Horská služba v roce 2005

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Jak je na letošní zimní sezonu připravena Horská služba? Zima je definitivně zde a řada lidí se chystá na dovolenou do hor a to nejen na vánoce nebo Silvestra. A to sebou nese i zvýšený počet úrazů a zásahů Horské služby. Více v rubrice Jaromír Marka.

Foto: ČTK
V živé paměti je ještě doba nedávná, kdy náčelník Horské služby usilovně sháněl peníze pro fungování záchranářů a hrozilo, že celý systém zanikne. Na konci loňského roku ale došlo k transformaci i změně zřizovatele, stalo se jím Ministerstvo pro místní rozvoj. Letos poprvé tak mohla fungovat bez obav o další existenci. Pro příští rok získá Horská služba 120 milionů korun, což je ale o tři miliony méně než letos.

Náčelník Horské služby Jiří Brožek,  foto: ČTK
"Je to v této chvíli finální částka, ale předpokládám, že pokud budeme mít nějaké prostředky navíc, zcela určitě bude Horská služba jedním z prvních v pořadí, tak jako letos. Vyřešen je systém financování. Stabilita je nutná, bylo velmi riskantní, že v minulosti členové Horské služby místo přípravy na své činnosti sháněli peníze. Systém je nyní nastolen."

Říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Podle náčelníka Horské služby Jiřího Brožka je nyní zapotřebí vyřešit ještě několik dalších věcí.

"Základní problém jsme označili už před pár lety. Tehdy jsme řekli, že potřebujeme zajistit dostatek peněz na provoz. To už je nastartováno. Zůstává ale otázka právního postavení HS. Do ní jdou nemalé peníze ze státu, Horská služba vykonává nemálo práce, ale její činnost není zákonně ošetřena. Je to stále dobrovolnická aktivita, to mi vadí. Musí se najít způsob, jak začlenit Horskou službu do záchranného systému."

Otázka: Buďte konkrétnější, jaký statut by měla HS mít?

Foto: ČTK
"Naše práce je pomáhat lidem, kteří se na horách dostanou do potíží. Když si někdo zlomí nohu při lyžování, je to vis major. Když ale začne někdo v deset večer volat, že je na horské boudě opilý a neví, kde je....takový člověk by za svoje jednání měl nést odpovědnost. Dokázal bych si představit, že HS by byla výkonnou složkou a za ní byl nějaký správní orgán, který by takovéto věci řešil. Stejné je to s lavinami, jestliže HS vyhodnotí lavinové nebezpečí a určitý úsek uzavře, je na každém, jestli se jejími pokyny bude řídit nebo ne. Pokud by byl správní orgán, byla by to forma např. vyhlášky apod."

Nakolik je vaše finanční situace stabilizovaná? Vzpomínáme všichni, jak obtížně jste v uplynulých letech sháněl peníze...

"Na příští dva roky je situace vyřešena, existují finanční zdroje, které budeme čerpat z jednoho místa. To je jasné řešení. Na druhé straně je to o sumách peněz. Slíbené peníze pokrývají pouze provoz HS, ale nejsou v nich zahrnuty investice. Potřebujeme peníze na opravy a obnovu, údržbu. Auto nebo skútr také nejezdí do nekonečna a my si nemůžeme dovolit nemít jistotu v těchto strojích."

Historie horských záchranářů je dlouhá. Sahá až na samý začátek 20. století. Po roce 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vzniká jeden právní subjekt - občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení je financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. V průběhu roku 2004 přechází Horská služba pod Ministerstvo pro místní rozvoj, jako podpora cestovního ruchu. Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti - Horská služba ČR, o.p.s., která od 1.1.2005 přebírá odpovědnost za činnost HS v České republice.

V současnosti zaměstnává 61 záchranářů a dalších 40 lidí najímá před sezonou. Při službách a mimořádných událostech doplňují profesionální záchranáře dobrovolníci. Ročně eviduje horská služba téměř 7000 zásahů, z toho naprostou většinu v zimě. Od loňského prosince dosud zasahovala u skoro 7600 úrazů, více než stokrát pátrala po ztracených turistech a vrtulník použila ve více než 120 akcích.