Před 110 lety se narodil František Fajtl, velitel československé perutě RAF
Úspěšný stíhací pilot a uznávaný spisovatel se dočkal řady ocenění doma i v zahraničí. Komunisté ho ovšem poslali na nucené práce do vězení v Mírově.
Ve druhé světové válce nejdříve bojoval ve Francii. Poté, co padla do rukou nacistů, se dostal přes severní Afriku do Velké Británie, kde vstoupil do služeb Britského královského letectva. V řadách 1. a 17. perutě se účastnil letecké bitvy o Británii a v říjnu 1940 si mohl připsat první sestřelený německý bombardér.
O rok později už Fajtl bojoval v rámci nejmladší československé 313. stíhací perutě. A další rok se stal prvním Čechoslovákem a cizincem, který velel britské stíhací peruti. Fajtlova 122. peruť nesla jméno City of Bombay (U této slavné peruti sloužil také Pierre Clostermann, francouzské letecké eso). Velení si ale dlouho neužil. V květnu 1942 byl sestřelen nad severní Francií.
Dramatický únik z nepřátelského území přes Španělsko zpět do Británie, vylíčil později poutavě v knize „Sestřelen“.
Letec nebojoval jenom v Anglii a Francii, ale podílel se i na osvobozování Československa. V roce 1944 byl převelen do Sovětského svazu, kde zformoval československý letecký pluk, který se na letišti Tri Duby zapojil do Slovenského národního povstání. Tuto válečnou etapu vylíčil ve své knize "První doma".
Místo ocenění se podobně jako další piloti bojující na Západní frontě dočkal propuštění z armády a uvěznění. Poté se Fajtl životem protloukal, jak se dalo. Pracoval jako dělník i jako úředník.
Plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu. Prezident Václav Havel ho v roce 1990 povýšil do hodnosti generálmajora ve výslužbě a vyznamenal ho řádem M. R. Štefánika. Kromě toho byl Fajtl oceněn čtyřmi československými válečnými kříži a prestižním britským leteckým křížem DFC (Distinguished Flying Cross – Letecký kříž za zásluhy). Stal se rytířem francouzské Čestné legie. Převzal také české nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva. Zemřel v 94 letech.
