Výstava Rytíři nebes. Major Josef Bryks utekl z vězení jedenáctkrát

Statečnost, hrdinství a nelehké životní příběhy československých pilotů působících za druhé světové války v zahraničí představuje výstava Rytíři nebes v Národním muzeu. Jak probíhal výcvik mladých letců? Co obnášelo působení v britské armádě? A jaký byl jejich návrat do Československa po konci války?

Foto: Magdalena Hrozínková

Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně. Jejím cílem je připomenout osudy letců Royal Air Force. Jsou tu uniformy, které jednotliví letci nosili, jejich ručně psané deníky a další osobní předměty.

Foto: Magdalena Hrozínková

Jeden z autorů výstavy Jan Kratochvíl řekl, že by rád u prezidenta a ministra obrany inicioval povýšení všech 2500 pilotů in memoriam do hodnosti generála. Podotkl, že každý jednotlivec je významný. Bohužel ne každému se dostalo zasloužené pocty za života, mnohé osudy byly pohnuté a ani konec války pro letce RAF neznamenal konec nesnází. Příběh jednoho z nich, majora Josefa Brykse, popsal Jan Kratochvíl takto:

„Byl to člověk, který jedenáctkrát utekl z věznice. Hned na začátku války narazil na špičkového německého stíhače a byl sestřelen. Dostal se do zajetí, několikrát utekl. Byl vězněn mimo jiné i ve známém zajateckém táboře Saganu. Později utekl do Prahy, kde ho někdo udal. Josef Bryks byl znovu zatčen, nějakou dobu pobýval na Pankráci a později byl odeslán do Německa. Po roce 1945 se vrátil do Československa, a jelikož už na tom zdravotně nebyl dobře a nemohl létat, tak začal působit jako velitel výcviku letců v Olomouci."

Foto: Magdalena Hrozínková

Poklidný život mu ale rozhodně nebyl dopřán. Byl ženatý s Angličankou, a tak byl v roce 1948 zatčen pro přípravu útěku do Británie. Bryks prošel několika těžkými žaláři a podle oficiální zprávy zemřel na infarkt v noci z 11. na 12. srpna 1957. Rodina Josefa Brykse se snažila po roce 1990 vysoudit nějaké peníze jako odškodné, protože jeho manželka ani dcera nic nedostávaly, ačkoliv jim Josef Bryks peníze posílal, což potvrzují dochované doklady. Po dlouhé soudní tahanici bylo jméno Josefa Brykse zcela očištěno, avšak jeho rodina dostala jako odškodné pouhých 200 korun.

Generál Nedvěd vyvázl bez zranění po výbuchu třísetkilové bomby

Na výstavě jsou k vidění Bryksova vyznamenání, osobní předměty i osobní spis. Původ exponátů přiblížil Jan Kratochvíl:

Foto: Magdalena Hrozínková

„Vlastníme 20 tisíc originálů dokladů o těchto pilotech, 25 tisíc fotografií a 40 uniforem, všechny jsou originály. Naše výstava je výjimečná tím, že tyto věci nosili ti lidé, kterým patřily. A to nemá ani Vojenský historický ústav."

Poprvé byla tato výstava představena před dvěma lety v Brně. V Praze se koná s podtitulem Fragmenty, jelikož jde jen o část brněnské výstavy. I tak ale výstavní plocha zabírá přes 300 metrů čtverečních. Podlaha v hlavní výstavní hale je vymalovaná jako letištní ranvej, po stranách jsou vitríny s uniformami, fotografie a desítky původních předmětů, které patřily významným letcům - generálům Fajtlovi, Liškutínovi, Bryksovi, Nedvědovi a dalším. Uprostřed sálu je postavena speciální kabina, ve které piloti čekali na další útok.

Foto: Irina Ručkina, Radio Prague International

„Je tady lehký kulomet, který jsme dovezli z Velké Británie. Ten měla 68. noční stíhací peruť na svém letišti. Zde je bunda, která patřila generálovi Vladimíru Nedvědovi, veliteli 311. bombardovací perutě. Promítá se rovněž dokumentární film, kde generál vypráví svůj příběh a popisuje situace, které jako pilot zažil během války. Jednou letěl s bombardérem, plně naloženým bombami, a když se dostali do třísetmetrové výšky, nepřátelský pilot zaútočil, letadlo spadlo a bomby začaly vybuchovat. Normální člověk by utekl, generál Nedvěd ale místo toho začal vytahovat z trosek ostatní kluky. Později říkal, že pod ním sice vybuchla třísetkilová bomba a vyhodila ho dvacet metrů do vzduchu, jemu se ale nic nestalo - vyvázl absolutně bez jediného škrábance. Později ve výpovědi, která je tu také, řekl, že si uvědomil, že je na světě něco víc než to, co se domníváme my."

Jak dodal jeden z autorů výstavy Jan Kratochvíl, kromě kompletních vojenských uniforem z doby druhé světové války jsou k vidění i novější exponáty, třeba ocenění, kterých se českým letcům dostalo až po roce 1989 - například od prezidenta Václava Havla nebo Václava Klause. Velmi zajímavým kouskem je také kompletní frak brigádního generála Miroslava Liškutína, ve kterém obdržel vyznamenání od britské královny Alžběty II.