Spravedlivá transformace: jaká je budoucnost uhelných regionů?

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A jak zajistit, aby byl přechod k udržitelnější energetice sociálně spravedlivý?

Těžba uhlí u Horního Jiřetína | Foto: Česká televize

Česko a Německo, stejně jako zbytek Evropy, čeká v relativně blízké budoucnosti ukončení těžby a spalování uhlí. Je to jeden z nejzásadnějších kroků na cestě ke snížení emisí skleníkových plynů. Nejde ale jen o technický problém. Proměna energetiky ovlivní životy mnoha lidí, zejména v uhelných regionech. Právě proto se mluví o takzvané spravedlivé transformaci, vysvětluje Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku. „Spravedlivá transformace je sociálně ohleduplný odklon od těžby a spalování uhlí. Bere v potaz skutečnost, že konec uhlí je spojený s určitou zátěží pro uhelné regiony. A její snahou je co nejvíce zmírnit dopad konce uhlí a uhelným regionům pomoci. Tak, aby se jim co nejvíce podařilo uchopit konec uhlí jako příležitost nastartovat místní ekonomiku a ten přechod sociálně zvládnout.“

Odklon od uhlí bude mít celou řadu sociálních dopadů. Podle Vondrové přitom nejde jen o zaměstnance pracující přímo v uhelném průmyslu.

MIkuláš Černík | Foto: YouTube

„Musíme se na to podívat z různých úhlů. Zaprvé jde o mladé lidi, kteří stále mohou studovat neperspektivní obory. Je tedy potřeba změnit vzdělávací systém. Druhou skupinou jsou současní pracovníci v uhelném průmyslu. Ti budou pravděpodobně hledat jinou práci podle toho, co znají a jaké mají vzdělání. A pak je tady třetí skupina lidí - zaměstnanci krátce před důchodem. Jejich situaci by mohly pomoct vyřešit výsluhové příspěvky.“ Právě o výsluhových příspěvcích se vyjednává už nyní, říká Mikuláš Černík z platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set. „Je důležité bavit se s pracujícími o tom, co mohou dělat, a podporovat je ve vyjednávání se zaměstnavateli teď, když se jedná o výsluhových příspěvcích - tedy o tom, co tito lidé dostanou do začátku, když ta firma skončí. Toto má širokou podporu veřejnosti. Pracující se mohou opřít o podporu lidí nejen z regionu, ale z celé České republiky. Většina lidí podporuje, aby zaměstnanci v uhelném průmyslu dostali důstojné odstupné.“

S odklonem od fosilních paliv sice zaniknou některá pracovní místa, díky transformaci energetiky ale také mnoho nových pracovních příležitostí vznikne, zdůrazňuje Andrea Wiesholzer z organizace Germanwatch.

Foto: Rolf Dobberstein,  Pixabay,  CC0

„Existuje řada studií, které tvrdí, že zelená transformace přinese mnoho nových pracovních míst, ať už jde o oblast obnovitelných zdrojů nebo třeba o výrobu vodíku, což je teď velmi populární téma. Další pracovní místa mohou vzniknout v oblasti cirkulární ekonomiky nebo výroby baterií. To jsou hlavní témata, o kterých se teď mluví.“ Je ovšem otázka, pro koho budou tato pracovní místa zajímavá a do jaké míry mohou zasaženým regionům skutečně pomoci. V Česku zatím podle Zuzany Vondrové chybí analýza, která by se touto problematikou podrobněji zabývala. Jedním z perspektivních odvětví by mohla být oblast renovací budov. Práce ve stavebnictví má totiž v některých ohledech podobný charakter jako práce v těžebním průmyslu. Renovace budov má navíc velkou přidanou hodnotu z hlediska úspor energie. „Z hlediska dekarbonizace mají renovace budov obrovský potenciál. V České republice má provoz budov 36% podíl na tvorbě emisí. Renovace budov, stejně jako sektor obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky, je také velmi důležitý pokud jde o zaměstnanost. Podle odborníků mají energeticky úsporné renovace a instalace obnovitelných zdrojů energie vysoký potenciál pro oživení ekonomiky. V těchto odvětvích by mohlo v Česku vzniknout až 80 tisíc nových pracovních míst.“

V uhelném průmyslu a navazujících odvětvích přitom dnes pracuje přibližně 25 tisíc lidí. Velkou část změn už totiž uhelné regiony mají za sebou, připomíná Mikuláš Černík. „Na konci 80. let bylo v uhelném průmyslu přes sto tisíc zaměstnanců. Dnes je to necelá čtvrtina. Propouštění, které proběhlo v 90. a následně i v nultých letech, bylo zásadně větší než to, které nás čeká teď.“

V jakém smyslu představuje odklon od uhlí pro zasažené regiony příležitost? Jakou roli by v procesu transformace měli hrát místní obyvatelé? A kdo by to měl všechno zaplatit? Poslechněte si celý díl podcastu Karbon.

Autor: Filip Rambousek; Štěpán Vizi
klíčové slovo:
spustit audio

Související