Bílina, místo slavných minerálních pramenů
Čechy a Morava oplývají množstvím minerálních pramenů. Jejich vynikající kvalita a léčivé účinky daly vzniknout známým lázním, které své služby nabízejí pacientům a návštěvníkům dodnes.
Město Bílina bylo pojmenováno podle řeky, která jím protéká a která, snad, kdysi měla bílou barvu. V historických pramenech se jeho název poprvé objevil jako Belinensis na papežské listině z konce desátého století. Další zmínku najdeme v nejstarší české Kosmasově kronice.
Bílinská kyselka léčí tři sta let
Podobně starobylé jsou i první zmínky o nálezu bílinských léčivých pramenů. V roce 1541 se v kronice Václava Hájka z Libočan objevuje pověst o zdejších pramenech z osmého století. Hájkova věrohodnost byla častokrát zpochybněna, ale o léčivé vodě se jistojistě vědělo od jeho doby, tedy od poloviny šestnáctého století. Na začátku dalšího století v roce 1607 už o Bílinské kyselce píše fyzikus Schwenckfeldt ze Zhořelce, který ji věnuje celou jednu kapitolu své knihy o lázních Teplice. Uvádí v ní četný seznam chorob, které Bílinská kyselka léčí. K jejímu počínajícímu věhlasu přispěl na začátku osmnáctého století doktor Johann Zittmann, který začal bílinskou kyselku vozit do nedalekých Teplic a prosadil její využívání v lázeňských procedurách. To už nad bílinskými prameny bděla kněžna Eleonora z Lobkovic, která dala zkultivovat jímky a nádržky léčivých pramenů.
Slavní v Bílině
Bez blízkosti Teplic by o zdejších pramenech slyšel asi málokdo. Jenže Teplice byly už koncem osmnáctého století nejslavnějšími lázněmi v celé střední Evropě. Jezdili tam korunované hlavy, knížata a vévodové. A také slavní umělci. Nejprve se v Bílině objevil cestovatel a uznávaný přírodovědec Alexander Humboldt. Ten se podrobně seznámil s dílem našeho prvního balneologa Františka Ambrože Reusse, které vydal pod názvem Biliner Sauerbrunn. Po právu je nazýván otcem Bílinské kyselky. Hlavně jeho zásluhou a díky jeho bohaté odborné publikační činnosti se Bílinská kyselka stala pitnou kúrou teplických lázní. Odtud se sláva Bílinských pramenů rozšířila po dalších evropských lázní, kde se kyselka užívala při obtížích se zažíváním, s překyselením žaludku, pálení žáhy, při kaméncích, při chorobách látkové výměny, dně a revmatismu. Humboldt přijel za Reussem v roce 1791 a vedle pramenů ho zaujala vysoká skála Bořeň nad Bílinou. Takže přemluvil Reusse a společně na ni vystoupali. Stejný program tu měl Johan Wolfgang Goethe, který o sobě říkal, že je nadšeným geologickým turistou. Goethe zase do Bíliny pozval nejslavnějšího hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, který se právě léčil v Teplicích. Humboldt do této části českého středohoří přivedl i pruského krále Fridricha Viléma III. který se pak ještě několikrát vracel na výstupy nejvyšší hory Milešovky.
Bílinská kyselka jde do světa
V roce 1777 německý podnikatel Josef Rössler začal léčivý pramen stáčet do kameninových džbánků. V prvním roce jich naplnil téměř deset tisíc. Za dalších pět let se jejich počet zpětinásobil. V polovině devatenáctého století se značná část exportované Bílinské kyselky užívala k léčbě dny, což byla nemoc v té době velice častá a velice bolestivá. V roce 1856 roční výroba dosáhla čtvrt milionu džbánů. V sedmdesátých letech 19. století se přímo u stáčírny kyselky zastavil první vlak. Tak symbolicky začala expanze Bílinské minerálky do světa. Vyvážela se nejenom do celé Evropy, ale i do Ruska, Spojených států a do Jižní Ameriky. V roce1891 slavila úspěch na jubilejní zemské výstavě v Praze. Po jejím skončení se rozebral oblíbený expoziční pavilon a během dvou let ho znovu postavili v bílinském lázeňském parku. Dřevěný pavilon ve švýcarském stylu dodnes slouží jako lesní kavárna v lázeňském parku. V roce 1900 bílinská kyselka získává na světové výstavě v Paříži hlavní cenu Grand Prix Paris jako nejlepší dietetický přírodní nápoj světa. V meziválečném období ještě dostala zlaté medaile z mezinárodních výstav v Drážďanech a polském Lvově. Za okupace zřídla bílinské kyselky zabavil Wehrmachtem a minerální vodu stáčel pro Rommelův Afrikakorps. Pro německé vojáky byla i vítaným a lahodným zdrojem minerálů. Po únoru 1948 musel z Bíliny odejít do exilu v USA poslední majitel z dlouhé řady Lobkoviců kníže Maximilian Erwin.
Ze stáčírny v Bílině byl vytvořen národní podnik Středočeská zřídla a sláva kyselky uvadala. Po dlouhých desetiletích se Bílinská kyselka znovu ve světě objevila jako nápoj světové golfové asociace na mistrovství světa v Miami ve Spojených státech. Na fotografiích z této akce je vidět, že ji pije i slavný Tiger Woods.
Kudy teče, tudy léčí
Na vrcholu pomyslného žebříčku minerálních vod jsou alkalické kyselky neboli přírodní perlivé prameny. Bílinská kyselka patří do této královské kategorie. Splňuje náročné požadavky na pitný lázeňský pramen, který z hloubi 190 metrů zaručuje absolutní čistotu. Pije se nejenom pro zdraví, ale i pro její chuť.
Tím, že se bílinská kyselka proslavila jako pitná kúra v lázních Teplice, nejstaršího evropského lázeňského města, se její věhlas rozšířil po celém kontinentu. Široce se užívá při obtížích se zažíváním, s překyselením žaludku, pálení žáhy, při kaméncích, při chorobách látkové výměny, dně a revmatismu. Bílinskou kyselku je možné také inhalovat.
Špičkové parametry zdroje umožnují její stáčení bez úprav v ryze přírodní podobě. Ministerstvo zdravotnictví Bílinskou kyselku zařadilo jako minerální vodu s léčebným využitím.
Bílinská kyselka je nasycena přírodním kysličníkem uhličitým. Teplota pramene je 15 °C. Obsahuje hlavně sodík, draslík, vápník, hořčík a železo, z aniontů chlorid, síran a fluorid. Teplota pramene je 15 °C. Podle běžné kůry se pije ráno na lačný žaludek nebo večer před spaním. Užití sklenice během jídla nebo po jídle blahodárně působí na zažívání. Omezuje nepříjemné pálení žáhy po konzumaci těžkých pokrmů, vína a kávy. Lázeňské prameny oceňují její léčivý vliv na snížení hladiny krevního cukru.
V roce 1900 bílinská kyselka získává na světové výstavě v Paříži hlavní cenu Grand Prix Paris jako nejlepší dietetický přírodní nápoj světa.
Související
-
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
-
Lázeňská zastavení
Lázeňství v Česku má tradici a je vyhlášené po celém světě. Unikátní léčebné metody, krásná příroda, zajímavá historie. Navštivte s námi nejznámější české lázně!
