Praha chce osadit 20 tisíc střech solárními panely. Do budoucna se musí řešit jejich recyklace

Solární panely si na své domy dává stále větší počet lidí. Přidávají se i města. Plány se solárními panely má Brno a Praha.

Ilustrační foto: ČT24

Jak dlouho vydrží a nečeká za dvacet nebo třicet let problém s jejich recyklací?

Fotovoltaické panely za více než miliardu korun plánuje dát na své domy jihomoravské Brno. Na stovkách střech by se měly objevit do pěti let. S prvními se už začíná.

Filip Leder|Foto: ČT24

Solární panely by měly snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého do ovzduší. Mají být na školách, domovech pro seniory nebo poliklinikách. Jak vysvětluje zastupitel Filip Leder z KDU-ČSL, obyvatelé i město by měli ušetřit za elektřinu.

"V souvislosti s energetickou krizí, a není to jen o tom, že se budou snižovat emise CO2, bude pro každého zajímavá i úspora. Hlavně po dobu životnosti panelů ti lidé budou mít cenu stabilní, třicet let."

Praha chce mít do roku 2030 komunitní sluneční elektrárnu

Praha dokonce připravuje vlastní solární elektrárnu. Do roku 2030 chce postavit na střechách městských i soukromých domů komunitní sluneční elektrárnu o výkonu 500 megawatt. Je to hodně nebo málo?

Jan Freidinger|Foto: ČT24

"Myslím, že je to odpovídající číslo, je to začátek. Praha je pro výrobu elektřiny přece jenom výrazně složitější území, než nějaká malá obec. I když se to může zdát v kontextu celkové spotřeby Prahy málo, tak je to začátek a ten potenciál je tady daleko větší," poznamenal Jan Freidinger z Greenpeace.

Město kvůli elektrárně založilo Pražské společenství obnovitelné energie. Jak připomněl jeho šéf Ladislav Klusák, firma je postavena na třech pilířích.

"Ta instalace má ekonomickou výhodnost. Pro obyvatele je lepší využívat levněji vyrobenou elektřinu z fotovoltaik, druhý pilíř je enviromentální přínos, mají možnost zapojit se v rámci snižování CO2 do klimatického plánu a třetí pilíř je založen na tom, že ty transakční náklady nebo provozní věci, spojené s tou instalací jdou přes Pražské společenství obnovitelné energie."

Chceme osadit až 20 tisíc střech

Ilustrační foto: Kindel Media, Pexels, CC0 1.0 DEED

Na přípravu je možné žádat o dotační tituly. Město bude muset brát ohled i na památkáře. Praha je prvním městem v Česku, které se pustilo do komunitní výroby elektřiny z lokálních obnovitelných zdrojů ve velkém měřítku.

"Cílem je mít do roku 2030 osazeno až 20 tisíc střech. První dva městské bytové domy budou osazeny na Černém mostě. Jenom pro informaci, v Praze máme asi 130 tisíc střech. Z toho je 6000 v majetku města a městských částí. Na střechách budou do budoucna lepší technologie i na bateriové uložení té elektřiny. Věřím, že toto je cesta, která nám může zásadně v Praze pomoci," dodal Petr Hlubuček (STAN), náměstek primátora pro oblast životního prostředí.

V roce 2050 tu budou 4 miliardy panelů na odpis

Ilustrační foto: Kindel Media, Pexels, CC0 1.0 DEED

S rozvojem solárních panelů je třeba si položit otázku, jaká je jejich životnost. A co pak s nimi. Když jsou vytvořeny dobré podmínky, dokáží fungovat 25 až 30 let. Mnohé z panelů, které byly namontovány před dvaceti lety, tak dosluhují.

Jak napsal web ekolist.cz, v roce 2050 tu budeme mít nejméně 4 miliardy solárních panelů na odpis, vážících dohromady 78 milionů tun. Panely totiž nejsou navrženy tak, aby z nich bylo možné vytěžit potřebné prvky, říká Matthew Davies, technolog z univerzity ve Swansea.

V současnosti jedinou cestou, jak vysloužilé solární panely zužitkovat, je jejich strojové rozdrcení. Ze třicítky nejvzácnějších kovů a minerálů, prvků, bez nichž se při budování udržitelné energetiky neobejdeme, přitom podle Daviese recyklujeme méně než 1 % užitého objemu.