Hlávka zelí z jadeitu je svou popularitou srovnatelná s Monou Lisou. Je součástí výstavy 100 pokladů, 100 příběhů

Hlávka zelí vyřezaná z jadeitu

Hlávka zelí s kobylkou a sarančetem vyřezaných z jadeitu patří k nejvzácnějším exponátům výstavy 100 pokladů, 100 příběhů. V Národním muzeu jsou umělecké artefakty nesmírné umělecké ceny k vidění v Evropě vůbec poprvé.

Ředitelé Národního muzea v Praze Michal Lukeš  (vlevo) a Národního palácového muzea v Tchaj-peji Hsiao Cchung-chuang | Foto:  Michal Kamaryt,  ČTK

Hlávka z jadeitu opouští podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše tchajpejské palácové muzeum jen výjimečně a za velmi přísných podmínek. "Jedná se o jeden z nejobdivovanějších exponátů, který je vystaven teprve podruhé a Evropu navštívil vůbec poprvé," řekl Lukeš. Svou popularitou je tento dekorativní předmět srovnatelný s Monou Lisou v pařížském Louvru.

Hlávka z jadeitu je národním kulturním pokladem

Mistrovské dílo o průměru asi 20 centimetrů vyřezal umělec z jednoho kusu jadeitu přirozených barev, smaragdově zelené a šedavě bílé. Ve staré Číně tato barevnost symbolizovala jemnost a čistotu charakteru. Tvůrce do tmavě zelených listů ukryl kobylku s dlouhými tykadly a menší saranče. Hlávku prohlásila tchajwanská strana na národní kulturní poklad.

Každodenní život představuje svitek Cesta po řece o svátku čistoty a jasu. | Foto: Národní muzeum
Foto: Národní muzeum

Na výstavě je i dvojice svitků dlouhých 14 a 12 metrů. Každodenní život představuje svitek Cesta po řece o svátku čistoty a jasu. Vtáhne vás do tehdejšího každodenního života staré Číny, prostřednictvím velkoformátové rozpohybované animace můžete doslova procházet městem a nechat se pohltit atmosférou tehdejšího městského ruchu.

Poklady ze sbírek čínských císařů

Foto: Národní muzeum

Jádro expozice tvoří poklady ze sbírek čínských císařů, především dynastie Čching, která vládla od poloviny 17. do počátku 20. století. Mezi desítkami nádherných artefaktů vynikají také dvoupatrová skříňka z červeného santalu s porcelánovými deskami, nefritové disky, lukostřelecké prsteny, sošky, lahvičky na šňupací tabák a mnoho dalších překrásných předmětů.

Foto: Národní muzeum

V čínském umění a literatuře se často objevují motivy s morálním poselstvím. Jedním z nejvýznamnějších symbolů je kapr, který ztělesňuje úspěch, trpělivost a vytrvalost. Legenda praví, že kapr, který překoná divoké říční peřeje, se promění v draka. Tento příběh se stal symbolem životní cesty učence, který po složení náročných zkoušek může dosáhnout vysokého postavení - stát se ministrem nebo císařovým poradcem. Ve výstavě zaujme plastika dvou kaprů z tmavě zeleného nefritu, kteří se právě proměňují v draky.

Jsou tu i díla misionáře z Čech

Díky interaktivní instalaci mohou návštěvníci prozkoumat detaily děl jezuitského malíře Ignáce Sichelbartha - misionáře z Čech, který byl za svou práci v Pekingu povýšen na přednostu Císařské malířské akademie a dvorního císařova malíře a jenž v 18. století spojil evropské a čínské umění.

Poklady čínského císařství se na ostrově Tchaj-wanu nacházejí od roku 1948, kdy je tam dovezla armáda vůdce Národní strany (Kuomintang) generála Čankajška poté, co ji komunisté v čele s Mao Ce-tungem vytlačili z čínské pevniny. Výstavu uspořádalo Národní muzeum díky spolupráci s Národním palácovým muzeem v tchajwanské Tchaj-peji a potrvá konce roku.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: Národní muzeum , ČTK
klíčové slovo:

Související

  • 10 muzeí, která stojí za to vidět

    Zajímáte se o historii? Baví Vás technika? Líbí se Vám letadla nebo automobiloví veteráni? RPI vytipovalo 10 českých muzeí, která rozhodně nenudí, jsou zábavná, zajímavá.