Luhačovická voda se dávala do těsta už v 17. století

Luhačovice, photo: CzechTourism

Každou hodinu vyvěrá v Luhačovicích 15 tisíc litrů minerální vody. Už v 17. století s ní místní hospodyňky zadělávaly těsto. Luhačovická voda, jak se léčivým pramenům říkalo, je dobrá i na kocovinu. Svého času stál uprostřed lázní kravín a dokonce se tu cvičila tzv. vzduchoplavba, pacienti však zůstávali nohama pevně na zemi.

Foto: Archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Zdejší prameny jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě. Léčí se tu dýchací cesty, trávicí ústrojí a pohybový aparát. Místní prameny lákaly už před staletími bubláním, barevnou usazeninou a neobvyklou slanou chutí.

"Už ze 17. století máme písemné doklady, že místní lidé používají minerálku nejenom k popíjení, protože nezamrzá, a má osvěžující chuť, ale zadělávali s ní na pečivo. Především na proslavené místní knedlíky, kterým se tady říká šišky, a které v tom období tvořily základ tradiční lidové kuchyně," uvedla Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí.

Organizovanou lázeňskou péči datujeme od vydání spisu s krásným názvem Moravský bič na usazeninu. Byl to latinsky psaný spis, který vydal moravský fyzikus Jan Hertod, kde poprvé provedl chemické rozbory luhačovických minerálek.

Vincentka pomůže i s kocovinou

Luhačovice, foto: CzechTourism
Doktor Hertod zkoumal minerální vody na popud hraběcího rodu Serényiů. Hrabě pak nechal vývěry pramenů, kde je dnešní Vincentka a Amandka, vyčistit, vyzdít a opatřil je stříškami:

"Hraběcí rodina začala minerálku i vyvážet, protože o ni byl zájem v celém Rakousko - Uhersku. Je to osvědčená pomůcka i proti kocovině nebo při pálení žáhy. Ve vinných sklepích nebo v restauracích byla velice žádaná," dodala Blanka Petráková.

Po sto letech analyzoval luhačovickou vodu další chemik, vídeňský profesor Crantz:

"Srovnával ji se selterskou vodou, což byla nejslavnější minerální voda v celém Rakousku, a luhačovickou označil jako třikrát účinnější. Pro okruh vídeňských pacientů středních a vyšších vrstev to byl signál k tomu, aby začali jezdit do Luhačovic. Dokud nebyly postavené hostince a domy pro ubytování, tak byli první pacienti ubytováni ve zdejších mlýnech. Ve 20. letech 19. století už tady bylo více než 50 pokojů, a jezdilo sem kolem 1000 pacientů ročně."

Uprostřed lázní stál kravín

Foto: Archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
První lázeňský lékař byl v Luhačovicích v roce 1800. Stal se jím ranhojič Jan Zonenberg. Základní léčebné metody spočívaly v uhličitých koupelích a pitné kůře. V roce 1833 byla v Luhačovicích zavedena léčba žinčicí.

"Uprostřed lázeňského města byl postaven kravín. V něm byly ustájeny hraběcí krávy, které měly dodávat čerstvé mléko pacientům. V té době lékaři trvali na tom, aby se luhačovická minerálka podávala smíchaná s mlékem, nebo se syrovátkou. Má vysoký obsah kysličníku uhličitého a lékaři si už v té době uvědomovali, že to není nejlepší pro lidi, kteří se sem přijeli léčit s různými zažívacími potížemi. Od této léčby se upustilo až na počátku 20. století."

Jak dodala Blanka Petráková, skvělé období Luhačovice zažívaly po roce 1902. Vznikla tu akciová společnost, v jejímž vedení byl doktor František Veselý. Ten si sebou přivedl spolupracovníky z brněnského Klubu přátel umění. A společně se snažili vybudovat kulturní centrum slovanských národů. Jezdili sem bratři Mrštíkové, Úprkové, krásná díla tu vytvořil malíř Antonín Slavíček. Skladatel Leoš Janáček tu byl jako doma. Od roku 1903 vynechal snad jen dvě lázeňské sezóny.

Tělocvik a anekdoty

Vzduchoplavci, foto: Archiv Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Díky tělocvikáři Janu Svozilovi se tu začala cvičit tzv. vzduchoplavba. Dostala název Svozilova metoda a byl to zdravotní tělocvik. Součástí však byl i humor. Na vzduchoplavbě se o přestávkách vyprávěly anekdoty, komické příhody a pohádky. Vzduchoplavci měli svůj pěvecký sbor a podnikali nejrůznější výpravy do okolí. Ženy se mohly do cvičení zapojit až po čtyřech letech, v roce 1911.

V Luhačovicích můžete kromě minerálních vod ochutnat i 25 druhů lázeňských oplatků. Je to jediné místo v republice, kde nabízejí i cereální lázeňské oplatky.

Jurkovičova architektura v Luhačovicích, foto: CzechTourism
Při procházce určitě nikomu neunikne unikátní soubor staveb architekta Dušana Jurkoviče. Působil tu jen dvě sezóny a za tu dobu postavil víc jak deset staveb. Pak se proti Jurkovičovi i doktoru Veselému začaly ozývat závistivé hlasy. Na další stavby byla vypsána soutěž. Jurkovič na Luhačovice nezanevřel a zúčastnil se jich. Nikdy však neuspěl.

10
49.101760900000
17.761047400000
default
49.101760900000
17.761047400000