Fotografie Ladislava Sitenského připomínají život v československých perutích RAF

Fotografie od Ladislava Sitenského, zdroj: ČT214

Historické obzory tentokrát připomenou 75. výročí vzniku československých perutí RAF. Pojďte si s námi do Českého centra v Praze alespoň symbolicky prohlédnout výstavu fotografií nazvanou Perutě a seznámit se i s jejich tvůrcem.

Fotografie od Ladislava Sitenského, zdroj: ČT214
"Tady je třeba vidět na jedné fotografii pilot Janeba, jak nese rakev s první obětí 312. perutě Otou Hanzlíčkem. Na další fotografii je tentýž pilot Janeba, jak si čte knížku, u něj je jeho kamarád Smolík. Na třetí fotografii už Smolík nese v rakvi pilota Janebu, protože ten byl také sestřelen,“ popisuje Adéla Kándlová, kurátorka výstavy fotografií Ladislava Sitenského a zároveň jeho vnučka. Na fotografiích se střídají tváře mladých mužů v kombinézách, uniformách, v letadlech i na zemi, hrajících šachy i připravených k boji. Na několika z nich si můžeme prohlédnout také muže, který ale většinu času stál na druhé straně objektivu - Ladislava Sitenského.

Ladislav Sitenský, foto: ČT24
"Odjel z Čech už v srpnu 1939. Odjížděl na stipendium do Paříže. Tam ale nastoupil 1. září, zrovna ve chvíli, kdy vypukla II. světová válka, takže zase rovnou skončil a nastoupil do zahraniční armády. Tam byl až do pádu Francie a potom se přesunul do Velké Británie. Tady pak po vzniku 312. stíhací perutě byl zařazen k pozemnímu personálu a po celou dobu války fotografoval. Ze začátku na vlastní materiál ve volném čase a později byl zařazen na inspektorát do Londýna. Odtamtud jej pak vysílali k jednotlivým perutím, aby tam fotografoval."

Fotografie od Ladislava Sitenského, archiv Ladislava Sitenského
Mohly bychom se podívat na některé fotografie, které třeba jsou něčím výrazně zajímavé?

"Pro dědečka jsou téměř charakteristické fotografie v protisvětle, těch je tady zařazeno několik. Ty jsou atypické, většinou fotografové tyto snímky nemají, pro něj to ale naopak bylo téměř typické, těch je tady mnoho. Vidíme tady letadla i lidi v protisvětle. Pak jsou tady znázorňující běžný život, jak plynul na základnách."

Váš dědeček se po válce do Československa vrátil? Jaké byly jeho osudy po roce 1948?

Fotografie od Ladislava Sitenského, archiv Ladislava Sitenského
"Měl velké štěstí, protože bych řekla, že polehčující okolnost byla, že nebyl letcem, ale patřil k tomu pozemnímu personálu. Druhá věc byla, že se za něj zaručil domovník, který byl velký komunista a i to mu pomohlo."

Mohla se dále rozvíjet i jeho kariéra? Protože on fotil už za první republiky, potom během války... Co mohl, jestli vůbec mohl, fotit po roce 1945?

"Ještě po roce 1945 to bylo dobré. Nastoupil dokonce do fotooddělení generálního štábu. Uspořádal tady i výstavu o letectvu ve Velké Británii. V roce 1945 proběhla na pražském Vítkově. Připravil i publikaci 312. peruť, která ale vyšla přesně v únoru 1948, takže skončila celá ve stoupě. Tím skončila i jeho kariéra ohledně fotografií z Velké Británie, ty nesměl vůbec dále vystavovat. Odešel z fotooddělení generálního štábu a pracoval dále na volné noze a fotografoval už jen krajinu, Prahu a další neutrální témata. Jeho možnosti byly velmi omezené."

Fotografie od Ladislava Sitenského, archiv Ladislava Sitenského
U fotografií nechybějí podrobné popisky, ze kterých je možné střípek po střípku skládat osudy a příběhy, u kterých byl Ladislav Sitenský přítomen. Včetně těch, které se zapsaly do učebnic:

"Tady je Jan Masaryk a generál Janoušek, jak byli za kmotry miminku a byl to syn pilota, který pocházel z Lidic. Snímek se jmenuje Lidice budou žít."

Při cestě za snímkem neváhal Sitenský překonávat různé překážky, třeba tehdy, když fotil oslavy konce války v Londýně.

Fotografie od Ladislava Sitenského, archiv Ladislava Sitenského
"Dědeček byl v té době nemocný, měl docela těžkou angínu, vysoké horečky, dokonce ležel v nemocnici. Říkal si ale, že oslavy na něj nepočkají, a chtěl je jít fotografovat. Doktoři mu to samozřejmě zakázali. On ale utekl, tajně se převlékl na záchodě a vše máme zaznamenáno. Vše nafotil."

On byl asi dost svéráz...

"To rozhodně ano. Rozhodně si šel za svým."

Výstavu je možné si prohlédnout v Českém centru v pražské Rytířské ulici do 25. dubna. Poté se přesune na Slovensko.

Autor: Martina Bílá
klíčové slovo:
spustit audio