Halový svátek královny sportů

Odjížděli se skromnými ambicemi, vrátili se s jednou stříbrnou medailí, dvěma pátými a dvěma šestými místy. Na to, že jich nakonec odjelo jen 13, docela slušný výsledek. Řeč je samozřejmě o české účasti na halovém mistrovství světa v lehké atletice, které probíhalo od 9. do 11. března v tureckém Istanbulu. Vraťme se ještě na chvíli k tomuto halovému svátku královny sportů.

Tomáš Dvořák, foto: Finneye, CC BY-SA 2.0

Sportovní zápolení v rámci světových či evropských šampionátů mají letos smůlu v tom, že jde o rok olympijský. Mnozí špičkoví sportovci totiž časují formu na letošní vrcholný podnik, tedy letní olympijské hry v Londýně, a tak se ostatních mistrovských závodů neúčastní. Někteří, jako třeba český desetibojař Roman Šebrle, dali přednost doléčení zranění před nebezpečím zhoršení svého zdravotního stavu. A tak se také stalo, že česká výprava do Istanbulu čítala mezi závodníky ze 172 zemí pouhých 13 atletů. Jejich šance ještě před odletem do Turecka zhodnotil šéftrenér Českého atletického svazu Tomáš Dvořák. "Tenhle turnaj asi nevyhrajeme," prohlásil skromně. Přesto boj předem nevzdával. "Těch želízek máme několik. Atleti jsou zase o něco zkušenější, snad je nakopl i loňský rok," připomněl zlato čtyřstovkařky Denisy Rosolové a stříbro výškaře Jaroslava Báby na halovém mistrovství Evropy v Paříži. "Bude to o finálových účastech. Kdyby se náhodou povedla medaile, tak budeme přešťastní. Ale s jistotou medaile tam nejedeme, i když v týmu jsou lidi, kteří na ni můžou mít," mínil Tomáš Dvořák:

"Šance jsou vždycky, už vzhledem k tomu, že probojovat se na mistrovství světa rozhodně nebylo snadné. Je to výběrová akce, protože nominační kritéria Mezinárodní atletické federace jsou drsné, takže tam nemůže závodit kde kdo. Věřím, že se naši atleti postarají o nějakou finálovou radost, tajně doufám, že třeba i medailovou."

Lucie Škrobáková, foto: Český atletický svaz

A doufal správně, byť přišla od atleta, od nějž se ani tak moc nečekala. S výkony českých atletů panuje vesměs spokojenost, i když ne všichni asi budou na turecký šampionát vzpomínat v dobrém. Například překážkářka Lucie Škrobáková po semifinálovém běhu byla hodně zklamaná:

"Tak, jak se to tu vyvinulo, je pro mě těžké zklamání. Tak obrovská šance dostat se do finále na mistrovství světa už možná nikdy nebude. Už v Tegu jsem si myslela, že to bylo strašně jednoduché, tam byla velká šance, ale tady byla maximální. Bohužel, dopadlo to, jak to dopadlo."

Přesto účast Lucie Škrobákové v semifinále nelze považovat za propadák. Zařadila se však mezi zklamanou část výpravy českých reprezentantů spolu s výškařem Jaroslavem Bábou, mužskou štafetou na 4x400 metrů a půlkařkou Lenkou Masnou.

Naopak s úsměvem na tváři z Istanbulu odjížděly finalistka běhu na 400 metrů Denisa Rosolová a tyčkařka Jiřina Ptáčníková, které shodně obsadily šestá místa. Denisa Rosolová ke svým výkonům v rozběhu a semifinále ještě celá udýchaná řekla:

"Určitě jsem za to strašně ráda, protože jsem pokořila minimálně půlku holek s letošními lepšími výkony než jsem měla já. Hlavně, že je tam to finále."

Po finále už tak spokojená nebyla:

"Popravdě ne, chtěla jsem běžet pod 52, ale bohužel mi v konci došly síly. Dvě rychlé čtvrtky před touto byly znát. Myslím, že kromě Sanyi (Richardsové-Rossové) byly k poražení všechny. Určitě mě to mrzí, ale z té první dráhy se neběží nejlépe. Snažila jsem se to rozběhnout, uvidíme, co řekne trenérka Martina, kolik jsem měla první dvoustovku. Ale bohužel mi 'došlo'. Nejsem v takové formě jako loni, ale důležitá je venkovní sezóna, olympiáda. Na ni se budu snažit připravit."

Páté místo obsadil ve finále běhu na 400 metrů Pavel Maslák. Po závodě ho mrzelo, že trať nebyla delší:

"Já jsem si teda před závodem myslel, že pekelně vytuhnu, a nakonec to dopadlo dobře, ještě jsem mohl dotahovat. Možná, že kdyby to byla čtyřistadvacítka, tak bych byl čtvrtý, ale to už je jenom jedno místečko."

