Evropský parlament schválil vstup Česka a dalších devíti zemí do Evropské unie. Hlasování parlamentu otevírá cestu k českému vstupu do EU. Ten závisí ještě na rozhodnutí národních parlamentů patnácti členských zemí unie a na výsledku českého referenda.
Petr Mareš s předsedou klubu Evropské lidové strany Hansem-Gertem Pöterringem, foto: ČTK
"Je to pro nás opravdu důležitý krok. Končí jedna kapitola našich dějin, plná nadšení a očekávání. Začíná tvrdá práce,"řekl po hlasování poslanců místopředseda české vlády Petr Mareš, který jednání přihlížel. Faktem je ale to, že Česká republika dostala nejméně kladných hlasů ze všech uchazečů. Proti Česku hlasovala většina malého euroskeptického hnutí EDD, francouzští lepenovci, celá desetičlenná skupina CSU a několik europoslanců za německou CDU - celkem 39 poslanců. Proti hlasoval i člen CSU a šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Ostatně své rozhodnutí nepodpořit vstup Česka do EU deklaroval Posselt při otevírání své kanceláře v centru Prahy. Podle místopředsedy vlády Mareše je tento postup sice legitimní, nicméně důrazem na jeden jediný problematický aspekt bagatelizuje vše, co Česká republika na cestě do unie udělala. Výhrady odpůrců vstupu však chápe.
foto: ČTK
"Myslím, že jsme nejméně před půl rokem měli udělat vstřícné gesto, ale neudělali jsme je. Měli bychom ho udělat do budoucna. Ne kvůli poslancům CSU, abychom je uklidnili nebo vyšli jim vstříc, ale kvůli sobě. Abychom si vyčistili stůl. Je to otázka načasování takového gesta, ale jsem proti tomu, abychom je dělali pod nějakým tlakem až už z Mnichova nebo odjinud. Je nesporné, že postoj poslanců CSU je kromě jiného silně motivován tím, že v Bavorsku budou na podzim zemské volby. Neměli bychom takové historické kroky dělat pod tlakem voleb ani u nás ani v sousedním Bavorsku."
Evropský parlament, foto: ČTK
Odpůrci přijetí Česka do unie kritizovali i zneužití otázky dekretů v kampani před loňskými parlamentními volbami. Podpora platnosti Benešových dekretů byla tématem snad všech politických stran. A to nejen komunistů, pro které je to tradiční téma, ale například i Občanské demokratická strany. Jedno heslo jejího volebního desatera bylo "ODS volí české národní zájmy" a výslovně se zde hovoří o Benešových dekretech. Diskuse o jejich platnosti je podle volebního programu, pokusem o změnu poválečného uspořádání v Evropě. To prohlašoval Václav Klaus ještě jako předseda Občanských demokratů. Jako prezident svoji rétoriku poněkud změnil. V prohlášení k výročí obsazení Československa nacistickými vojsky v roce 1939, uvedl, že jak okupace tak násilí při odsunu Němců po válce byly nepřijatelné. Někteří poslanci Evropského parlamentu se tehdy nechali slyšet, že toto prohlášení by mohlo být považováno za dlouho očekávaný vstřícný krok.
