Fotovoltaické ‘Ferrari‘. Díky českým vědcům je výroba solárních panelů v Evropě na dosah
Energetická krize zvýšila zájem o fotovoltaiku v Česku i v celé Evropě. Většina solárních panelů se přitom dováží z Číny, v Evropě se jich vyrobí pouze jedno procento. Změnit by to měl evropský projekt, na kterém se významně podílejí i čeští vědci.
„Plánovaná pilotní linka na výrobu fotovoltaických modulů zvýší současnou celkovou kapacitu výroby fotovoltaických článků v Evropě o 30 procent,“ uvedl k projektu, který má navrátit výrobu solárních panelů z Číny zpět do Evropy, Martin Ledinský, vědec z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který se na projektu podílí.
Projekt využije patentovanou technologii křemíkových solárních článků s kontakty na spodní straně fotovoltaických článků, na jejíž tvorbě se tým českých vědců podílel.
„Solární panel, který se chystáme vyrobit, je na přední straně zcela černý a naprosto nezajímavý, protože tam nemá žádné kontakty. Ale my samozřejmě potřebujeme dva kontakty, jinak by to nedávalo žádnou energii. Proto je musíme umístit na zadní stranu. Jsou tam ve dvojím provedení tak, abychom měli kladnou a zápornou část toho panelu,“ vysvětlil vědec Českému rozhlasu hlavní rys nových panelů.
I to je podle akademika důvodem, proč panel, který z přední strany vypadá jako černé sklo, dokáže panel velmi účinně přeměňovat sluneční energii na elektrickou.
„Zepředu nám kontakty vždy stíní. Když dáme oba kontakty dozadu, máme nulové stínění a vysokou účinnost. Další výhodou je, že článek je i zezadu černý, takže když osvítíme zezadu, bude dodávat elektrický proud do obvodu. Jinými slovy se tyto články dají provozovat jako oboustranné.“
Běžný fotovoltaický panel má dnes účinnost přibližně 20 procent. S novými panely z tohoto projektu je dosahováno až téměř 30 procent v laboratorních podmínkách a téměř 27 procent v praxi.
Tři pilotní linky
Na evropském území a za financování z EU vzniknou v příštích třech letech tři závody na výrobu těchto nových panelů s nulovými emisemi.
„Pokud chceme být konkurenceschopni, musíme přijít s novou, vysoce účinnou technologií, díky které bude fotovoltaika cenově dostupná a zároveň splní i přísné ekologické požadavky. Monokrystalický křemík se musí tavit, což je z energetického hlediska velmi náročné. Proto budeme pro tohle fotovoltaické ‚Ferrari‘ využívat z velké části energii z norské vodní elektrárny, která má koneckonců nulové emise oxidu uhličitého,“ přiblížil Martin Ledinský.
Než se ale první linka rozběhne, čekají české vědce, zástupce jedné z pěti vědeckých institucí spolupracujících na projektu, dlouhé měsíce příprav, měření a optimalizace. Čeští fyzici se zaměřují zejména na výšku a tloušťku kontaktů, které jsou na první pohled zcela rovné.
„Výzkum jednotlivých charakterizačních kroků bude probíhat v laboratoři Fyzikálního ústavu Akademie věd a ověří se na prototypové lince ve Freiburgu,“ shrnul Martin Ledinský.
