Horníci se bojí o práci
Na dva tisíce odborářů z těžařské firmy Czech Coal, ale také zástupců měst a obcí Ústeckého kraje či delegace hornických odborářů z Ostravy, demonstrovalo ve středu před pražským Úřadem vlády proti novele horního zákona. Předloha, která nyní čeká na podpis prezidenta, má zrušit vyvlastňování pozemků kvůli těžbě. Odboráři se proto obávají, že hrozí postupný útlum těžby a ztráta pracovních míst v severních Čechách.
"Tady bude další armáda nezaměstnaných. To je to, proč tam jedeme. Máme obavy o naše pracovní místa, o budoucnost regionu. Z Mostu odjíždí 1493 lidí, zaměstnanců, odborářů. Řekl bych, že v tuto chvíli jsme vyčerpali všechny možnosti jednání, domluv, jak písemných, tak osobních. V tuto chvíli už nám nezbývá než se hlasitě ozvat."
Podle odborářů těžařské firmy Czech Coal bude omezení vyvlastňování domů a pozemků znamenat postupné utlumení těžby a propouštění horníků na severu Čech.
Novela horního zákona už prošla parlamentem. Ministerstvo průmyslu a obchodu, slovy svého šéfa Martina Kuby z ODS, chce omezit nátlak firem na majitele nemovitostí v těžařských oblastech, "aby byl vyvážen v tom prostředí, kde se těží, vliv státu, aby tam lidé nebyli vystaveni pouze komunikaci se soukromou společností. To jsou všechno věci, o nichž jsme přesvědčeni, že musíme v novele zákona vyřešit. Tuto situaci vnímáme jako velmi důležitou a také ji řešíme. Jsme přesvědčeni, že je nutné, aby k surovinové politice byla doplněna novela horního zákona, který je historicky zastaralý."Ministr Kuba je přesvědčen, že novela využití přírodního bohatství neohrozí. Větší roli by měly hrát zájmy státu než soukromých firem. Senátor Jiří Bis za opoziční ČSSD však tvrdí, že tato novela může mít pro ekonomiku katastrofální důsledky:
"Zrušení možnosti vyvlastnění v horním zákoně dává každému jednotlivci - vlastníku sebemenšího pozemku, spekulantovi, ekologickým aktivitám - možnost zastavit těžbu vyhrazeného nerostu v České republice. V době krize, se domnívám, že je takovýto zákon přímo pobídkou, aby krize byla hlubší."
Na druhé straně omezení vyvlastňování vítají vedle majitelů nemovitostí i ekologické organizace. Podle Jana Rovenského z hnutí Greenpeace je možné se k ložiskům uhlí dostat i jinak než pomocí vyvlastnění pozemků:"Například hlubinnou těžbou. Když se podíváte například na ložiska Komořany mezi Horním Jiřetínem a Litvínovem, můžete se tam dostat i pomocí stávajícího dolu Centrum. Není to tak ekonomicky efektivní, ale ten důl tam dneska existuje. Já za Greenpeace říkám, že se mi to moc nelíbí. My jsme obecně odpůrci těžby uhlí jako takového, ale rozhodně není pravda, že jediný způsob, jak se k nějakému ložisku dostat, je to, že převrátíte krajinu do hloubky sto padesáti metrů naruby a zbouráte domy, které stojí nahoře."
Demonstrující odboráři protestovali nejen proti rušení pracovních míst, ale také požadovali odbornou diskusi o koncepci surovinové politiky České republiky. Ve svých projevech často napadali starostu Litvínova a poslance za Věci veřejné Milana Šťovíčka, který se kladně staví k vládním reformám a je známým odpůrcem prolomení těžebních limitů.
Podle jednoho z organizátorů demonstrace Jaromíra Franty vláda udělala prosazením novely chybu:"Samozřejmě nám se schválení vyvlastňovacích paragrafů nelíbí, ale hlavně by se to nemělo líbit vládě a státu, protože stát se v tuto chvíli připravil o možnost dostat se k nerostnému bohatství."
To, co se jedněm nelíbí, naopak vyhovuje jiným. Se zavedením novely souhlasí lidé, kteří by museli kvůli těžbě opustit své domovy, například z Horního Jiřetína na Mostecku. I proto místopředseda vlády Karel Schwarzenberg z TOP 09 k protestu horníků řekl, že vláda se zavázala limity těžby neprolamovat, avšak...
"Příště tady budou stát občané Horního Jiřetína. Ti zase budou demonstrovat, abychom zachovali těžební limity. Každý může demonstrovat za to, co chce."