Zleva Denisa Rosolová, Adam Sebastian Helcelet, Pavel Maslák a Jakub Holuša, foto: ČTK

Pavel Maslák jen o pět setin zaostal za svým českým rekordem:

"Dráha byla fakt složitá. Myslel jsem si, že to půjde lépe, ale nakonec to nešlo. Už chyběly i síly, ale myslím, že to bylo alespoň takticky správně zvládnuté. Určitě můžu být spokojený. Ani jsem nevěděl, že jsem běžel tak rychle. Myslel jsem, že to bude pomaleji. Jsem šťastný."

A šťastný mohl být i benjamínek českého atletického týmu, dvacetiletý vícebojař Adam Sebastian Helcelet, který dostal na poslední chvíli pozvání od Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). "Má dáno talentu, má solidní základ a letos už stabilizoval výkonnost,"řekl Tomáš Dvořák, Helceletův osobní kouč. Po finálové disciplíně z Adama Sebastiana Helceleta přímo vyzařovala radost a spokojenost. Navíc se hned skamarádil s vítězem a čerstvým světovým rekordmanem, Američanem Ashtonem Eatonem:

"Jsem absolutně spokojený. Ne s výkonem, ale s umístěním. Až na Eatona ale nikdo neměl nijak dobrý výkon. Jsem ale rád, páté místo je luxus. Hned na začátku jsem se s Ashtonem domluvil, že jestli udělá svěťák, dá mi tričko. Tak se na něj docela těším."

Jakub Holusa, foto: ČTK

Nejvíce spokojený odjížděl z Istanbulu Jakub Holuša, který na osmistovce dosáhl na stříbro. Už po vítězném úvodním rozběhu, v němž porazil i druhého muže letošních tabulek Mohammeda Amana z Etiopie, byl radostí bez sebe, ale nohama zůstával na zemi:

"Porazit takové běžce se určitě počítá, ale pro celkový výsledek to zatím není vůbec důležité. Ještě mě čekají dvě kola, nebo minimálně jedno. Přidá mi to ale samozřejmě na optimismu a určitě mě to zase posune výš. Mám prostě obrovskou radost, že jsem to zvládl takhle."

Ve finále Jakub Holuša prohrál jen právě s Etiopanem Mohammedem Amanem. Nadšení po závodě tentokrát neskrýval:

Jakub Holusa (vlevo) a Adam Kszczot, foto: ČTK

"Oblečen do české vlajky a stříbrný medailista - to mi přijde až nemožné. Zatím si to asi vůbec neuvědomuji, ale myslím, že mi to dojde až časem. Je tak šťastný, že to nejde ani popsat. Cítil jsem, tady dnes mám velkou formu a tím, že vypadli Polák Lewandowski s Keňanem Lalangem, jsem věděl, že šance je ještě větší, a s tím jsem do toho šel. Do závodu jsem šel s tím, že chci medaili, to byl dneska můj jediný cíl. Připravoval jsem se, že když do bude pomalé, tak pak bude rychlý závěr, ale Adam Kszczot za to vzal a začalo se tempo stupňovat. V ten okamžik jsem si řekl, že teď se oddělí ti, kteří na to nemají, a tak jsem se snažil držet co nejvíc. Nakonec to vyšlo takto. Viděl jsem, že Adam tuhne, akorát škoda, že jsem nebyl víc vpředu. Ale v hale rozhoduje každý okamžik. Můžete být lepší než protivník, ale uděláte v jednu milisekundu špatné rozhodnutí, a stojí vás to umístění. Stejně je to stříbro, takže samozřejmě spokojenost. Je to zadostiučinění za 4 roky dřiny, udělat na osmistovce na mistrovství světa stříbro, k tomu nemám, co dodat. Snad už jen to vylepšit tím zlatem někdy někde... Ale to jsou takové spíš řeči. Nevím co říct, jsem prostě nadšený. Nepopsatelný zážitek. Snad poděkuji všem, kteří se na tom podíleli. Nebudu nikoho jmenovat, ale oni ví. Ať už to jsou ti, co mi pomáhají přímo, nebo prostě ti, co mi drží pěsti. Všem těmto lidem děkuji. Je to pro mne velké zadostiučinění a zase velký kopanec pracovat dál na sobě a vyvíjet se."

Celkový účet českých atletů v Istanbulu vyznívá následovně: dělené 19. místo v medailové bilanci, v bodovém hodnocení dělené 10. místo se ziskem 21 bodů. Reprezentační šéftrenér Tomáš Dvořák takovým výsledkem rozhodně nebyl zklamaný:

"Čekal jsem, že jsou schopni vybojovat finálová umístění, což jsem předeslal před odjezdem na mistrovství světa, ale v tu medaili jsem doufal úplně jenom ve skrytu duše. Jakub si to rozhodně zasloužil, úžasný závod. Nabité mistrovství světa a Češi se v něm neztratili."