Hezky česky: Přehršle nebo hafo?

Když je něčeho moc, zkrátka je toho příliš. A jak to ještě jinak řekneme česky?

Podívejme se dnes na módní slůvko hafo a méně používané, skoro zapomenuté přehršle.
Slovo přehršle má zajímavý historický původ – vyjadřovalo množství, které se vejde do spojených dlaní, tedy do hrsti. V přeneseném slova smyslu ale znamená, že je něčeho více, než lze pojmout, zkrátka hodně, příliš.

Zajímavé pak je, že původně mělo slovo přehršle opačný význam, tedy malé množství. Mělo to logiku, do hrsti se toho moc nevejde. Ale poručte živelné jazykotvorbě. A tak se slovo přehršle dostalo v novém významu z mluvené češtiny do písemné a literární klasiky. Je třeba říci, že dnes je to výraz zastaralý a pomalu mizící. Průměrně inteligentní a průměrně sečtělý Čech nemá problém s jeho identifikací, ale že by ho sám užíval? Takových lidí rozhodně není přehršle, spíše hrstka.

Používá ho třeba současná česká prozaička a překladatelka Iva Pekárková, například ve větě z její knihy Dej mi ty prachy: Z přehršle Jindřiščiných nových snů se vynořoval jeden…
Ještě že tak, byla by věčná škoda, aby přehršle, tak hezké a jadrné slovo, zmizelo z našeho jazyka.

Naproti tomu slovo hafo je slovo živé, velmi živé, ba dokonce módní. Pochází z brněnské městské mluvy, takzvaného hantecu, odkud se rozšířilo nejdříve po Moravě a pak se vydalo na cestu do všech končin českých zemí. Dostalo se dokonce i do Prahy, kde většina Pražáků brněnský hantec opravdu nemusí.

Příklady jeho slovních klenotů: V Praze rozumí, co je v Brně šalina, ale používat to místo tramvaje se tu rozhodně nebude. A co teprve, když slyší, jak se v Brně říká hlavnímu městu. Prágl? To je snad už nadávka.

Ale zpátky k hafu. Původ slova hafo je třeba hledat v němčině – pochází z nářečního Hanfel, které zní ve spisovné podobě Handvoll, což znamená hrstka. A jsme zase u hrsti, což i v tomto případě znamená vlastně také jenom pouhý obsah dlaně, Přesto ale stejně jako u přehršle význam slova hafo nakonec označuje velké množství.

Hrst kamínků|foto: Fotobanka Pixabay, David Garry

Výraz hafo se vyskytuje a používá převážně v mluvené řeči s tím, že se nezadržitelně šíří. Dostal se i do televize, kde se zalíbil hlavně sportovním redaktorům, kteří pro něj mají hafo uplatnění. Pokud se použije v psaném projevu, tak stále ještě naznačuje spíše skutečný mluvený jazyk a ukazuje tím stav mluvené češtiny.

Uveďme si příklad: Neruš, mám hafo práce, nebo bylo tam hafo lidí.
Slovo hafo i slovo přehršle vyjadřují, že je něčeho dost. Mohou se používat také jako označení například hlubokého, velkého zážitku.

Zásadní rozdíl tkví v tom, že slovo přehršle začíná být zastaralé a je na ústupu. Lidí, kteří ho aktivně používají, kvapem ubývá. Kdežto slovo hafo z Brna a jižní Moravy úspěšně expanduje a je jen otázkou času, kdy pevně zakotví ve slovníku spisovného jazyka českého.

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDR.Svatavy Škodové, Ph.D. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Michael Rozsypal.