidační agentury. Co všechno bude sídlit v hlavním městě, to už shrnuje vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš.

"Tam je marketing, public relations, certifikace, vypočítávání určitých prognóz a trendů a taky jsou to určité smlouvy, které si budou dělat uživatelé nebo země, které přistoupí k používání Galilea. To se všechno bude dělat v Praze."

Celý systém se řídí podle Jana Koláře z České kosmické kanceláře z Německa a Itálie. Starty družic pak probíhají z kosmodromu v Jižní Americe. Praze snad přinese agentura zvýšený zájem vědců a techniků přes kosmické technologie. Agentura GSA bude odpovědná hlavně za propagaci celého projektu Galilea. Ministr dopravy za stranu LIDEM Pavel Dobeš Radiu Praha řekl, že získání sídla Galilea bude pro Českou republiku důležitější, než sídlo jiné instituce. Každá nová členská země má totiž na svém území jeden úřad podobného typu.

Pavel Dobeš při otevření pražského centra agentury GSA,  foto: ČTK
"Jsem velmi rád, že to dopadlo na GSA. Podle mého názoru pro dvacáté první století a další věk moderních technologií je to přesně agentura, která nám může přinést nejvíc. Jednání nicméně nebyla úplně jednoduchá, a to i právě tím, jak se poskládaly jednotlivé členské státy, o jakou agenturu měly zájem. Myslím, že to byl jeden z velmi významných bodů, proč také Praha získala agenturu GSA."

Českou kandidaturu ovlivnil i vstup do Evropské kosmické agentury ESA. Česko se k ní jako první z nových členských států Evropské unie připojilo v roce 2008. Zapojovalo se hned od začátku do jejích programů.

"Byl to velmi významný bod. Podle mého názoru - pokud bychom nevstoupili do ESy, tak bychom nikdy agenturu GSA nezískali. Je to v podstatě i jedna z podmínek, abychom dokázali ostatním členským státům, že jsme na tak vysoké bezpečnostní úrovni a technologické úrovni, že jsme byli schopni vstoupit do ESy. Toto byl velmi významný a velmi pozitivní krok v celém vyjednávání - naproti například ostatním novým členským státům Evropské unie, které vstoupily s Českou republikou a po ní."

Foto: ČTK
Agentura GSA stále nabírá zaměstnance, a to jak do pražského centra, tak do ostatních evropských sídel. Centrála GSA jich má v Česku v současnosti 45. Celkově agentura předpokládá kolem 180 zaměstnanců. Některé významné posty v agentuře se ale dlouhodobě nedaří obsadit. Podle českého deníku Insider jde zejména o post šéfa bezpečnosti. Brusel za projekt podle dostupných informací do roku 2014 utratí pět miliard eur, dalších sedm miliard je v plánu. Právě rok 2014 bude klíčový ještě z jiného hlediska. Tehdy se totiž celý systém částečně spustí, na oběžné dráze Země má být osmnáct satelitů. V současné době krouží okolo Země pouze dva. Pokračuje Jan Kolář z České kosmické kanceláře.

"V říjnu by měly vystartovat další dvě a ty by dohromady tvořily čtveřici, která má za úkol vlastně ten systém v praxi otestovat, protože zatím ty družice ještě nefungovaly. Ty dvě první, k nim přibudou dvě další a ty budou teprve ověřovat, jestli ten systém je opravdu takový jak byl naplánován, zda signály budou přijímány v takové kvalitě jak byly naplánovány. Čili to se všechno teprve uvidí. A pak přijde na řadu vypuštění prvních 14 dalších družic, už tedy také ostrých, takže pak by jich mohlo být těch 18, kdyby se mohl systém spustit."

Galileo by v ostrém provozu mohlo poskytovat hlavně službu pro navigaci. Pomůže tak třeba při přistávání letadel nebo provozu vlaků, kde se vyžaduje naprostá přesnost. S pomocí Galilea by se mohli také například monitorovat zdravotně postižení. Umožní jim tak zůstat v domácím prostředí, a přesto přijímat péči. Více o službách projektu říká Karel Dobeš.

"Byla by to otevřená služba, to je to, co se používá v autech nebo pro pověřené lidi. Pak je to "rescue" služba - to znamená, když se někdo dostane do nesnází. Začne se testovat veřejně regulovaná služba, to jsou státní úkoly pro bezpečnostní sbory, pro hasiče a podobné věci. No a také komerční služba. Záleží na tom, jak se vybere dráha těch satelitů a která místa budou pokrytá."

Hlavní technický přínos systému Galileo je jeho přesnost. Je přesnější než americký systém GPS. GPS dneska poskytuje přesnost řádově desítky metrů. U Galilea by se to mělo posunout pod 10 metrů. Oba systémy ale budou spolupracovat a doplňovat se, říká Jan Kolář.

Foto: ČTK
"Rozhodně ne ta konkurence v tom smyslu, že by si přetahovali třeba zákazníky nebo uživatele. Pro obyčejného člověka nebude za dejme tomu těch pět let, kdy Galileo bude plně funkční, rozdíl. Nebude ani vědět, zda přijímá ve své přijímací stanici signál od Galilea nebo GPS."

Celkový počet družic by měl dosáhnou třiceti, osmnáct ale zatím bezpečně stačí, říká Karel Dobeš.

"V okamžiku, že bude 18 satelitů, tak je teoreticky pokryta celá země. V okamžiku, že se dostaneme na počet satelitů 18, tak bude Galileo vlastně celosvětový systém. pak těch dalších 24 satelitů - dalších šest, aby bylo celkově 24 satelitů - ty už vylepšují krytí toho celého systému. Tyto satelity jsou objednány, to znamená na tom se už nic nedělá. Je tam jediný rozhodující faktor, který bude není výroba těch satelitů, ale nosiče, které to vynesou nahoru."

Činnost agentury bude mít pro Česko také pozitivní ekonomický přínos. Uplatnit se mohou tuzemské technologie a inovace. Ministerstvo dopravy zřídilo řídící výbor, který se snaží zapojit právě české firmy a instituce. Spolupracovat by měly technické univerzity nebo vývojová centra. Celý evropský program globálního navigačního satelitního systému má do roku 2017 znamenat socioekonomický přínos pro celou unii, a to ve výši 90 miliard eur. Galileo by také mělo být výhradně civilním systémem, na rozdíl od původně armádního GPS. A proč podle Jana Koláře Galileo vůbec vzniklo?

"Otázka, proč k tomu Evropa přistoupila, je otázkou, na kterou existuje odpověď především politická. Je to z toho důvodu, že Evropa nechce být závislá při provozování tak strategicky důležité služby, jako je možnost určování polohy na dalším jiném státě. Protože Američané GPS postavili především jako vojenský systém a armáda je hlavním využitelem užívajícím tyto systémy. Pro veřejnost byla otevřena o něco později."