Legendárního pilota RAF Aloise Vašátka připomíná památník v anglickém Devonu, poblíž místa jeho pádu do moře

Alois Vašátko jako stíhací pilot britského RAF, pravděpodobně na letišti Speke, podzim 1940

Dne 23. června 2026 uplynulo 84 let od chvíle, kdy československé letectvo přišlo během boje nad Lamanšským průlivem o jednoho ze svých nejvýznamnějších stíhacích pilotů. Aloise Vašátka připomíná památník v anglickém Devonu – nedaleko místa, kde se při leteckém souboji zřítil do moře.

Alois Vašátko se narodil 25. srpna 1908 v Čelákovicích u Prahy. Po absolvování Učitelského ústavu v Hradci Králové krátce působil jako učitel v Litoměřicích. Jeho životní dráha se však brzy obrátila jiným směrem. V roce 1928 nastoupil vojenskou službu u dělostřelectva a rozhodl se pro kariéru profesionálního vojáka. Absolvoval pilotní výcvik a později se stal velitelem pozorovací letky.

Letec Alois Vašátko | Foto: Nakl. JaS,  Brno,  1946

Po okupaci Československa v červenci 1939 uprchl z vlasti a přes Polsko se dostal do Francie. Byl přidělen ke stíhací skupině GC I/5, která létala na amerických stíhačkách Curtiss Hawk H.75A. I když na francouzské frontě strávil pouhých pět týdnů, dosáhl během této krátké doby mimořádných výsledků. Nalétal 52 operačních hodin, absolvoval 31 bojových střetů a bylo mu uznáno tři samostatná a devět společných vítězství. Stal se tak nejúspěšnějším československým stíhačem ve Francii a zároveň pátým nejúspěšnějším esem celé jednotky Armée de l’Air.

Když se 20. června 1940 stíhací jednotka francouzského letectva přesunula do severní Afriky, českoslovenští letci ji opustili a 5. července odpluli do Velké Británie. Po příchodu do Británie byl 16. srpna přijat do Královského letectva RAF. Stal se jedním ze zakládajících členů 312. československé stíhací perutě, kterou v červnu 1941 převzal jako velitel. Později se stal také prvním velitelem československého stíhacího křídla.

Osudným se Aloisi Vašátkovi stal 23. červen 1942, Během leteckého souboje se skupinou německých stíhaček Focke-Wulf Fw 190 došlo ke srážce Vašátkova letounu s letadlem německého pilota Wilhelma Reuschlinga. Oba stroje byly zničeny. Zatímco Reuschlinga se podařilo zachránit z moře, Vašátkův Spitfire se zřítil do vod kanálu La Manche nedaleko mysu Start Point. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Letouny Spitfire britské RAF ve vzduchu | Foto: Sbírky Narodowego Archiwum Cyfrowego/Wikimedia Commons,  public domain

Vyznamenání a odkaz válečného hrdiny

Po skončení války byl Alois Vašátko povýšen do hodnosti podplukovníka. Po sametové revoluci následovala další ocenění jeho vojenské služby a 8. března 1992 byl rozhodnutím prezidenta republiky povýšen in memoriam do hodnosti generálmajora.

Foto: Nakl. Naše vojsko,  1994

Vedle vojenských hodností získal také řadu domácích i zahraničních vyznamenání. Patří mezi ně například britský Záslužný letecký kříž, významná francouzská vyznamenání – Řád Čestné legie V. třídy (rytíř) a Válečný kříž, tři československé válečné kříže, Československý vojenský řád Bílého lva Za vítězství – hvězda I. třídy a další.

Jeho odkaz připomíná i řada dalších míst. Už v roce 1945 byly vydány dvě československé poštovní známky s jeho portrétem. Jeho jméno nesou ulice v rodných Čelákovicích, kde se na jeho rodném domě nachází pamětní deska, i v pražské části Černý Most.

Českoslovenští letci v RAF | Zdroj: Český rozhlas

Významná připomínka přišla také v roce 2012, kdy si veřejnost připomněla 70. výročí jeho úmrtí slavnostním aktem u jeho památníku, jehož součástí byl i přelet dvou víceúčelových bojových letounů českého letectva Saab JAS 39 Gripen.

V letošním roce nechalo Ministerstvo obrany České republiky v anglickém Devonu vybudovat nový památník poblíž místa Vašátkova posledního letu.

„Památník bude stát na místě zvaném Start Point, což je nejjižnější výběžek anglické pevniny. Je to nejbližší místo na souši od místa, kde se necelých osm mil jihovýchodně zřítil tady do moře a zahynul a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno,“ uvedl pro Český rozhlas Adam Hruška z asociace, která se ve Velké Británii stará o památku československých letců.

Autor: Katarína Brezovská | Zdroje: Český rozhlas , Československá obec legionářská , Českoslovenští letci
klíčové slovo:
spustit audio