Fotografie z první světové války od neznámého českého důstojníka

První světová válka v obrazech, které jsme ještě neviděli. To je hlavní dojem z kolekce 153 fotografických snímků, které zachycují dramatické i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů a které jsou k vidění na výstavě Pěšky 1. světovou válkou v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě.

Vystavený soubor má podtitul „Objektivem neznámého vojáka" a je vzácným svědectvím o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Na světlo světa snímky vypluly díky fotografiovi Jaroslavu Kučerovi, který je léta přechovával ve svém archivu netuše, co na nich je:

"Já jsem je získal někdy v polovině 70. let a v podstatě jsem na ně na dalších minimálně 25 let zapomněl. Až v roce 2002, kdy jsem neměl tolik práce, protože jsem celý život na volné noze, tak jsem si koupil scaner a říkal jsem si, že se naučím nové metody, upravovat fotografie v počítači. A začali jsme zrovna stěhovat a já jsem ve skříni objevil tyhle negativy. Řekl jsem si, že se na to podívám přes ten scaner a zjistil jsem, že je to absolutní nádhera a objev, nejen historický, ale fotografický."

Negativů je na 500, část jsou skleněné desky a část filmy, formátu 9x12 a 6x4 centimetry. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Menší část ukazuje život „českého" 28. pěšího pluku z východní fronty v Haliči, rozeznává na fotografiích vojenský historik Jan Haas:

"Fotky jsou tak zhruba od roku 1916, 1917. Z té Haliče tam je víceméně zachycen civilní život různých měst, civilní obyvatelstvo, samozřejmě vojáci při odpočinku. A z té jižní fronty jsou tam záběry taky z měst, ze zákopů a z různých akcí, například vojáci provádějí rekognoskaci terénu ze zákopů nebo pěchota nacvičuje útok,"

říká Jan Haas z Vojenského historického ústavu. Fotograf Kučera předpokládá, že autor pochází se středních Čech. Odhaduje, že by to mohl být ten, jehož tvář se na fotografiích nejčastěji opakuje, mj. s fotografickým náčiním. Historik Haas doplňuje, že to byl jeden z důstojníků:

"I když existují seznamy důstojníků u jednotlivých pluků, které vycházely už od 19. století každý rok, a jsou tam důstojníci v jeho hodnostech, říct, jestli je to tenhle ten nebo tenhle ten, to zatím nelze."

Možná se ale díky autoportrétům fotografa podaří identifikovat. Kučerovi prý se už ozývají lidé, kteří mají pocit, že autora poznávají.

"Dnes, před chviličkou, se mi ozvala jedna paní z Ostravska, že údajně by to mohl být její dědeček. Protože podle nějaké fotografie v novinách usuzuje, že by to mohl být on. Takže já předpokládám, že se ozve víc lidí a že se možná podaří toho autora najít, nevím. I proto jsme tu výstavu dělali."

Snímky jsou světově unikátní, podle teoretičky fotografie Daniely Mrázkové dosud nebyla známá jiná srovnatelně velká, dlouhodobě pořizovaná a umělecky i dokumentačně hodnotná kolekce z první světové války. Výstava na Pražském Hradě potrvá do 19. července.