Solární panely ve vinicích, chmelnicích či sadech. Česko plánuje rozvoj agrovoltaiky
Ministerstva zemědělství a životního prostředí začala společně připravovat legislativu pro podporu agrovoltaiky - kombinace zemědělství a fotovoltaiky - v Česku. Na vinicích, chmelnicích i v ovocných sadech tak budou moci vyrůst fotovoltaické panely. Mělo by to přinést příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posílení ambice Česka v cestě za energetickou soběstačností.
„Potvrzuji, že mezi sadaři roste zájem o agrovoltaiku. Zatím v Česku ale žádnou nemáme. Jsou tu pouze první projekty, které by se měly realizovat.,“ řekl před několika měsíci Českému rozhlasu viceprezident Agrární komory a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
To by se ale mělo do budoucna změnit. Ministerstva zemědělství a životního prostředí začala pro podporu agrovoltaiky - nebo také agrivoltaiky - připravovat legislativu. Současná právní úprava totiž agrovoltaiku neumožňuje, protože k instalaci solárních panelů je zapotřebí vyjmout půdu ze zemědělského fondu.
„Agrovoltaiku považujeme za jeden z obnovitelných zdrojů energie, její místo z pohledu ochrany naší nejcennější půdy si v zemědělství umíme teď představit nad trvalými kulturami - na chmelnicích, ovocných sadech či vinicích. Ministerstvo životního prostředí pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, abychom sadařům i pěstitelům chmele a vína mohli otevřít tyto zcela nové možnosti,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Chystají se také dotace na výstavu agrovoltaických projektů. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je dobrou zprávou také to, že resort životního prostředí hledá cestu, aby pro projekty na instalaci agrovoltaik ve vybraných případech nebyla nutná platba za odvody.
„Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, a navíc využijí dotaci,“ dodal. Pro zemědělce by rozšíření agrovoltaiky také mohlo být způsobem přivýdělku v konkurenčním boji se zahraničními dodavateli.
Zemědělci, ovocnáři i zelináři
Také podle Martina Ludvíka by rozšíření agrovoltaiky bylo výhodné nejen pro samotné zemědělce, ale pro celou společnost.
„Bude šance, aby vznikaly třeba z hlediska bilance energeticky nezávislé farmy. Právě při pěstování ovoce, které se následně musí skladovat je velmi vysoká spotřeba elektrické energie - v chladírnách, v klimatizovaných skladech. Je to tedy příležitost, ale určitě ne plošně, protože se to nemůže týkat klasických polních zemědělských plodin, kde nejsou potřeba k pěstování plodiny konstrukce. To by směřovalo spíše do fotovoltaiky nikoli agrovoltaiky,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
Pozitivně se k agrovoltaice staví také vedení Zelinářské unie Čech a Moravy nebo zástupci Agrární komory.
„Agrivoltaiku vnímáme i jako jednu z cest, jak připravit naše členy na další aktuální výzvy, které přicházejí se změnou klimatu. Extrémní projevy počasí, jako jsou kroupy nebo jarní mrazíky, představují pro hospodáře v otevřené krajině existenční hrozbu, se kterou může agrivoltaika pomoci,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
