Lom ČSA by se měl proměnit v zónu pro bydlení, rekreaci i akvaponickou farmu
Bydlení, skleníky, solární park, průmyslové zóny i velké jezero s rybami. Tak by mohl vypadat současný lom ČSA nedaleko Mostu po skončení těžby.
Část území s rozlohou přes 5000 hektarů bude ponecháno přírodě. Těžba by tu měla skončit už za tři roky. "V dolu pracuje 1200 zaměstnanců. Část z nich přejde na lom Vršany, další budou pracovat na nových projektech v ČSA," řekl Petr Lenc, ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy.
Na vodní ploše budou solární panely
Kompletní transformaci území plánuje skupina v projektu Green Mine, se kterým se uchází o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. Přihlásila žádosti za 2,5 miliardy korun. Pokud se projekty budou realizovat, vznikne podle Sev.en Energy zhruba 1000 pracovních míst.
Těžební jáma se už připravuje na vznik jezera. Na místech, kde těžba skončila, se už utěsňuje dno. V současné době se řeší, jak bude jezero velké.
"Jezero by mělo mít rozlohu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most)," uvedl Lenc. Částečně bude sloužit pro rekreaci, jako je tomu u dalších jezer vzniklých po těžbě hnědého uhlí, tedy Milada u Ústí nad Labem, Medard u Sokolova a Most, ale hlavně bude sloužit energetice. Na vodní plochu budou umístěny solární panely.
"Nemusíme díky technologii čekat na napuštění celého jezera, ale lze je umístit na hladinu už od určité kóty, pouze musí být ukotveny, aby po vodě volně nepluly," řekl ředitel.
Akvaponická farma, skleníky i bydlení
"Solární parky či stavba skleníků pro pěstování zeleniny nevyžaduje náročnou přípravu, proto s tím lze začít zhruba do dvou let," uvedl Petr Lenc ze skupiny Sev.en Energy.
Počítá se se stavbou tzv. akvaponické farmy, jejíž součástí je chov a produkce ryb, celoroční pěstování zeleniny ve skleníku a výroba energie. Farma o rozloze pěti hektarů podle odhadů vyrobí za rok produkci odpovídající 90 hektarům polí a 1000 hektarům rybníků.
Na místě bývalé těžní jámy by měl vzniknout i závod na zpracování odpadů, které vznikají spalováním uhlí a po desetiletí se ukládaly na výsypkách. "Mohou být zdrojem cenných surovin, jako je lithium. Materiály lze využít ve stavebnictví nebo například při přípravě polymerů pro využití v 3D tisku," dodal Lenc. V plánu je také výroba vodíku a jeho využití na místě například jako paliva nebo pro pohon do dopravních prostředků.
V místě těžby by mohly vzniknout i tři lokality pro bydlení. Jedna z nich by mohla být pod Horním Jiřetínem, kde je hranice limitů těžby uhlí. Ty stanovila vláda v roce 1991 a v roce 2015 je potvrdila. Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038.
