Expozice "Letmá pocta Jiřímu Kolářovi"

"Letmá pocta Jiřímu Kolářovi" - je název expozice, instalované v Galerii Štěpánská ve Francouzském institutu v Praze. S reportážním mikrofonem ji navštívila Evelina Himalová:

Expozice "Letmá pocta Jiřímu Kolářovi"

Dosud nikdy nevystavená díla básníka a výtvarníka, jenž zemřel loni v srpnu, právě v době povodní, takže nebylo možné uspořádat mu poctu ihned, jsou zde k vidění do 2. března. Kurátorka Marie Klimešová vítá, že se tato výstava mohla konečně uskutečnit, protože má za to, že Jiřímu Kolářovi stále mnoho dlužíme.

"Sice už byla uspořádána velká retrospektiva ve Veletržním paláci, která byla velmi dobře udělaná, a sledovala to, co je u Koláře důležité, to znamená tu jeho svobodnou tvořivost, ale ta mohla všechno jenom naznačit. Pochopitelně, protože to dílo je rozsáhlé. My jsme tady měli příležitost na malé ploše vystavit velice limitovaný počet prací, ale ta koncentrovanost nám umožňuje ukázat daleko víc zblízka Kolářovy metody tvůrčí práce a jejich další půvaby. Kromě toho se podařila i jedna věc, která je vyjímečná, a sice, že se tady vystavuje také soubor prací z let 1951-52, tedy z takové té nejhorší totalitní doby, kdy probíhaly procesy, a kdy jakákoliv svobodná tvořivost byla absolutně znemožňovaná. Právě v takovémto období Kolář vytvořil obrovský soubor koláží, které jsou výtvarným deníkem, ve kterých reaguje na současnost, ale takovým metaforickým způsobem, a které kromě toho znamenají nový krok ve výtvarném

umění, zhodnocený v šedesátých nebo už koncem padesátých let nástupem pop-artu a nové figurace. Takže to, že je tady 19 konfrontáží z těchto klíčových let, která skončila tím, že byl Kolář uvězněn a strávil potom několik měsíců ve vězení za své básnické sbírky paralelní, považuji za veliký úspěch. Tím spíš, že se podařilo vydat katalog, kde všechny ty vystavené konfrontáže jsou reprodukovány. Vedle tohoto souboru je tady i skupina Kolářových prací, takzvaných muchláží, které vznikly v 70. letech, kde na první pohled jde o hravý formalismus, o zacházení s reprodukcemi takovým jakoby nevážným způsobem. Ale pravda je, že samotný princip muchláže je deformace skutečnosti, takže i to samozřejmě úzce souvisí s dobou, je to prostě způsob komentování té doby a osvobozování se od té její tíže."

Výstavu Jiřího Koláře, který podstatnou část svého díla vytvořil ve francouzské emigraci, do vlasti se natrvalo vrátil až téměř na sklonku života, v rozhovoru pro Radio Praha představila doktorka Marie Klimešová.