Františkovy Lázně - historické město roku 2004
Františkovy Lázně jsou jedinečné svými minerálními prameny. Přidejte velmi čisté ovzduší, lesoparky plné zeleně, opravené budovy a máte město, které získalo titul Historické město roku 2004. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Cena Historické město roku se uděluje od roku 1995. Letos toto prestižní ocenění získaly západočeské Františkovy Lázně.
"Můj dík patří všem ve Františkových Lázních, kteří se zasloužili o to, aby naše lázně byly tak pěkné, jak jsou a že si opravdu tu cenu zasloužíme. Otevíráme už 212. lázeňskou sezónu. Procházky po Františkových Lázních jsou neopakovatelné, takže přijeďte všichni k nám,"
uvedla bezprostředně po vyhlášení starostka Františkových Lázní Libuše Chrástová.
Na Chebsku pramenilo velké množství kyselek a ve středověku bylo běžné, že každá vesnice měla svůj oblíbený pramen. Chebští měli dokonce nosičky minerální vody, které donášely kyselku do města jako stolní vodu pro řemeslníky. Jeden z pramenů, který byl v roce 1603 pojmenován Slatinná kyselka, vzbudil zájem lékařů, kteří ho doporučili jako léčebný prostředek. Krátce nato se o zdejší kyselce začalo mluvit jako o nejúčinnějším léčebném prameni Evropy a sjížděl se k němu velký svět. Slibný rozvoj lázeňského místa přerušila třicetiletá válka, kyselka však byla rozvážena v keramických lahvích do celé Evropy a její popularita tak rostla. V roce 1785 se vrací ze studií na Vídeňské fakultě chebský rodák a lékař dr. Adler. Ten, jak uvedla Jitka Šůsová z informačního centra, se pokusil obnovit slávu pramene."Městský lékař se snažil podchytit pramen hygieničtěji, než doposud. Problém byl ale v tom, že pro pramen si chodívaly ženy z Chebu a ty to měly jako svoji obživu. Pramen donášely do Chebu a tam ho prodávaly. A tím, že se postavil nad jímkou pramene pavilon, se cítily ve svých právech poškozeny a udělaly vzbouření na vsi. Rozbouraly to, co tam bylo postaveno. Mladý doktor Adler si to ale nenechal líbit a jeho protest šel až k císaři pánu. Tomu se mladý lékař zalíbil a tím dal popud k založení lázní."
Chebská rada přislíbila založení lázeňské osady a tak v roce 1793 vznikají lázně, pojmenované po císaři Františku I. Mají vše, co dělá lázně lázněmi - dřevěnou kolonádu, nový pavilon nad pramenem, lázeňské domy s koupelnami, korzo s květinami na jednom konci ulice a francouzský park na konci druhém. Starostka Libuše Chrástová připomněla, že se zde léčila řada osobností."Samozřejmě Goethe, protože ten navštívil všechna lázeňská města, pak Strauss, my tam máme i Straussův festival a potom přijížděli i ti, co jezdili po všech lázních jako Božena Němcová, Jan Neruda, potom také králové a hlavně ruská knížata. Říkalo se, že si jezdí do Karlových Varů užít a do Františkových lázní odpočinout."
V 19. století se lázně se rozrůstají a přibývají další objevené prameny. Přistavují se plynové lázně, zavádí se léčba slatinou. Léčí se zde nemocí zažívacího a pohybového ústrojí, neplodnost, nemoci srdce a krevního oběhu. Kolem historického jádra vzniká věnec rozlehlých parků. V polovině 19. století se Františkovy Lázně odpoutávají od blízkého Chebu a stávají se samostatnou obcí, krátce na to jsou císařským dekretem povýšeny na město. Setkávají se zde tři železnice a lázně tak dostávají světový rozměr. V této podobě se dochovaly do dnešních dnů, několik pozdějších veřejných staveb jenom dokreslují obraz lázní z 19. století, uvádí místostarosta Milan Klabouch."Měli jsme možná i štěstí, že v tom čase minulého režimu se u nás moc neinvestovalo a lázně zůstaly tak, jak byly v minulosti. Památková rezervace zde byla vyhlášena v roce 1991."
Dnes je ve Františkových Lázních přes 20 minerálních pramenů. Kromě posezení v kavárničkách na kolonádě se hosté mohou vydat na řadu zajímavých výletů. Například do Národní přírodní rezervace SOOS, kde je rozlehlé rašeliniště s bohatými vývěry minerálních vod a bahenními sopkami. V areálu najdete například muzeum, kde jsou Dějiny Země s reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely pravěkých ještěrů. Nedaleko Františkových Lázní se nachází i nejmladší sopka ve střední Evropě Komorní Hůrka. Jak dodala starostka Chrástová, do lázní i jejich okolí přijíždí ročně na 50 tisíc hostů.
"A ze zahraničí je jich asi polovina, hlavně z Německa. Hodně začínají přijíždět i Rakušané a Francouzi. Ti jsou však zvyklí na jiný způsob lázeňské léčby. Teď přijíždí i izraelská klientela. Když z Varů hledá klidnější místo, tak přijíždí do Františkových Lázní."A právě o tomto víkendu čeká hosty svěcení pramenů a slavnostní otevření nové promenády Františkova pramene. Františkovy Lázně se o titul historické město roku snažily už pět let. Teď bylo, jak uvedla starostka Chrástová, jejich snažení korunováno úspěchem.
"V letošním roce jsme usoudili, že budovy máme celkem v pořádku, takže jsme se vrhli na regeneraci parků a lesoparků kolem Františkových Lázní. My máme rozpočet asi 112 milionů a pět procent ročně věnujeme na památky, které jsou ve vlastnictví města, ale další velké peníze do obnovy památek dávají soukromé subjekty, které podnikají v cestovním ruchu, oni dávají ročně tak 120 až 150 milionů do obnovy svých domů nebo přilehlých parků."
Na regeneraci památkové rezervace město dosud vynaložilo zhruba 30 milionů korun, dalších pětadvacet milionů získalo ze státního rozpočtu. Státní prostředky na program regenerace se však rok od roku snižují.