Luhačovická voda se dávala do těsta už v 17. století
Každou hodinu vyvěrá v Luhačovicích 15 tisíc litrů minerální vody. Už v 17. století s ní místní hospodyňky zadělávaly těsto. Luhačovická voda, jak se léčivým pramenům říkalo, je dobrá i na kocovinu. Svého času stál uprostřed lázní kravín a dokonce se tu cvičila tzv. vzduchoplavba, pacienti však zůstávali nohama pevně na zemi.
"Už ze 17. století máme písemné doklady, že místní lidé používají minerálku nejenom k popíjení, protože nezamrzá, a má osvěžující chuť, ale zadělávali s ní na pečivo. Především na proslavené místní knedlíky, kterým se tady říká šišky, a které v tom období tvořily základ tradiční lidové kuchyně," uvedla Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí.
Organizovanou lázeňskou péči datujeme od vydání spisu s krásným názvem Moravský bič na usazeninu. Byl to latinsky psaný spis, který vydal moravský fyzikus Jan Hertod, kde poprvé provedl chemické rozbory luhačovických minerálek.
Vincentka pomůže i s kocovinou
"Hraběcí rodina začala minerálku i vyvážet, protože o ni byl zájem v celém Rakousko - Uhersku. Je to osvědčená pomůcka i proti kocovině nebo při pálení žáhy. Ve vinných sklepích nebo v restauracích byla velice žádaná," dodala Blanka Petráková.
Po sto letech analyzoval luhačovickou vodu další chemik, vídeňský profesor Crantz:
"Srovnával ji se selterskou vodou, což byla nejslavnější minerální voda v celém Rakousku, a luhačovickou označil jako třikrát účinnější. Pro okruh vídeňských pacientů středních a vyšších vrstev to byl signál k tomu, aby začali jezdit do Luhačovic. Dokud nebyly postavené hostince a domy pro ubytování, tak byli první pacienti ubytováni ve zdejších mlýnech. Ve 20. letech 19. století už tady bylo více než 50 pokojů, a jezdilo sem kolem 1000 pacientů ročně."
Uprostřed lázní stál kravín
"Uprostřed lázeňského města byl postaven kravín. V něm byly ustájeny hraběcí krávy, které měly dodávat čerstvé mléko pacientům. V té době lékaři trvali na tom, aby se luhačovická minerálka podávala smíchaná s mlékem, nebo se syrovátkou. Má vysoký obsah kysličníku uhličitého a lékaři si už v té době uvědomovali, že to není nejlepší pro lidi, kteří se sem přijeli léčit s různými zažívacími potížemi. Od této léčby se upustilo až na počátku 20. století."
Jak dodala Blanka Petráková, skvělé období Luhačovice zažívaly po roce 1902. Vznikla tu akciová společnost, v jejímž vedení byl doktor František Veselý. Ten si sebou přivedl spolupracovníky z brněnského Klubu přátel umění. A společně se snažili vybudovat kulturní centrum slovanských národů. Jezdili sem bratři Mrštíkové, Úprkové, krásná díla tu vytvořil malíř Antonín Slavíček. Skladatel Leoš Janáček tu byl jako doma. Od roku 1903 vynechal snad jen dvě lázeňské sezóny.
Tělocvik a anekdoty
V Luhačovicích můžete kromě minerálních vod ochutnat i 25 druhů lázeňských oplatků. Je to jediné místo v republice, kde nabízejí i cereální lázeňské oplatky.
